Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Koho skrývají dluhopisy?

16. 9. 2019 , Dan Urbánek
V posledních letech se objevilo plno raketově rostoucích investičních skupin a podniků, které mají často společnou jednu věc: růst na dluh, který je poháněn vydáváním miliardových korporátních dlouhopisů. S nárůstem vydávání dluhopisů se začaly objevovat články na téma rizikovosti toho či onoho vydavatele dluhopisu, na které by si měl investor dát pozor. Je tu ovšem ještě jiná věc, které se zatím nikdo nevěnoval. Dluhopisy mají totiž jednu pro leckoho zajímavou vlastnost, kterou je anonymita jejich držitele. Kdo dluhopis koupil, ví pouze jeho emitent (a případně ještě ten, kdo prodej dluhopisu zprostředkoval). Majitelé dluhopisů, kteří v některých případech fungují pro české miliardáře jako palivo pro jejich každodenní fungování a další růst, se přitom neobjevují ve výročních zprávách společností ani v obchodním rejstříku.

Hoří a my diskutujeme!

9. 9. 2019 , Luboš Pavlovič
Už od malička slýchávám, že amazonské pralesy jsou “plíce planety”. Produkují 6 % kyslíku, který lidé nutně potřebují k životu. Jejich odlesňování tedy vede nejen k úbytku mnoha živočišných druhů a tedy ke snižování rozmanitosti světa, ale také k přímému ohrožení života nás všech. Po letech, kdy se podnikala řada kroků k jejich ochraně dnes amazonské pralesy hoří, přičemž nejde o nezvládnutou katastrofu, ale o vědomé konání lidí, za účelem zvýšení zisku těch, kteří profitují z hospodářské půdy. Ani tento fakt ovšem nevede k akci, která by jejich “hospodaření” znevýhodnila, zato ve veřejném prostoru vzrůstá debata, zpochybňující samotný pojem “plíce planety”. Jedni volají, že Brazilci si můžou se svými lesy dělat co chtějí a že si současného prezidenta, který vypalování pralesů podporuje svobodně zvolili. Jiní, že odlesněná půda pomůže zvýšit jejich životní úroveň. A další, že mnohem víc kyslíku ročně vyprodukuje fytoplankton v oceánu. Všechny tyto argumenty jsou v podstatě pravdivé, ani jeden z nich však neobsahuje zrnko řešení problému, na jehož závažnosti se shodují odborníci z celého světa. Omezit spotřebu hovězího, aby vypalování nebylo profitabilní? Vytvořit společnou platformu a zvýšit mezinárodní tlak na brazilskou vládu, aby si uvědomila, že všichni žijeme na jedné planetě a národní hranice u globálních problémů nic neznamenají? Ne, diskutujeme a užíváme si svobody mít svůj názor, aniž bychom si připustili, že se dějí nevratné změny s jejichž důsledky se budeme potýkat několik generací.

Zákon Petra

2. 9. 2019 , Petra Nesvačilová
Odjakživa vím, že je dobré znát jisté zákonitosti. Jako například trochu ty fádnější - nepřecházet přes přechod na červenou nebo nejíst neumyté ovoce či netankovat do auta benzín, když je to diesel atd. Prostě jsou věci, které nějak fungují, jsou dané. Samozřejmě se i občas porušují, jelikož pocitově víte, že zrovna něco porušit můžete, ale s tím benzínem opravdu ne. Jsou i zákonitosti, které nese člověk sám v sobě a je těžké si je někdy sám pro sebe uvědomit a rozeznat. Ale je dobré k tomu směřovat, ale musí tam být jasný cíl. Když jsem měla tu „čest“ poznat české podsvětí a pochopit jeho zákonitosti, které si určilo ono samo, pochopila jsem, že existují zákony, které mohou přesahovat i ty „naše“. Že existují zákony, které neurčí Ústava, ale skupenství lidí. Tedy z toho logicky vyplývá, že člověk je ten, který určuje ty zákony, a že je možné si i alibisticky udělat ty své, které mohou ovlivňovat osudy jiných lidí.

Společná řeč

21. 6. 2019 , Martin Kavka
Na demonstrace mě moc neužije. Letos jsem ale po čase znovu na nějakou vyrazil a zjistil jsem, že jsem nejspíš o dost přišel. Protože jestli jsme my Češi v něčem dobří, bude to určitě demonstrování. Když mě nebavily některé proslovy, rozhlížel jsem se po transparentech. Dostal mě třeba ten, na kterém stálo „Bureš, už mě Sörös!“ Kdybychom si uměli vládnout stejně, jako umíme psát vtipné transparenty, bylo by všechno cajk. Jasně, „demonstrování is the new hokej“, ale hraví nejsme jen na transparentech. Legraci si děláme denně. Sami ze sebe i ze všeho okolo. Každý den mi lidé posílají nová slova do Češtiny 2.0, webového slovníku slangu a novotvarů. Většinou v nich komentují běžný život (například autokalypsa jako výraz pro opravdu příšernou kolonu, ke které na dálnici D1 dochází maximálně jednou nebo dvakrát – za týden), ale čas od času si vezmou do parády i politiku. Třeba když se Hrad snažil vykrucovat v kauze Peroutka, vzniklo upravené rčení kroutit se jak Hrad. Po jednom vystoupení prezidenta republiky se objevila milošekunda jako jednotka vulgarity projevu veřejného činitele a po jiném zase prezidentská čeština jako obdoba královské angličtiny – jen s tím rozdílem, že prezidentská čeština je freestyle a je v ní dovoleno vše. No a hned poté, co čtyři nejvyšší ústavní funkcionáři poslali servilní dopis do Číny, vzniklo nové slovo čínitel.

Trochu zdlouhavé odcházení

17. 6. 2019 , Petr Kukal
Je docela dobře možné, že až tahle glosa vyjde, bude už situace jiná – ale spíš ne. Udržování ministra kultury ve vegetativním stavu výkonu funkce totiž, zdá se, zatím všem zúčastněným vyhovuje. Staňkovo neslavné odcházení se konec konců nese v duchu celého jeho působení na Ministerstvu kultury. Přes silné řeči o skutečném vedení resortu (údajně na rozdíl od Daniela Hermana), vešel do povědomí národa především řadou trapasů. Nedůstojné mlžení stran účasti na křtu Grebeníčkovy knihy se snad dalo omlouvat nezkušeností a záměna Obrazárny Pražského hradu za Jízdárnu nervozitou. Ovšem komická neznalost výše rozpočtu vlastního resortu a konečně odvolání ředitelů dvou úspěšných kulturních institucí, totiž Národní galerie a Muzea umění Olomouc, bylo krokem přes čáru.

O ctnostech

10. 6. 2019 , Lenka Deverová
Nedávno jsem měla zcela náhodou možnost se seznámit s projektem Nadace Pangea „Slušný člověk – slušnější svět!“, který mne opravdu nadchl. Jeho podstatou je výchova dětí ke ctnostem, podněcování úcty k tradičním hodnotám – pracuje se ctnostmi jako je např. zodpovědnost, spolehlivost, čestnost, odvaha, citlivost, přátelskost … Zúčastnit se mohou s dětmi rodiče, učitelé, vychovatelé. V dětech je velká neutuchající naděje v lepší budoucí. Nad krásnými kartami, které jsou dětem průvodcem oněmi ctnostmi, jsem snila sen o tom, že podobných ke ctnostem vychovávajících projektů by bylo potřeba pro ty naše politiky, kteří nejsou příkladem ctností - lžou, nedodržují zákony, nerespektují rozhodnutí soudu, pohrdají názory veřejnosti.

Střet o zájmy

3. 6. 2019 , Karel Škácha
Premiér Babiš je ve střetu zájmů a bude se muset zbavit buď žezla nebo businessu. Rozhoduje o pravidlech podporování svých firem a to je neakceptovatelné. Co ale o tom říká zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů? Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce a musí nahlásit, co vlastní. A to je v podstatě celé. Když to nesplní, hrozí mu nedej bože napomenutí, v nejhorším případě půlmiliónová pokuta. Zdá se, že by bylo řešením legislativní zpřesnění, navýšení pokut, například alikvotně vůči velikosti businessu, nebo zamezení ovládání přes svěřenské fondy, omezení vlastnictví médií politiky, prostě regulovat, regulovat, regulovat. Pomohlo by to ale? Nebo by do politiky přišlo ještě víc mafiánských maňásků než tomu bylo dosud?

Ještě jedna ta vaše demonstrace...

27. 5. 2019 , Jakub Horák
„Ještě jedna ta vaše demonstrace na Václaváku a budu toho Babiše volit taky,“ pohrozila mi v legraci kamarádka na Moravě, kam jsem si minulý týden dojel pro svou letošní zásobu oskerušovice. Je to prostě tak. Zatímco v našem okolí nikdo Babiše nevolí a fotek z demošky máme na FB plný news feed, venkov pražské počínání příliš nechápe. Babišovi se daří lidem vysvětlovat, že za tím jsou nějaké politické a pochopitelně nespravedlivé pikle. Zatím za to sice nemůže Soros jako v Maďarsku, ale Bakala určitě. Miliardář a jeho PR tým tak šikovně hrají na strunu odvěkého antagonismu Prahy a venkova a z Hradu k tomu přizvukuje tiskový mluvčí, kritizující elity. Co vlastně chtějí? Chtějí zpátky moc, kterou jsme jim sebrali ve volbách, myslí si jedni. A druzí jsou prostě už jen unaveni z demonstrací, které se opakují, vyvolávají naději, a ta je na konci měsíce opět ledově zmrazena novým průzkumem, kde ANO atakuje 40 procent.

Kupčení s planetou

20. 5. 2019 , Petr Doubravský
Zatímco změny klimatu na Českou republiku i zbytek světa dopadají víc a víc, politici dělají, jako by se chumelilo. Změny klimatu už dávno nejsou jen varování vědců. Klimatická krize je tady a teď. Její dopady si může uvědomovat už téměř každý, kdo chodí ven. Extrémní výkyvy počasí či sucho, které má čím dál ničivější dopady na české zemědělce, ale i na zahrádkáře. Pokud nezačneme jednat, můžeme budoucnosti dalších generací dát sbohem. Každého z nás, bez ohledu na věk, pak čekají všechny dopady změn klimatu v čím dál větší míře. Zpráva Mezivládního vědeckého panelu pro klima při OSN z loňského podzimu nás varuje před tím nejhorším - před oteplením planety o 1,5 °C. To by nás přivedlo do stavu, kdy klimatickou krizi zvrátit nemůžeme. Pokud bychom produkovali tolik emisí skleníkových plynů, kolik jsme jich produkovali v uplynulých desítkách let, dosáhli bychom této hranice už v roce 2030. Není-li nám lhostejná naše budoucnost, musíme emise skleníkových plynů začít snižovat.

Všichni je máme

15. 5. 2019 , Zuzana Janáková
V našem dětství i dospělosti hráli a hrají významnou roli. Provází nás našimi životy. Utváří nás a pomáhají nám. Hrdinové! Ale kdo vlastně jsou oni „hrdinové“? Nedávno vstoupil do kin snímek Avengers, který je plný zelených, plechových, nesmrtelných a neporazitelných hrdinů. Ale je skutečně hrdinou jen ten, kdo je neporazitelný, umí létat nebo čarovat? Budou to přesně dva měsíce, co jsem se vrátila z nejvyššího pohoří světa, z Himalájí. Každý, kdo žije na téhle zasněžené střeše světa nebo se rozhodl magické a nekompromisní hory skolit, se pro mě stal osobním hrdinou. Proč? Protože hrdinství nespočívá v kouzlení, měnění se v zelené monstrum nebo v záchraně planety. Hrdinství je v malých drobných každodenních věcech - ve vzájemných úsměvech, pomoci, ve schopnosti vnímat prostředí, ve kterém žijeme, v zapojení se do občanské společnosti nebo ve schopnosti vyjádřit svůj názor.