1. červenec - nejen začátek prázdnin

2. 7. 2018

1. červenec neznamená jen začátek školních prázdnin, ale také pomyslnou oslavu narozenin registru smluv. Ten by měl letos na narozeninovém dortu už druhou svíčku.

Díky registru se dá nově snadno dostat i do míst, kam se dřív dostávalo jen s největším úsilím. Případně se tam nedalo díky účelovým obstrukcím dostat vůbec. Jeden příklad za všechny - pražský dopravní podnik, kde se člověk smluv musel i léta domáhat soudně. To už dnes naštěstí skončilo.

Připomeňme si tedy s dvouletým výročím několik málo věcí, které se díky registru smluv povedly zjistit. O některých z nich jsme informovali v cyklu Minuty s registrem.

V Praze se například přišlo na to, že místopředseda ČSSD v Praze 14 Zdeněk Zadina a člen obvodního výkonného výboru ČSSD v Praze 14 Petr Ženíšek získali se svými úklidovými společnostmi Premio invest a Lasesmed na veřejných zakázkách z míst spoluovládaných ČSSD přes 1,5 miliardy. Část zakázek přišla z dopravního podniku, který spadal do gesce náměstka primátorka Krnáčové Petra Dolínka, jehož bratr Ondřej (taktéž člen ČSSD na Praze 14) dřív figuroval v - na Lasesmed - napojené firmě Ecomyčka.

Mimochodem pokračují i po zveřejnění kauzy. Ke starým zákazníkům Premio investu navíc přibylo po pražských subjektech ovládaných či spoluovládaných ČSSD i Generální finanční ředitelství.

Pokud zůstaneme v Praze, můžeme jako další zmínit velmi zajímavou Technickou správu komunikací. Na jejím příkladu je totiž exemplárně vidět, proč dřív politici odmítali pouštět zvědavce přes zákon o svobodném přístupu k informacím do městských akciových společností. Po nahlédnutí do registru smluv je to celkem jasné - v TSK to vypadá přesně tak, jak se díky dřívějším informačním obstrukcím dalo tušit.

Ve společnostech, kterým z TSK tečou miliony a více, najdeme politiky z pražských historicky či současně vládnoucích stran, na ně napojené právníky, nebo třeba také bývalého státního zástupce s pověstí zametače politických kauz, který po odchodu ze svého postu začal zastupovat Iva Rittiga.

Vedle samospráv a městských společností se podařilo nově částečně nahlédnout také do hospodaření Pražského hradu a Lesní správy Lány. Tam, jak se zdá, čile kraluje prezidentský kancléř Vratislav Mynář.

Z registru smluv vyplynulo například to, že právní zastoupení a veřejné zakázky Lánech zajišťuje brněnská advokátní kancelář Halva & Olejár. Lidé z této advokátní kanceláře seděli -stejně jako pan Mynář - i ve společnosti Tessile ditta services, která vymáhala pohledávky od pražského dopravního podniku.

Právní služby Lánům poskytuje i další brněnská advokátka Barbora Klouda Jestřábová, která sídlí na ulici Hlinky. Nebude asi úplně náhoda, že ve stejném domě sídlí i další advokáti - Jiří Jestřáb a Richard Tománek. Kromě jiných věcí tito pánové panu Mynářovi zajišťovali nadmíru výhodnou a nepochybně křišťálově čistou koupi jeho pražské vily.

Technický dozor v Lánech při zpevňování svahů pak dělala (opět) brněnská společnost Geotest, ve které najdeme pana Martina Teyschla. Ten zase sedí v Mynářem spoluzřizovaném nadačním fondu Pomocná škola a praktická škola Vřesovice.

Není tedy celkem divu, že se o "Mynářovy" Lány opakovaně začala zajímat policie. Můžeme hádat, zda ji v práci nepomohl třeba právě registr smluv.

Z registru se dají vyčíst i informace o dotacích. Díky tomu se aktuálně povedlo zjistit, že v Česku zjevně panuje nešvar rozdávat peníze určené pro malé a střední podniky podnikům velkým. Dvě z takových nalezených dotací obdržely společnosti vlastněné Agrofertem, takže věc začal koncem června opět neúnavně vyšetřovat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Mluví se o dalším Čapím hnízdě.

Pokračovat by se takto dalo dál a dál - přes velké systémové kauzy typu smluv na lékové bonusy v nemocnicích, přes středně významné informace, jako je ta o náhlém zbohatnutí a četných zakázkách druhého muže SPD a přítele Tomáše Hrdličky Radima Fialy, až po ty drobné, jakými byl například velmi slušný plat bývalé moderátorky a odbornice na PR Mirky Čejkové, kterou na ministerstvu zemědělství zaměstnal ministr za ANO Mílek.

Kromě samotných kauz a pochybení pak z analyzování registru smluv obecně vyplývají kromě dalších i tyto dvě nepěkné věci:

1) po celém Česku se v městských částech, městech, krajích či obecních a státních společnostech bohužel pravidelně objevují u dodavatelů veřejných zakázek firmy vlastněné, spoluvlastněné či nějakým obsazené politiky. Často jsou ze stejné strany, která ovládá či spoluovládá radnici, kraj či onu obchodní společnost. Nejčastěji se to týká, asi poměrně logicky, zejména našich dvou kdysi největších stran. V poslední době se čím dál častěji objevují i firmy členů hnutí ANO.

2) Z některých obecních či státních subjektů odcházejí spřízněným firmám přes různé objednávky a podlimitní nesoutěžící se zakázky malé a dříve neviditelné částky. V některých případech ovšem dlouhodobě a systematicky, takže celková částka může během let dorůst úctyhodných rozměrů: desítek či stovek milionů, případně i více. Nyní už je na ně ovšem vidět a dají se snadno dohledat a posčítat.

Bude nepochybně moc zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet situace kolem registru smluv dál. Vzhledem k tomu, jaké "poklady" se z něj sypou, tak by bylo bláhové si myslet, že se zde v budoucnu nenajdou jak viditelné, tak záludnější a skrytější snahy o to, aby na veřejné peníze bylo vidět raději zase o něco méně. Registr smluv bude fungovat jako dobrý lakmusový papírek ke sledování a vyhodnocování těch, kteří to (ne)myslí s transparentností a bojem proti korupci opravdu vážně.