Papíry straší

Kverulant zmapoval ceny kancelářského tisku ve státní správě. Největší plýtvání zjistil na pražském magistrátu, kde ročně vyletí z okna 17,5 milionu Kč. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) nakupuje předražené kopírky za miliony, i když pro ně nemá využití. Kverulant v tom vidí korupci a podává trestní oznámení. A to přesto, že i samo SFDI už konalo a vyhodilo kvůli tomu jedno manažera. NFPK na realizaci této kauzy významně finančně přispěl.

Potištěný papír je často jedinou hmatatelnou věcí, kterou státní a veřejná správa produkuje. Kverulant si na základě oprávnění, které mu poskytuje zákon, vyžádal od 22 institucí informace o nákladech tisku dokumentů v posledních třech letech. Vítězové v plýtvání jsou hned tři. A všichni jsou z Prahy. Pražský magistrát, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Vůbec nejvyšší náklady na tisk jedné stránky běžného formátu A4, 4 koruny, vycházejí SFDI. Podle Kverulanta je příčinou tohoto stavu kombinace malého objemu tisku a předražených multifunkčních strojů: „Podali jsme trestní oznámení na SFDI, protože jsme zjistili, že si pořídili kopírky, které nepotřebovali, a ještě pětkrát dráž než je internetová cena. Máme podezření, že o několikanásobně navýšenou cenu se podělili ti, kdo v letech 2009 a 2010 o nákupu rozhodovali.“ Současným ředitel SFDI je Tomáš Čoček: „Problému jsme si vědomi. Já jsem z toho vyvodil personální dopady. Manažer odpovědný za provoz SFDI dostal výpověď. Zároveň jsem také zrušil všechny plánované nákupy. Původní výhled počítal s tím, že budeme každý rok kupovat jedno velkokapacitní zařízení. Historie opravit nejde, ta zařízení tady jsou a efekt na nákladovost tisku taky. Rozhodně to ale není až tak extrémní číslo, jaké vycházelo z prvotních kalkulací organizace Kverulant.“

Vysoké náklady na tisk podle organizace vycházejí také ministerstvu pro místní rozvoj, kde tisknou jednu A4 za 2,23 korun. Kdyby tiskli za ceny průměrné ve státní správě, ušetřili by ročně přes 3 miliony korun. Když na tamním odboru komunikace zjistili, že jsou třetí nejdražší v republice, oznámili, že výpočet nezohledňuje staré stroje, které mají drahý servis. Pokračuje Marek Ženkl, tiskový mluvčí MMR: „Průměrnou cenu za tisk ve statistice také navyšuje cena za spotřební materiál určený na vazby dokumentů a ostatní materiál používaný v reprografii.“ Kverulant na tato namítá, že její dotaz výslovně zmiňoval nákup papíru. Pokud ministerští úředníci do částky započítali i náklady na vazbu, těžko mohli lidé z této organizace takovou nepozornost předpokládat. V tomto případě je to obzvlášť pikantní, protože ministerstvo pro místní rozvoj si za poskytnutí informací neziskovce naúčtovalo nejvíc ze všech oslovených úřadů, a to 10 000 Kč. K argumentu drahého servisu starých kopírek namítá Kverulant, že MMR  by na druhou stranu mělo ušetřit tím, že nepořídilo nové kopírky. Podle Kverulanta nejde o nic jiného než o plýtvání a obhajobu MMR považuje za pouhé výmluvy.

Vítězem v pomyslné soutěži o nejdražší tisk ve státní správě je však podle Kverulanta pražský magistrát. Na tomto úřadě ročně za tisk utratí více než 45 milionů korun. To je zdaleka nejvíc ze všech dotazovaných institucí. Magistrát tiskne jednu stránku ještě dráž než MMR, a to za 2,82 korun. Je sice levnější než SFDI, ale bohatě to kompenzuje množstvím vytištěných dokumentů. Kdyby tiskl za průměrné ceny, zůstalo by každý rok v kase 17,5 milionů korun. Po zkušenostech s SDFI a MMR se Kverulant rozhodl, že pražský magistrát nebude před zveřejněním celé kauzy jakkoliv kontaktovat:  „Jsme zvědaví, jak se magistrát k vítězství v naší soutěži o nejdražší tisk ve státní správě postaví. My jsme si kladli za cíl upozornit na největší plýtvání ve státní správě, co se týče tisku. Máme radost z toho, že na SFDI už přijali opatření, že vyhodili člověka, který byl za nákup zodpovědný, a doufáme, že něco podobného udělá i ministerstvo pro místní rozvoj. Doufáme, že také pražský magistrát se k tomu postaví čelem, nebude bagatelizovat naše zjištění a přijme opatření, která povedou k tisku za rozumné peníze.“

Podrobnosti k tomuto projektu naleznete zde.