Proti cenzuře v radničních novinách se lze bránit

5. 10. 2015

Vydávání radničních novin je často zneužíváno k sebepropagaci vedení obce či města. Jsou ovšem pozitivní příklady, kdy šéfredaktor pravidelně nabádá opozici, aby využívala prostor pro své vyjádření. Zdálo by se, že péče o pluralitu názorů v městských novinách je pouze záležitosti etiky, nicméně není tomu tak. Jelikož jsou tyto noviny hrazené z městských prostředků, jsou s ní spjaté přísnější zákonné požadavky, které jsou obsažené zejména v tiskovém zákoně.[1] Tento zákon přímo nařizuje vyváženou a objektivní formu místních novin. Občané a opoziční zastupitelé bohužel často pokorně se smiřují se zneužitím radničních novin a nevyužívají obranné mechanismy, které jim zákon umožňuje včetně žaloby na město.

Radniční noviny mohou sloužit veřejnému zájmu a dokonce i vytvářet rodinné prostředí v obci. Konstruktivní kritika je zdravá a činnost opozice je z principu nezbytná například z kontrolních důvodů. Polemika a výměna názorů je přínosná a je pouze na čtenáři, se kterým pohledem na věc se ztotožní. Případná cenzura novin je zcela neakceptovatelná. Tomuto tématu se dlouhodobě věnují kolegové z Oživení, kteří dokonce zavedli index IRON[2] měřící pluralitu politického obsahu periodika.

V úvodu je nutné připomenout, že 1. listopadu 2013 vstoupila v účinnost novela tiskového zákona,[3] která obsahuje klíčový § 4a v tomto znění:

„Vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.“

K nečekanému kroku se odhodlalo vedení města Jablonce nad Nisou během jednání zastupitelstva dne 17.9.2015. Tehdy rozhodlo,[4] že článek opozičního zastupitele Jakuba Macka týkající se kauzy dotací pro FK Jablonec v souvislosti se zájezdem do Amsterdamu,[5] neotiskne. Ve svém odůvodnění tehdy mimo jiné uvedlo: „Článek se netýká záležitostí města Jablonec nad Nisou a zároveň je politicky laděný.“[6] Tato argumentace je vskutku těžko uvěřitelná. Tato kauza se týká FK Jablonce nad Nisou a jejího majitele Miroslava Pelty, zájezdu se zúčastnil náměstek primátora Jablonce nad Nisou, ředitel jablonecké nemocnice či ředitel Jablonecké energetické. Jak tedy obstojí argument, že se případ netýká Jablonce nad Nisou? Druhý argument odkazující se na politické pojetí článku je rovněž poněkud liché. Není totiž ani možné vést striktně apolitické radniční noviny, což koneckonců nebylo ani cílem novely tiskového zákona. Je možné měřit míru politizace, jak to velmi výstižně činí kolegové z Oživení, nicméně dosáhnutí zcela apolitické úrovně novin, které jsou pod bezprostředním vlivem vedení města, je zkrátka nemožné. Ještě dál jdou některé obce a města, které schválily statut radničních novin, ve kterém uvedly, že přípustné jsou pouze apolitické články, nikoliv politické. Například statut orlovských novin přímo uvádí, že „Orlovské noviny jsou apolitické, nebudou zveřejňovány názory a připomínky politických stran“.[7] V praxi to tedy znamená, že redakce či přímo vedení města posoudí příspěvky zastupitelů podle toho, zdali jsou či nejsou politické a rozhodne o jejich případném zveřejnění. Zde je vhodné opět připomenout § 4a tiskového zákona, který ukládá povinnost umožnit zastupiteli přiměřený prostor v periodiku, pokud se jedná o vyjádření či příspěvek v souvislosti s danou obcí.

Jakým způsobem se lze tedy bránit? Pokud zastupitel má pocit, že jeho článek byl nepřiměřeně zkrácen anebo nezveřejněn, tak má právo žádat o uveřejnění tzv. „doplňující informace“. O uveřejnění doplňující informace musí zastupitel požádat vydavatele radničního periodika písemně a nejpozději do 3 měsíců, jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká. Jestliže noviny nezveřejnily ani doplňující informaci, pak v takovém případě se zastupitel může ve lhůtě 15 dnů obrátit se svým nárokem na zveřejnění na soud.

Prozatím zastupitelé se takto aktivně brání sporadicky, nicméně uvedené žalobě čelí například Litoměřice. Obce a města by ovšem měly jít s otevřenosti vůči občanům mnohem dál, a to nad rámec zákona. Je důležité stanovit redakční radu, jejíž součásti budou koaliční i opoziční zastupitelé a rovněž respektované osobnosti dané obce či města. Zajímavý pohled do fungování radničních novin přinesla diskuse na toto téma,[8] ze které je zřejmé, že zatímco Praha 7 se tímto doporučením řídila a redakční radu takto sestavila, Praha 10 naopak žádnou redakční radu nevytvořila a schvalovací proces týkající se zveřejňování článků zůstává na Praze 10 poněkud záhadný.