Povolební úvaha

23. 10. 2017

Volby skončily, je dobojováno. Voliči splnili svou roli a další 4 roky nebudou politiky příliš zajímat. Voliči rozhodli o drtivé výhře ANO i o tom, že 22 poslanců bude mít jako čtvrtá nejsilnější strana SPD Tomia Okamury. ANO s SPD získaly více než 2.000.000 hlasů. Ještě nikdy nevyhrála jedna strana s takovou převahou. A ještě nikdy nebyla Poslanecká sněmovna tak roztříštěná, nikdy v ní nesedělo devět politických stran.

Do hlavy se vtírá otázka, co se to stalo. Dlouho se mluví o tom, že česká politika trpí nedostatkem výrazných osobností, že chybí vůdce. Nejsou tak důležité volební programy jednotlivých stran, málokdo je čte – a stejně je nakonec strany neplní, ani neskládají účty z toho, co ze svého volebního programu, na který před čtyřmi lety lákaly voliče, splnily. S charismatickým vůdcem, který dá lidem jednoduchá, srozumitelná a líbivá hesla, ukazuje se ve společnosti „obyčejných“ lidí, prezentuje se jako tvrdě makající, je to jednodušší – toho lze adorovat, lze mu i leccos odpustit – vždyť každý děláme chyby. A takto okouzlený volič si vlastně ani neuvědomí, že byl zneužit pro osobní ambice „vůdce“.

Podle některých průzkumů je s výsledkem voleb nespokojeno 55 % lidí. Je otázkou čím, to je. Že by si dodatečně uvědomili, co se stalo. Nebo jsou nespokojeni ti, kteří k volbám vůbec nešli – a mají „zásluhu“ na jejich neveselém výsledku. Je to však pozdní lítost, kdy náprava bude možná až za čtyři roky. Tedy s výjimkou předčasných voleb.

Zůstává však otázka jako cenu za výsledek voleb 2017 zaplatíme.