Kdo a proč vlastní česká média?
Pondělní glosa
Kdo a proč vlastní česká média?
29. 8. 2016

Hospodaření českých médií je často hluboce ztrátové, a přesto jejich vlastnictví je vysoce atraktivní. Tomuto paradoxu je nezbytné věnovat více pozornosti, neboť jsou to právě média, která mnohdy zásadním způsobem ovlivňují preference politických stran či jsou nástrojem k mocenským soubojům. Je možné předpokládat 4 základní motivy vlastnictví médií: prestiž, nástroj k mocenským a politickým bojům, ekonomický zisk či nezištná podpora nezávislých médií. Součásti této glosy je aktualizovaná podoba grafického přehledu vlastnictví médií, která zajisté pomůže získat vhled do sféry mediálních vlivů. V dnešní době je veřejnost často přehlcená informacemi a je téměř pravidlem, že zvlášť u citlivých témat je ovlivňovaná celou řadou nepravdivými či manipulativními teoriemi. Často není třeba být speciálně bystrým občanem pro rozlišení informací na pravdivé a nepravdivé. Stačí se především řídit 3 základními pravidly při posuzování relevantnosti informace: 1. Autor informace 2. Médium, na kterém byla informace zveřejněna 3. Uvádění zdrojů informací. O to více mě překvapuje, pokud někdo svoje tvrzení dokládá článkem na anonymním portálu s anonymním financováním a ještě s anonymním autorem.

Hospodaření českých médií je často hluboce ztrátové, a přesto jejich vlastnictví je vysoce atraktivní. Tomuto paradoxu je nezbytné věnovat více pozornosti, neboť jsou to právě média, která mnohdy zásadním způsobem ovlivňují preference politických stran či jsou nástrojem k mocenským soubojům. Je možné předpokládat 4 základní motivy vlastnictví médií: prestiž, nástroj k mocenským a politickým bojům, ekonomický zisk či nezištná podpora nezávislých médií. Součásti této glosy je aktualizovaná podoba grafického přehledu vlastnictví médií, která zajisté pomůže získat vhled do sféry mediálních vlivů.

V dnešní době je veřejnost často přehlcená informacemi a je téměř pravidlem, že zvlášť u citlivých témat je ovlivňovaná nepravdivými či manipulativními teoriemi. Často není třeba být speciálně bystrým občanem pro rozlišení informací na pravdivé a nepravdivé. Stačí se především řídit 3 základními pravidly při posuzování relevantnosti informace: 1. Autor informace 2. Médium, na kterém byla informace zveřejněna 3. Uvádění zdrojů informací. O to více mě překvapuje, pokud někdo svoje tvrzení dokládá článkem na anonymním portálu s anonymním financováním a ještě s anonymním autorem.

Nutné je proto vnímat důvěryhodnost a okolnosti fungování média, které zveřejňuje určité články. Vlastník média často popírá ovlivňování obsahu a je pravdou, že tyto vlivy se velice obtížně prokazuje. Přesto je celá řada příkladů, kdy lze mít v této věci minimálně určitě podezření. V televizi Praha TV, kterou spoluvlastní hazardní magnát Ivo Valenta, vznikají občas reportáže, které notně silně kritizují regulaci hazardu. Památný je nedávný odchod některých zaměstnanců České televize jako forma protestu proti jejímu ovlivňování. Nepochybně jako nestandardní lze označit článek MF DNES, ve kterém praktiky z kauzy Čapího hnízda byly označeny za „formálně v pořádku“ s vysvětlením, že se jedná o legální kličku. Mé pozornosti neunikl ani portál Svobodné fórum, jehož obsah je často jednostranně zaměřený výhradě na Andreje Babiše. Dotázal jsem se tedy šéfredaktora Pavla Šafra, kdo tento portál financuje, nicméně pan Šafr reagoval velice podrážděně a okamžitě se pokusil mě blokovat na facebooku. Právě anonymní financování je v mém pojetí totiž nejméně důvěryhodné. Podobných příkladů můžeme najit celou řadu.

Rozhodně nevylučuji, že motivem ke vlastnictví média nemůže být ekonomický zisk, který generují nejčastěji bulvární média, případně občas velké komerční televize. Běžně ovšem při studiu účetních závěrek periodického tisku narážíme na vysoké ztráty z provozu těchto médií. S velkými problémy se potýká například společnost Economia, která v roce 2014 zaznamenala ztrátu 150 milionů Kč, naštěstí si polepšila v dalším roce, kdy zaznamenala ztrátu „jen“ 40 milionů Kč. Pokud se podíváme na značně menší médium – například Echo24, tak rovněž zde marně budeme hledat ekonomický zisk. Zde toto médium dosáhlo v roce 2014 ztrátu 13 milionů Kč, nicméně v dalším roce si „polepšilo“, když dosáhlo ztrátu „jen“ 9,5 milionů Kč.    

Nakonec nezapomínejme, že finančně podporovat média lze rovněž z nezištných důvodů. Nadační fond proti korupci finančně podporuje novinářku Hlídacího psa Elišku Bártovou a rovněž portál Neovlivni.cz. Zajisté si někdo vyloží, že rovněž nadační fond případně diktuje Sabině Slonkové, co může či nemůže zveřejnit, nicméně na základě obsahu zveřejněných článků se může každý ujistit, že opak je pravdou.

Odběr novinek
Zaregistrujte se ...
Kauzy

Ivo Rittig narazil u Ústavního soudu

26.8. 2016

Ústavní soud odmítl stížnost Ivo Rittiga proti usnesení Městského soudu v Praze, který mu nedovolil rozšířit svou žalobu na Nadační fond proti korupci.


V kauze jízdenek pro DPP obviněno 18 lidí, včetně Rittiga a Dvořáka

18.7. 2016

Desítky milionů korun z jejich tisku podle detektivů skončily na Panenských ostrovech ve společnosti obchodního partnera lobbisty Ivo Rittiga.


Obviněno pět lidí kvůli hospodaření Nemocnice Na Homolce

5.2. 2016

Protikorupční policie obvinila pět lidí v souvislosti s hospodařením pražské Nemocnice Na Homolce v letech 2004 až 2012.

 

 

 

 

 

 

 

Zprávy
Kauza Zdravotnictví
Analýza korupčních vztahů
Cena za odvahu
Pro občany, kteří se nebojí upozornit na korupci bez ohledu na osobní následky.
Kauza DPP
Tisk jízdenek a komplexní bezpečnostní systém
E-shop NFPK
Podpořte činnost fondu koupí trička s protikorupčním motivem.
Kauza Nemocnice Na Homolce
Kauza pronájmu konsignačních skladů Nemocnice Na Homolce
Publikace Miroslav Kalousek
a 20 let jeho úřednických a politických her