Janusz Konieczny: Příprava k volební korupci zahájena

17. 2. 2014

Pondělní glosa

Komunální volby se uskuteční zhruba za půl roku, což znamená, že lokální kmotři začínají s přípravou ke kupčení s hlasy pro tyto volby. Máte pocit, že volební korupce je běžnou součásti voleb a spočívá v tom, že politické strany slibuji nesplnitelné, případně v tom, že na ulicích rozdávají dárky či zvou na volební guláš? Omyl! Takovéto aktivity mohou být v některých případech neetické, nicméně těžko je lze klasifikovat jako protizákonné. Volební korupce je definována jiným způsobem, je to něco, co je pro mnohé z Vás těžko představitelné, a přece jenom možné. Jedná se o masové nakupování hlasů, kdy politická strana tajně vyplácí obnosy peněz za vyplnění hlasovacího lístku dle vlastního přání. Investuje přitom miliony korun nikoliv do vlastní prezentace, ale do uplácení voličů. Výsledky voleb v jednotlivých městech či obcích se tak v minulosti stávaly irelevantní a soudním nařízením se musely opakovat. Kupčením s hlasy v komunálních či senátních volbách se zabýval rovněž Ústavní soud, který tímto definoval pojem volební korupci a tyto aktivity byly díky novele trestního zákoníku definovány jako trestné činy.

Pokládáte si otázku, jak nízko některé osoby klesly, když svoje hlasovací právo chápou jako příležitost, jak se obohatit? Rád bych zde podotknul, že cena volebního hlasu se pohybovala v rozmezí 300-1000 Kč dle aktuálního střetu nabídky s poptávkou. Předpokládám, že drtivá většina z nás by neprodala svůj hlas za 300 Kč. Jak bychom se nicméně zachovali, pokud by nám někdo za volební hlas nabízel například 50 tisíc Kč? Zde je nutné si odpovědět zcela jednoduše – jedná se o korupci v projevu zcela ponižujícím a pro vlastní svědomí je to záležitost nesnesitelná.

Kupčení s hlasy bylo prokázáno jasnými důkazy. Historicky první osobou, která toto dokázala, byl advokát Marek Ježek. Stalo se tak v listopadu 2010 u Krajského soudu v Ostravě, a tudíž volby v Českém Těšíně se musely opakovat. Kromě jasných důkazů o svážení voličů, můžeme vypozorovat značná podezření ze samotných výsledků voleb. Například v senátních volbách získal jeden z kandidátů v jednom městečku 19 % hlasů, a v sousedním 0,19  % hlasů. V jednom městě probíhalo kupčení (potvrzené soudem), ve druhém ne.

Samotný systém kupčení má řadu kontrolních mechanismů. Jeden z nich zneužíval skutečnost, že volič může mít 2 hlasovací lístky – jeden doručený poštou a druhý vyzvednutý ve volební místnosti. Upláceným voličům vyplňovali volební lístky nákupčí příslušných politických stran. Samotný volič měl pak zpravidla za úkol si vyzvednout hlasovací lístek rovněž ve volební místnosti, který po odvolení vrátil nákupčímu jako důkaz, že vhodil do urny předem vyplněný hlasovací lístek.

Domníváte se, že tento problém se týkal desítek obcí a měst, a proto je to marginální záležitost? Omyl! V roce 2006 byl systém kupčení poprvé testován, v roce 2010 se rozšířil minimálně do desítek měst, nicméně je poměrně pravděpodobné, že v říjnu 2014 během komunálních a senátních voleb se bude týkat stovek, případně i tisícovek měst a obcí. Jak tomu tedy můžeme zabránit?

1. Osvěta: Pořádání diskusí s občany a vysvětlování nebezpečnosti tohoto jevu má svůj nemalý význam.

2. Klasifikace kupčení s hlasy jako organizovaný zločin: Kupčení s hlasy probíhá zpravidla masovým způsobem. Je vyloučeno, aby si politická strana nakoupila pouze například 10 hlasů. Je zajisté pozitivní, že vlivem události roku 2010 byla tato činnost klasifikována jako trestný čin, nicméně nepochybně splňuje znaky organizovaného zločinu, který umožňuje kriminalistům použít mnohem účinnější nástroje, než tomu bylo doposud. Smutnou realitou je skutečnost, že téměř všechny důkazy o kupčení s hlasy v roce 2010 zajistily občanské sdružení, nikoliv policie.

3. Zrušení možnosti vlastnit 2 hlasovací lístky současně: Bylo by vhodné, aby hlasovací lístky bylo možné vyzvednout buďto pouze ve volební místnosti anebo byly doručovány pouze poštou. V opačném případě je tento fakt zneužíván ve prospěch nákupčích.

4. Zapojení široké veřejnosti: Možná nejúčinnějším nástrojem je zapojení široké veřejnosti, která by měla zcela jasně odmítnout kupčení s hlasy ve svém městě. Pochopitelně logické je nehlasování nejenom pro tu stranu, která své hlasy nakupuje, ale rovněž pro ty strany, které mlčky tomuto kupčení přihlíží, neboť je předem dohodnuta s takovouto stranou následně vytvořit ve městě koalici. Efektivním nástrojem je rovněž vysoká volební účast – zkorumpovaná politická strana pak musí investovat mnohem větší prostředky do nakupování voličů.

Nakonec bych Vás rád požádal, abyste jakékoliv indicie o přípravě kupčení s hlasy v daném městě či o kupčení během voleb nahlásili policii, případně můžete tento problém kdykoliv zkonzultovat s NFPK.

Janusz Konieczny - projektový manažer NFPK