Lenka Deverová

Advokátka, členka dozorčí rady NFPK.

O ctnostech

10. 6. 2019
Nedávno jsem měla zcela náhodou možnost se seznámit s projektem Nadace Pangea „Slušný člověk – slušnější svět!“, který mne opravdu nadchl. Jeho podstatou je výchova dětí ke ctnostem, podněcování úcty k tradičním hodnotám – pracuje se ctnostmi jako je např. zodpovědnost, spolehlivost, čestnost, odvaha, citlivost, přátelskost … Zúčastnit se mohou s dětmi rodiče, učitelé, vychovatelé. V dětech je velká neutuchající naděje v lepší budoucí. Nad krásnými kartami, které jsou dětem průvodcem oněmi ctnostmi, jsem snila sen o tom, že podobných ke ctnostem vychovávajících projektů by bylo potřeba pro ty naše politiky, kteří nejsou příkladem ctností - lžou, nedodržují zákony, nerespektují rozhodnutí soudu, pohrdají názory veřejnosti.

Korupce – téma stále živé

18. 2. 2019
Již zítra se bude konat v DOXu diskusní fórum Oznamovatel – hrdina nebo práskač? pořádané Nadačním fondem proti korupci. Komentáře pod oznámením o konání této akce svědčí o tom, že téma korupce je velmi živé a je schopné budit vášně. Česko ve vnímání korupce stále pokulhává za světovou i evropskou špičkou, byť si v celosvětovém žebříčku každoročně o nějaký ten bod polepší. Stále ale jsou nám severské evropské státy a Švýcarsko hodně vzdáleny. Obecně je korupce odmítána jako škodlivá, do moderní demokratické společnosti nepatřící. Veřejně je korupce většinově deklarována jako něco, čeho „bych se já osobně nezúčastnil“. Ale realita je jiná. Nejrůznější průzkumy např. ukazují, že zejména u řady firem není postoj vůči korupci tak skálopevný, jak by naznačovaly firemní kodexy chování; při potřebě získat zakázku, dosáhnout rychlého rozhodnutí je cesta poskytnutím úplatku tolerována.

O depresi a jarní naději

16. 4. 2018
Obvykle přichází jarní deprese po dlouhé zimě z nedostatku vitamínů. Avšak v současném jaru mohou vyvolat depresi spíše neustávající špatné zprávy. Jen za posledních 7 dnů … Zemřel Juraj Herz – kultovní film Spalovač mrtvol jsem viděla snad 5x, Petrolejové lampy a Habermannův mlýn jsou vždy silný zážitek, zemřel Miloš Forman – poděkování patří televizi za nasazení jeho filmů. A v politice? Pan prezident by zcela evidentně uvítal vládu, na níž bude mít podíl SPD a komunisté. Babiš mu to napřed odkývá, ale nakonec se prý vrátí k jednání s ČSSD – ale nikdo neví, na jak dlouho. „Čau lidi“ sice maká, ale nějak ani jemu ani panu prezidentovi nedochází, že v České republice máme formu vlády parlamentní a ústava předpokládá, že vláda je vládou, která získala důvěru. A jak to vypadá, světýlko na konci tunelu se neukazuje. V Maďarsku drtivě zvítězil ve volbách Viktor Orbán – idea občanské společnosti dostala na frak, neziskové organizace a svobodná media to budou mít hodně těžké. Válka v Sýrii vyvolává strach. Je dobře, že se většina našich politiků postavila na stranu spojenců. Odmítavá reakce Hradu prezentovaná panem Ovčáčkem není překvapivá, ale ostudná je.

Co všechno se dá v Česku objednat?

22. 1. 2018
Byla jsem po dlouhé době v kině – film Nejtemnější hodina stojí za vzhlédnutí – nejen pro svou filmovou kvalitu (Gary Oldman jako Winston Churchill je úžasný), ale i pro poselství, které přináší o síle osobnosti rozhodnout se v nejtemnější hodině nepokořit se a bojovat za svobodu a demokracii. Winston Churchill je ve filmu vykreslen jako velký hráč, který dokáže vyburcovat pro záchranu země nejen veřejné mínění, a nakonec i politické protivníky, i když je plný pochyb, nejistot a zoufá si. Z poučné historie však zpět do reality. Náš premiér je nepochybně velký hráč, dokáže též šokovat, jen národ nestmeluje. V pátek v Poslanecké sněmovně prohlásil, že žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat někoho do vězení. Znamená to tedy, že v policii a na státním zastupitelství bují korupce? Může premiér takto kompromitovat spravedlnost, aniž poskytne důkazy pro své tvrzení? Jistě může dojít k situaci, že je někdo stíhán a neprokáže se, že se dopustil trestného činu, že tedy byl stíhán nespravedlivě. V takovém případě má však nárok na odškodnění za nesprávný úřední postup. Ale to je jiná situace než kterou pan premiér prohlásil za jednoznačně existující tj. možnost „objednat“ si stíhání jiné osoby. Pokud není Andrej Babiš schopen doložit důkazy pro své tvrzení, měl by se omluvit, nejen orgánům činným v trestním řízení, ale nám všem. Někteří Babišovi soustraníci se snaží jeho výroky omlouvat jeho stresem. Andrej Babiš by jako šéf firmy, ve stresu či bez stresu, mohl své podřízené seřvat a jistě to jako šéf svých firem dělal. Jenže vláda ani Poslanecká sněmovna nejsou jeho firma.

Povolební úvaha

23. 10. 2017
Volby skončily, je dobojováno. Voliči splnili svou roli a další 4 roky nebudou politiky příliš zajímat. Voliči rozhodli o drtivé výhře ANO i o tom, že 22 poslanců bude mít jako čtvrtá nejsilnější strana SPD Tomia Okamury. ANO s SPD získaly více než 2.000.000 hlasů. Ještě nikdy nevyhrála jedna strana s takovou převahou. A ještě nikdy nebyla Poslanecká sněmovna tak roztříštěná, nikdy v ní nesedělo devět politických stran. Do hlavy se vtírá otázka, co se to stalo. Dlouho se mluví o tom, že česká politika trpí nedostatkem výrazných osobností, že chybí vůdce. Nejsou tak důležité volební programy jednotlivých stran, málokdo je čte – a stejně je nakonec strany neplní, ani neskládají účty z toho, co ze svého volebního programu, na který před čtyřmi lety lákaly voliče, splnily. S charismatickým vůdcem, který dá lidem jednoduchá, srozumitelná a líbivá hesla, ukazuje se ve společnosti „obyčejných“ lidí, prezentuje se jako tvrdě makající, je to jednodušší – toho lze adorovat, lze mu i leccos odpustit – vždyť každý děláme chyby. A takto okouzlený volič si vlastně ani neuvědomí, že byl zneužit pro osobní ambice „vůdce“.

Týká se nás, co se děje v Polsku?

24. 7. 2017
Poměrně poklidnou atmosféru prázdninových mediálních zpráv rozčeřily zprávy z Polska. Vládní strana Právo a spravedlnost prosazuje reformu soudního systému, která v podstatě destruuje nezávislost justice. Zákon o Nejvyšším soudu v podstatě personálně zlikviduje polský Nejvyšší soud. Zákon poskytne ministrovi spravedlnosti ukončit jejich mandát, poslat je do důchodu a sám obsadit jejich místa. V Polsku přitom rozhoduje Nejvyšší soud o platnosti voleb. V černých scénářích nebude vyloučeno, aby soud obsazený soudci loajálními vládní straně v případě, že by následující volby neskončily v její prospěch této strany, prohlásil volby za neplatné. Přijetím zákona, čekajícího pouze na podpis prezidenta Dudy, by v Polsku prakticky skončila dělba moci, která je jednou ze základních podmínek demokracie, a polské soudy budou ve vleku vládní exekutivy.

Středoevropská univerzita znovu jako vyhnanec?

10. 4. 2017
Všichni, kdo jsme měli počátkem 90. let minulého století co do činění se zakládáním Středoevropské univerzity (CEU) a její činností v České republice s obavami sledujeme situaci v Maďarsku po schválení tzv. lex CEU. Středoevropská univerzita jako mezinárodní vysoká škola, která klade důraz na podporu demokracie a lidských práv a zcela specificky kombinuje regionální studia s mezinárodní perspektivou, je zase haněna a vyháněna. Vytváření mezinárodní komunity studentů a absolventů, kteří jsou nositeli demokratických tradic občanské společnosti, prostě není tím, na čem mají politici střední Evropy zájem. Česká republika přitom má v historii Středoevropské univerzity svou smutnou roli. Středoevropská univerzita byla založena v roce 1991 v Praze. Václav Klaus ale neměl zájem na budování silného nezávislého intelektuálního centra a k G. Sorosovi měl velmi odmítavý vztah. Bylo tedy pouze otázkou doby, než Klausova vláda odmítla plnit závazek přispívat na nájem budovy a platy českých zaměstnanců Středoevropské univerzity proti Sorosově podpoře ve výši 25.000.000 USD. Bohužel se na odchodu Středoevropské univerzity z Prahy podepsala i většina rektorů ostatních vysokých škol, kteří v ní spatřovali silného konkurenta a v podstatě odchod této instituce z Prahy uvítali.

Okresní soudy měly v roce 2016 „jen“ 230.000 nedodělků

16. 1. 2017
ČT 24 odvysílala reportáž s informací, že v roce 2016 rekordně poklesl počet nevyřízených případů u okresních soudů o 15 %. Zatímco dříve měli soudci běžně přes 300.000 nedodělků, v roce 2016 to je jenom 230.000. Jako důvod byl označen úbytek exekucí i občanských sporů, ale i nárůst počtu soudců. Je otázkou, zda se jedná o trend snižování počtu nevyřízených věcí nebo o náhodný výkyv. Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Což se mnohdy neděje. Nezdá se, že by primárním důvodem průtahů v řízení byl v současnosti počet soudců, ale spíše nedostatek dalšího personálu – soudních úředníků a asistentů soudců. Soudce by měl mít možnost se soustředit na vlastní rozhodovací praxi.

Pozdně pondělní neboli úterní glosa

15. 11. 2016
Původně jsem vůbec nechtěla psát tuto glosu o politickém tématu, ale o tom, že to s námi není tak špatné, protože jsme schopni účinné pomoci těm, o které se nechce nebo nemůže postarat moc veřejná – viz např. poslední Národní potravinová sbírka a další sbírky, do nichž jsme schopni po malých částkách nasypat velké peníze pro pomoc jiným. Ale tuto glosu o významu charity nedopíši. Dnes ráno se objevila zpráva, na kterou nemohu nezareagovat. Skupina šesti desítek poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení. Důvodem má být dle důvodové zprávy, že jsme v současné době stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů, avšak chybí adekvátní ochrana. Poslanci se ohánějí tím, že ochrana hlavy státu byla v českém právním systému již v dobách první republiky. Zde se mýlí. Urážku majestátu znal již středověk a jediným trestem byla vždy smrt. V 19. století již nebylo právo tak krvelačné a za zločin uražení veličenstva, který mohl být spáchán jak osobním uražením, tak i nepřímým posmíváním se panovníkově osobě, např. tiskem nebo karikaturami, hrozil těžký žalář od jednoho do pěti let.

Hysterie politiků okolo neziskových organizací

16. 5. 2016
Pan prezident Zeman prohlásil, že „pokládá většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy“. Sociolog Petr Hampl řekl, že to jsou firmy obchodující s lidskou naivitou a ideály, za nimiž jsou lidé, kteří nemají zbytky svědomí. Přisadili si i někteří další politici. Nepamatuji se na tak otevřené a koncentrované projevy nesnášenlivosti vůči neziskovkám. I to svědčí o něčem nezdravém v české společnosti.I to svědčí o něčem nezdravém v české společnosti. Každá paušalizace je špatná. Existuje spousta organizací, které dělají práci, na kterou stát nestačí. Jsou prostorem pro realizaci dobrovolnických aktivit, ale i pro vysoce profesionální činnosti. V oblasti sociální péče je téměř polovina poskytovatelů sociálních služeb neziskovkami. Obdobně jsou nepřehlédnutelné v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit, v oblasti charity a humanitárních akcí.