Korupční prostředí hazardu?

7. 3. 2016

Konečně. Počet hracích automatů povolovaných Ministerstvem financí klesl za poslední 2 roky o více jak 10 tisíc![1] Klíčový je přitom přístup komunálních politiků k řešení tohoto nešvaru. Na jedné straně jsou pod urputným tlakem veřejnosti, vlastního svědomí a na straně druhé jsou neustále kontaktování ze strany zástupců heren či kasin. Nezřídka pak dochází ke vzniku poměrně nestandardních situací.

Česká republika byla ještě donedávna rájem hazardu. Suverénně vedla v celoevropských žebříčcích, co se týče počtu hracích přístrojů. Hazard je ovšem pro společnost nebezpečný, je spjat s kriminální činností, vzbuzuje silnou závislost a hyzdí okolní prostředí. Provozování heren a kasin je zároveň snadnou výdělečnou činností. Vždyť v roce 2014 Češi prosázeli 138 miliard Kč a bylo jim zpět na výhrách vypláceno 106,5 miliard Kč.[2] V roce 2002 byl přitom celkový objem prosázených peněz na polovině – „pouhých“ 70 miliard Kč.

Některá města a obce zavádějí nulovou toleranci hazardu. Znamená to, že obec do vyhlášky o loteriích uvede, že daná obec neschvaluje žádnou adresu provozování hracích automatů. Všechny herny a kasina tímto musí být postupně zrušeny. Tento přístup měli i zastupitelé Krnova, kteří pro tento účel vytvořili speciální pracovní skupinu pro přípravu protihazardní vyhlášky. Ovšem jeden z členů této pracovní skupině sdělil redaktorce MF DNES, že „provozovatelé hazardu za ním přišli a nabídli mu úplatek“[3] a případem se začala zabývat policie.

Existují však města, kde zastupitelé si najednou nulovou toleranci hazardu rozmysleli. Došli zkrátka k názoru, že je vhodné udělit určité výjimky a místo protihazardní pracovní skupiny vznikla tímto komise pro regulaci hazardu. Zmínit zde lze například město Jablonec nad Nisou, kde se pravděpodobně rozjela peprná zákulisní hra. Město původně schválilo vyhlášku o nulové toleranci hazardu, nicméně v červnu 2015 si vše rozmyslelo a vyhláškou povolilo 3 kasina. V tomto trendu se rozhodlo pokračovat a za několik dnů dne 10. 3. 2016 bude rozhodovat o povolování dalších kasin. Během posledního jednání zastupitelstva dne 25. 2. 2016 vznesl na primátora dotaz jablonecký zastupitel Jakub Macek. Dotázal se ohledně trestního oznámení v souvislosti s výběrem „adresních míst do cílové vyhlášky“ pro provozování kasin.[4] Primátor Petr Beitl odpověděl, že podal trestní oznámení „v souvislosti s nátlakovou akcí“[5], která na něho byla činěna a případem se zabývá policie. V této nepřehledné situaci „nátlakových akcí“ bude Jablonec nad Nisou již za pár dnů rozhodovat o povoleních pro další kasina.

Během dalšího pátrání narazíme na mnohá podezření z případného střetu zájmů. Jedním z čelních odpůrců nulové tolerance hazardu je například Richard Bureš - místostarosta Prahy 1 a člen magistrátní komise, která připravuje novou formu regulace hazardu.[6] Stejná osoba je přitom jednatelem a majitelem společnosti GABBY spol. s r.o., která má ve svém předmětu podnikání „provoz a pronájem výherních hracích přístrojů“.[7] Tatáž osoba byla ředitelem české pobočky Cyberview Technology dodávající automaty v Česku i v zahraničí. Je tedy otázkou, zda Richard Bureš má dostatečně nezávislý pohled na věc a je tedy vhodnou osobou pro regulaci hazardu.

Přístup k nulové toleranci hazardu netrval dlouho ani v Českém Těšíně. Zde se na posledním jednání zastupitelstva konalo hlasování o zachování dvou největších heren s automaty v centru města – naštěstí prozatím neúspěšně. Účinný boj proti hazardu lze si jen stěží představit v městech, kde vládnoucí politická garnitura je zároveň majitelem kasin. Například v Chomutově v jednu dobu byl majitelem jednoho z největších kasin kontroverzní podnikatel známý z kauzy Kamencového jezera - člen ODS Zdeněk Fojtík. Zároveň tehdy městu vládla ODS a nebylo to tedy prostředí pro účinný boj s hazardem. Osobně jsem byl navíc svědkem, jak předvolební kampaň místní ODS probíhala přímo v tomto kasinu a ve zdejší vyloučené lokalitě byla nejčastějším veřejným místem – herna.

V souvislosti s povolováním provozování kasin a heren se objevuje řada iracionálních argumentů. Především je to tvrzení o tom, že povolováním heren bojujeme s nelegálním hazardem či případně s takzvanými kvízomaty. Zde je řešení zcela jednoduché: proti nelegálním hernám je nezbytné tvrdě zakročit, nikoliv tolerovat a stejně tak je tomu u kvízomatů, které spadají do hazardu stejně jako jiné hrací přístroje. Jakmile tyto argumenty použije některý ze zastupitelů, je vhodné se zamyslet nad jeho skutečnými skrytými úmysly.