Anonymita příjemců veřejných prostředků (vítězů veřejných zakázek, příjemců dotací, nájmů atd.)

A) Popis problému

Současný stav umožňuje vznik situace, kdy veřejné prostředky získávají zcela anonymní společnosti. Tato anonymita způsobuje velmi netransparentní prostředí a pro orgány činné v trestním řízení je často nemožné vypátrat skutečné příjemce prostředků z korupčních kauz. Transparentnost vlastnické struktury až po fyzickou osobu zabrání tomu, aby osoba rozhodující o udělení veřejné zakázky byla zároveň skrytým vlastníkem vítěze veřejné zakázky, a tudíž i konečným beneficientem veřejných prostředků. V současné době tento typ střetu zájmů vedoucí k předražování veřejných zakázek nelze nijak prokázat (např. nemožnost dohledat a prokázat, kdo je vlastníkem firmy Haguess a konečným beneficientem peněz vyplacených za zakázku OPENCARD či to, zda Martin Roman vlastnil firmu Škoda Transportation, které jménem společnosti ČEZ udělil veřejné zakázky, nebo konečně kauza IZIP, kde nelze dohledat a prokázat, zda poslanci EP Ouzký a Cabrnoch vlastnili firmu IZIP, které zajišťovali veřejné zakázky od VZP, atd.).

B) Navrhované řešení

Příjemce veřejných prostředků (vítěz veřejné zakázky, příjemce dotace, nájmů atd.) musí mít povinnost doložit svoji vlastnickou strukturu po fyzické osoby (beneficial owner) včetně subdodavatelů.

Pokud by nějaká konečná fyzická osoba nebyla skutečným vlastníkem akcií společnosti a porušovala by povinnosti proti praní špinavých peněz, respektive jednala by skrytě pro třetí osobu, je pravděpodobné, že by se tato fyzická osoba dopouštěla trestného činu. I když takové jednání nelze obecně vyloučit, daná osoba (tzv. „bílý kůň“) podstupuje obrovské riziko trestněprávního jednání a odpovídajícího postihu.

Nutno podotknout, že podobně postupuje Česká národní banka vůči komerčním bankám a finančním institucím, které povinně musí doložit svoji vlastnickou strukturu až po fyzické osoby. Více informací k této problematice zde: http://www.nfpk.cz/verejne-zakazky3

C) Dosavadní snahy o řešení této problematiky

Jediný krok směřující k omezení anonymity bylo zrušení „českých“ anonymních akcií čili zrušení listinných akcií na majitele viz http://www.novinky.cz/domaci/293726-poslanci-schvalili-omezeni-anonymnich-akcii.html v březnu 2013. V článku je uvedeno „omezení anonymních akcií“, a to z toho úvodu, že listinné akcie na majitele (anonymní akcie) budou moci být již pouze uložené v bance. Záleží tedy od interpretace, zda došlo ke zrušení či omezení anonymních akcií. V každém případě toto opatření se nijak nedotkne společností, které jsou vlastněné zahraničními společnostmi a právě 42% příjemců veřejných zakázek je vlastněno zahraniční společnosti jak ukazuje analýza Centra aplikované ekonomie viz http://www.nfpk.cz/aktuality/1001274. Zrušení anonymních akcií má tedy velmi malý protikorupční efekt nehledě na to, že i majitelé listinných akcií na jméno jsou pro orgány činné v trestním řízení v reálném čase nedohledatelní.

Proběhlo již několik snah o prosazení dokládání vlastnických struktur, ale vždycky neúspěšně (podzim 2011, leden 2012, březen 2013) – respektive tato snaha nezískala v Poslanecké sněmovně dostatečnou podporu.

D) Protiargumenty

Jediný argument, který je proti dokládání vlastnických struktur používán, jsou zvýšené administrativní náklady. Tento argument je nicméně velmi slabý. Zatížení zadavatelů bude nulové, pouze přepošlou vlastnické struktury příslušnému orgánu – ÚOHS, ev. FAÚ MF (Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí), ČNB. Tento orgán pořídí software v hodnotě 1–5 milionů Kč, který bude schopen vytvořit přehledného „pavouka“ a kontrola vlastnické struktury pak zabere minimum času. Náklady příjemců veřejných prostředků budou nulové nebo maximálně v řádech stokorun, v případě velmi složitých vlastnických struktur v zahraničí v řádu tisícikorun (zejména náklady na překlad výpisů do češtiny).

Ostatní legislativní úpravy

1. Anonymita příjemců veřejných prostředků (vítězů veřejných zakázek, příjemců dotací, nájmů atd.)

2. Svěřenské fondy

3. Zákon o finanční kontrole

4. Registr smluv

5. Rozšíření pravomoci NKÚ

6. Zákon na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů korupce)

7. Odpolitizování státní správy (zákon o státní službě)

8. Průhledné financování politických stran a volebních kampaní

9. Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce

10. Odborné nominace do dozorčích rad

11. Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování