Martin Soukenka: O síle jemnosti aneb pravice proti levici

9. 9. 2013

Celá historie vývoje člověka ukazuje, že skutečná síla, která nakonec vítězí, spočívá v jemnosti. Platí to obecně. Japonsko mohlo mít milionové armády hrubé síly, to ale nestačilo proti několika desítkám podivínů, jejichž „nesmyslné“ rovnice a symboly vedly ke zcela nové děsivé zbrani. A bylo po konfliktu. Tužka a papír proti puškám a kanónům. Nebo, chcete-li, děsivá jemnost proti hrubosti.

Před časem jsem viděl při hře Jaromíra Jágra. A dlouho na to nezapomenu: soustředěně rekognoskoval situaci a ladným pohybem rozvíjel útok na soupeře. Nic hrubého, nic křečovitého, jenom takové jemné bruslení – ale velmi účinné. Od sportu bych mohl přejít k umění. Např. da Vinciho Mona Lisa obsahuje jemný úsměv…   

Ne vše je ale tak jemné. Formální předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg před třemi týdny v televizi na adresu exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) prohlásil: „Já mám velice kladný názor na něho“. A dodal, že směr, kterým pan Drábek vedl ministerstvo, byl správný. Jaký to byl směr? Vedle miliardového tunelu s informačními systémy a vedle sKaret to bylo také snižování státní pomoci duševně a tělesně postiženým či jejich rodičům, jež o ně pečují. Jde to snadno – stačí těžké postižení formálně překvalifikovat na lehčí. Konkrétní případy si čtenář jistě vyhledá v médiích. V jedné reportáži České televize, ve které byly popsány případy mnoha tisícového snížení příspěvku rodičům, kteří pečují o své invalidní děti, prohlásil náměstek David Kafka z MPSV: „Máte tady plnoleté a dospělé lidi, kteří jsou zodpovědní, kteří už vědí, co se ve světě může a co se nemůže (…), jestli jim pomůže babička, nebo jim nepomůže babička.“ Tož tak. Jemnost přímo ukázková.

To expremiér Petr Nečas (ODS) se hrubě vyjádřil na adresu státního zástupce Iva Ištvana a jeho kolegů: „Když proti vám stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoliv“. Mimochodem, právě Petru Nečasovi připomenul jakýsi novinář jeho vlastní slova, že by se stát měl postarat o své bývalé premiéry. Expremiéři při odchodu už asi nemají babičky. Exposlanci patrně také ne, proto ty trafiky. Hrubost proti jemnosti.

Dlouhá léta se ve mně snaží média a politici vyvolat dojem, že pravici volí vzdělaní, pracovití, schopní a zodpovědní, kdežto levici přesně opační. Prý ti druzí pak stávkují a protestují. Je to pochopitelně nesmysl. Čas od času totiž v civilizované západní Evropě stávkují např. i piloti dopravních letadel. Jsou piloti nevzdělaní a neschopní? Piloti vždy byli a jsou elita. V USA občas stávkují i hokejisté a celá liga NHL stojí. Je hokejový olympijský vítěz či vítěz Stanleyova poháru líná neschopná „socka“? Těžko.

Nedávno jsem před skupinkou vzdělaných mladých lidí pronesl, že jediný rozdíl mezi vrcholovou levicí a vrcholovou pravicí u nás je ten, že levice krade po milionech a desítkách milionů, kdežto pravice po miliardách a desítkách miliard. Ideje a hodnoty jsou oběma ukradené. Jakýsi sebevědomý hoch bez zaváhání prohlásil: „No, když jsou blbí a neumějí to.“ Ostatní jenom souhlasně přikývli… Hrubost proti jemnosti.

Půjdu si spravit chuť. Pustím si Chalupáře, Vlastu Buriana, jemný humor z Televarieté, Elvise a možná se podívám na hru Jaromíra Jágra. A propos. V médiích jsem kdysi četl, že nejoblíbenějším politikem Jaromíra Jágra je Miloš Zeman…

Martin Soukenka - analytik Nadačního fondu proti korupci.