Společná řeč
Glosa
Společná řeč
21. 6. 2019

Na demonstrace mě moc neužije. Letos jsem ale po čase znovu na nějakou vyrazil a zjistil jsem, že jsem nejspíš o dost přišel. Protože jestli jsme my Češi v něčem dobří, bude to určitě demonstrování. Když mě nebavily některé proslovy, rozhlížel jsem se po transparentech. Dostal mě třeba ten, na kterém stálo „Bureš, už mě Sörös!“ Kdybychom si uměli vládnout stejně, jako umíme psát vtipné transparenty, bylo by všechno cajk. Jasně, „demonstrování is the new hokej“, ale hraví nejsme jen na transparentech. Legraci si děláme denně. Sami ze sebe i ze všeho okolo. Každý den mi lidé posílají nová slova do Češtiny 2.0, webového slovníku slangu a novotvarů. Většinou v nich komentují běžný život (například autokalypsa jako výraz pro opravdu příšernou kolonu, ke které na dálnici D1 dochází maximálně jednou nebo dvakrát – za týden), ale čas od času si vezmou do parády i politiku. Třeba když se Hrad snažil vykrucovat v kauze Peroutka, vzniklo upravené rčení kroutit se jak Hrad. Po jednom vystoupení prezidenta republiky se objevila milošekunda jako jednotka vulgarity projevu veřejného činitele a po jiném zase prezidentská čeština jako obdoba královské angličtiny – jen s tím rozdílem, že prezidentská čeština je freestyle a je v ní dovoleno vše. No a hned poté, co čtyři nejvyšší ústavní funkcionáři poslali servilní dopis do Číny, vzniklo nové slovo čínitel.

Na demonstrace mě moc neužije. Letos jsem ale po čase znovu na nějakou vyrazil a zjistil jsem, že jsem nejspíš o dost přišel. Protože jestli jsme my Češi v něčem dobří, bude to určitě demonstrování. Když mě nebavily některé proslovy, rozhlížel jsem se po transparentech. Dostal mě třeba ten, na kterém stálo „Bureš, už mě Sörös!“ Kdybychom si uměli vládnout stejně, jako umíme psát vtipné transparenty, bylo by všechno cajk.
Jasně, „demonstrování is the new hokej“, ale hraví nejsme jen na transparentech. Legraci si děláme denně. Sami ze sebe i ze všeho okolo. Každý den mi lidé posílají nová slova do Češtiny 2.0, webového slovníku slangu a novotvarů. Většinou v nich komentují běžný život (například autokalypsa jako výraz pro opravdu příšernou kolonu, ke které na dálnici D1 dochází maximálně jednou nebo dvakrát – za týden), ale čas od času si vezmou do parády i politiku.

Třeba když se Hrad snažil vykrucovat v kauze Peroutka, vzniklo upravené rčení kroutit se jak Hrad. Po jednom vystoupení prezidenta republiky se objevila milošekunda jako jednotka vulgarity projevu veřejného činitele a po jiném zase prezidentská čeština jako obdoba královské angličtiny – jen s tím rozdílem, že prezidentská čeština je freestyle a je v ní dovoleno vše. No a hned poté, co čtyři nejvyšší ústavní funkcionáři poslali servilní dopis do Číny, vzniklo nové slovo čínitel.

Babišova dálnice zase označuje snahu vykreslit skutečnost výrazně lépe, než je pravý stav věcí (jakási česká obdoba Potěmkinovy vesnice), Babišovo ticho je strach ozvat se vůči nadřízenému se sebemenší kritikou a fotrgate pro změnu dokonale vystihuje aféru Andreje Babiše, který v případě Čapího hnízda opakovaně přísahal na zdraví svých dětí. A celé to rámuje KUK, což je zkratka slov „kampaň, účelovka, Kalousek“, oblíbená premiérova strategie při odrážení skandálů.

Své místo ve slovníku získal i nižší státní úředník, jehož jméno se nevyslovuje – třeba mluvčáček díky němu slouží jako posměšné označení tiskového mluvčího, trolčáček je mluvčí milující trolení na sociálních sítích a ovšašek je zase zkratka pro opravdu velkého šaška. Na druhou stranu tu máme i eurohujery, vlezdobruselisty, dobrosery (pro útlocitnější dobrotrusy), sluníčkáře, havloidy apod.

Miluju tuhle hravost češtiny (a Češtiny 2.0). Líbí se mi, jak přejímá cizí slova, jak se obohacuje o nové výrazy, jak upravuje významy těch stávajících. Jak je demokratická, protože v ní vždy rozhoduje většina. Je to možná i recept pro nás. Jakmile stejně jako uživatelé češtiny znovu najdou společnou řeč zemandrtálci (voliči Miloše Zemana a ANO) i pravdoláskaři (jejich odpůrci z imaginární pražské kavárny), budeme sice dál věci nazývat různě, ale aspoň o nich budeme mluvit spolu.

Odběr novinek
Zaregistrujte se ...
Kauzy

Kauza DPP nekončí, naopak stále pokračuje

17.5.2019

Jízdenková kauza pražského Dopravního podniku dospěla k nepravomocnému rozsudku Městského soudu. Rozhodl, že žalovaný skutek nebyl trestným činem a obžalované zprostil viny. Státní zástupce se však na místě odvolal. 

Předražená zakázka v nemocnici Tomáše Bati je u soudu

18.1.2019

Více jak 54 měsíců již uteklo od doby, kdy Nadační fond proti korupci podal trestní oznámení na podezřelé jednání tehdejšího vedení zlínské nemocnice.

Svědek proti Rittigovi Sitta svou tiskárnu Neograph netuneloval, rozhodl soud

8.10.2018

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v pondělí s definitivní platností zprostil obžaloby Vladimíra Sittu mladšího, který byl stíhán za údajné tunelování papírny Neograph. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem.


Oleo Chemical: Soud zrušil část osvobozujícího rozsudku

22.3. 2018

Rolí Rittiga v údajném tunelování Oleo Chemical se bude muset znovu zabývat soud. Bude zkoumat, zda za vyvedené peníze nepořídil nemovitosti v Dubaji.


Jiří Chytil vyhrál

21.2. 2018

Odvolací soud potvrdil, že pražský magistrát nemá nárok na milionovou náhradu škody, kterou požadoval kvůli kauze Opencard po bývalém úředníkovi Jiřím Chytilovi, který pomáhal kauzu rozkrýt.


 

 

 

 

 

 

Zprávy
Protikorupční akademie NFPK
vzdělávací aktivity
Jánabráchismus v ČR
aneb mocenské sítě v letech 2010–2017
Videa NFPK
Profily osobností, záznamy z tiskových konferencí
Cena za odvahu
Pro občany, kteří se nebojí upozornit na korupci bez ohledu na osobní následky.
Kauza DPP
Tisk jízdenek a komplexní bezpečnostní systém
E-shop NFPK
Podpořte činnost fondu koupí trička s protikorupčním motivem.