Libor Winkler: Podnikatelé na straně Babiše? Chyba!

15. 5. 2017

Pondělní glosa

Mám ve svém okolí spoustu podnikatelů, kteří své firmy vybudovali z absolutní nuly, vlastními silami a bez dotací. Mnozí z nich cítí sympatie k Andreji Babišovi. Někteří z nich je vyjadřují veřejně, případně se přímo angažují v jeho politickém hnutí ANO.

Co je k tomu vede? Nikomu z nich samozřejmě nevidím do hlavy, ale troufnu si říci, že to je hlavně odpor k tomu, co tu bylo předtím. K marasmu nastolenému opoziční smlouvou mezi dvěma hlavními politickými stranami. Ten dosahoval vrcholu kolem roku 2010, kdy v zemi vládla korupce a veřejné peníze se zneužívaly v nebývalé míře. Z toho důvodu tehdy také vznikl například Nadační fond proti korupci a iniciativa Rekonstrukce státu. A také politické hnutí ANO Andreje Babiše, do něhož se zapojila i spousta podnikatelů. Mnoho z nich jistě s čestným úmyslem angažovat se při nápravě poměrů, které tu vládly.

Je tu ale jeden veliký háček. Podstata onoho marasmu spočívá hlavně v silném propojení politiky a byznysu. Nejde jen o problém naší země, vidíme ho i v jiných zemích. Stát a jeho instituce rozdělují stále více peněz, a je proto stále výhodnější být v blízkosti politiků, či být přímo jedním z nich. Obhajoba nebo spíše výmluva, že být jedním z nich je lepší, protože ti první to dělají skrytě a na mne je vidět, neobstojí. A to i proto, že v dnešní době selhává klíčový kontrolní mechanismus. Tím jsou nezávislá média. V minulosti je vlastnili „cizáci“, kterým šlo jen o výdělek, a do politiky nezasahovali. Dnes už sdělovací prostředky zdaleka tolik nevydělávají, spíše ekonomicky balancují na hraně, ale vlastní je „naši“ - lidé s podnikatelskými aktivitami v naší zemi a s vlivem na českou politiku. A aby toho nebylo málo, tak tady máme prezidenta dolních deseti miliónů občanů. Ti by se samozřejmě všichni na Zemanovou audienci u čínského prezidenta nevešli, tak je tam zastupuje Petr Kellner.

Co je dnes podle mne pro nápravu situace nejdůležitější? Usilovat o vytvoření „čínské zdi“ mezi byznysem a politikou a bojovat za nezávislost médii. Čínskou zdí přitom není vložení vlastních podnikatelskych aktivit do svěřenského fondu, jak to učinil Andrej Babiš. Svěřenský fond dokáže například uchránit po smrti zakladatele majetek před rozhazovačnými potomky, ale určitě nezabrání zakladateli v možnosti ovlivňovat dění uvnitř fondu. Mnohem lepší řešení je umístění významného podílu firmy na burzu. Pak se musí většinový vlastník podřídit kontrole nezávislých dohledových orgánů a také ostatních akcionářů. To by byl opravdu nezvratný krok, rozloučení se s vlastní podnikatelskou érou a jasný vstup do politiky.

Nemám nic proti tomu, aby se podnikatelé angažovali i mimo hranice svých firem, sám to dělám. Pokud se ale chtějí angažovat přímo politicky, měli by silně zvažovat případný střet zájmů, kterému mohou být vystaveni. A tento střet je určitě jiný u majitele továrny na jízdní kola, než u podnikání silně závislém na dotacích nebo státem dotovaných cenách. Nelze kráčet po dvou cestách najednou. Já osobně jsem zvolil variantu neangažovat se v politice přímo, nýbrž podporovat organizace, které se snaží dohlížet na dodržování pravidel při nakládaní s veřejnými prostředky, nebo prosazují přijetí zákonů, které by zlepšily fungování státu a politických stran.

Libor Winkler - filantrop, člen dozorčí rady NFPK