Pražští kmotři v hledáčku policie

2. 9. 2015

Centrum nezávislé investigace dnes publikovalo výstupy svého projektu, který byl podpořen Nadačním fondem proti korupci.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se podle zjištění CNI zaměřil na roli Janouška, Hrdličky a Rittiga v podezřelých transakcích s restitučními nároky. CNI některé případy zanalyzovalo.

Mohly skupiny vedené vlivnými hráči politického zákulisí označovaní jako kmotři Ivo Rittig, Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek profitovat z prodeje podezřele zrestituovaných pozemků v Praze? To je otázka, kterou se nyní zabývá speciální policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Vyplývá to z informací, které Centru nezávislé investigace – CNI potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů.

Podle prověřované verze existuje podezření, že Hrdlička či Janoušek poskytli svým prostředníkům finance k financování některých zrestituovaných pozemků. Ivo Rittig pak měl profitovat především z kontaktů, které tehdy měl ve vedení Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

Je dobře známou skutečností, že bývalý ředitel SPÚ Petr Šťovíček musel ze své funkce odejít. A to poté, co se na veřejnosti objevila fotografie, na které předává Ivo Rittigovi jako narozeninový dar malbu, na níže je kontroverzní podnikatel zobrazen jako řecký bůh Zeus.

Z analýzy CNI vyplývá, že restituenti, kterým Rittigem ovládaný SPÚ vyšel nějakým způsobem vstříc, pak své nové pozemky víceméně obratem a hluboko pod cenou přeprodali firmám s nejasnými majiteli. Touto cestou se tak firmy mohly dostat k lukrativním pozemkům v hodnotě stovek milionů.

„Obecně se soudí, že tito lidé (Janoušek, Hrdlička, Rittig – pozn. red.) disponují volnými, a pravděpodobně nezákonně nabytými prostředky v řádech miliard korun a investice do nemovitostí je ideálním nástrojem, jak tyto prostředky legalizovat, resp. investovat,“ okomentoval zjištění CNI ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka. „Zároveň si neumím představit, že by tito podnikatelé vstupovali do obchodního případu až v okamžiku postoupení restitučního nároku z Pozemkového fondu ČR (resp. SPÚ) na restituenta. Vzhledem ke způsobům, jak tito lidé pracují, je vysoce pravděpodobné, že si svojí investici pojistili přímo na Pozemkového fondu.“

V jedné z větví případu právě kvůli podezření z možné manipulace v rámci restitučního procesu proto detektivové ÚOOZ na jaře letošního roku desítky zrestituovaných pozemků po celé Praze zablokovali kvůli podezření, že byly vydány v rozporu se zákonem. Podle detektivů šlo o „nezákonné obohacení,“ přičemž dané pozemky označují za výnos z trestné činnosti.

Podle policejního dokumentu o zajištění pozemků, který zveřejnilo Vrchní státní zastupitelství, úředníci Pozemkového fondu „úmyslně vydávali zmanipulovaná rozhodnutí o uznání restitučních nároků.“

Podle informací CNI je prověřováno také podezření, že se část pochybně zrestituovaných pozemků dostala k lidem z okolí bývalého šéfa Pozemkového fondu Petra Šťovíčka.

Podrobnosti ke kauze a celému promyšlenému systému naleznete na stránkách CNI.