Okresní soudy měly v roce 2016 „jen“ 230.000 nedodělků

16. 1. 2017

ČT 24 odvysílala reportáž s informací, že v roce 2016 rekordně poklesl počet nevyřízených případů u okresních soudů o 15 %. Zatímco dříve měli soudci běžně přes 300.000 nedodělků, v roce 2016 to je jenom 230.000. Jako důvod byl označen úbytek exekucí i občanských sporů, ale i nárůst počtu soudců. 

Je otázkou, zda se jedná o trend snižování počtu nevyřízených věcí nebo o náhodný výkyv. Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Což se mnohdy neděje. Nezdá se, že by primárním důvodem průtahů v řízení byl v současnosti počet soudců, ale spíše nedostatek dalšího personálu – soudních úředníků a asistentů soudců. Soudce by měl mít možnost se soustředit na vlastní rozhodovací praxi.

V současné době je po přijetí občanského zákoníku a jeho razantním zásahu do oblasti soukromého práva důležitá soudní praxe, neboť její rozhodnutí dotváří praxi aplikační a měla by odstraňovat nejednoznačnosti a několikeré výklady, s nimiž aplikační praxe přichází. Judikatura hraje významnou roli – jak podání návrhů k soudu, tak rozhodnutí soudu stojí stále častěji právě na judikatuře. Jako negativní lze ovšem chápat postupy, kdy soudy svými rozhodnutími popírají své předchozí rozsudky, aniž je změna názoru odůvodněna.

Samostatným námětem na diskuzi je pak praxe rejstříkových soudů. Rejstříkové soudy sice zrychlily své rozhodování, ale jako nepřijatelné se jeví situace, kdy v totožných věcech jsou rozhodnutí mnohdy i v rámci jednoho soudu odlišná. Vysoká míra nepředvídatelnosti je předmětem oprávněné kritiky.

Justice se nepochybně potýká s řadou problémů, které je třeba řešit. Věřme, že informace o pozitivním trendu poklesu nevyřízených případů, je první z dobrých zpráv justice se týkajících.