Vraždou Jána Kuciaka se nesmíme ponořit do strachu

5. 3. 2018

Ján Kuciak byl nezávislým mladým investigativním novinářem, který svou práci vnímal jako poslání. Uvědomoval si, že mafiánským skupinám je nutné se postavit a zkoumal jejich aktivity. V jisté kauze bylo dokonce obnoveno trestní stíhání především na základě analýzy Jána Kuciaka. Byl zkrátka velkou novinářskou naději.

Toto neštěstí se může zdát jako zvlášť nespravedlivé. Proč zrovna zemřel Jan Kuciák? Celý život měl před sebou a hlavně takových osob na Slovensku či v Česku je třeba jako soli. Dobře věděl, že nelze se tupě hrbit před rozkrádáním veřejných peněz. Zkrátka délku života neurčuje nějaká tajemná rovnice podle toho, jak kdo je čestný a hodnotově uvědomělý. Občas krátce žijí lidé, ačkoliv jsou velkým přínosem pro společnost. Co si tedy z této nešťastné události odnést? Rozhodně ne strach!

Základní metodou každého vyšetřovatele je schopnost empatie – dokázat se vcítit do myšlení pachatele. Jaký byl tedy motiv? Čeho chtěla mafiánská skupina docílit touto vraždou? Patrně chtěla zabránit zveřejnění závažných informací a případně vyvolat pocit strachu u těch, kteří by snad hodlali jednotlivé kauzy zkoumat či dokonce zveřejnit. Jaká je tedy správná reakce? Rozhodně je třeba učinit přesný opak toho, co si tito lumpové a mafiáni přejí. Nevládní protikorupční organizace a slovenští novináři se zajisté zvlášť zaměří na kauzy, na kterých pracoval Ján Kuciak. O to více vítám prohlášení Evropské komise, že rovněž nechá podrobně prověřit dotační případy týkající se Východního Slovenska. Ať už má vraždu na svědomí italská či justiční mafie, tak si nutně musí uvědomit, že absolutně nedosáhla výsledku, o který usilovala. Tímto se nakonec sníží riziko opakování podobné tragické události.

Řada osob si bohužel tuto klíčovou pointu neuvědomuje a aktivním lidem často radí: „Hlavně se do ničeho nepleť!“ V posledních dnech toto své doporučení „zdokonalili“ do podoby: „Hlavně se do ničeho nepleť, abys nedopadl jak Ján Kuciak.“ Já pro změnu radím druhým – najdi se takovou práci, kterou budeš vnímat jako poslání podobně jako Ján Kuciak.

Již teď je zřejmé, že tato událost bude mít silné politické otřesy na Slovensku. Doufám, že řada osob, které mají informace o působení justiční mafie, konečně začnou mluvit. Objasnění fungování této mafie by nepochybně pomohl konflikt mezi mocenskými skupinami, který by zkušení vyšetřovatelé mohli dokonce vyprovokovat. Je ovšem toto vyšetřování vedeno nezávisle? Jak je možné, že osoby spjaté s pochybnými italskými aktivitami se dostaly do bezprostředního kontaktu se slovenským premiérem?

Tento případ se ovšem v žádném případě netýká pouze Slovenska. Ukazuje na to, jakému riziku a nátlaku čelí nezávislí novináři či například oznamovatelé korupce a přitom pro zdravou společnost jsou nezvykle důležití. Koneckonců svými agresivními narážkami vůči novinářům je znám i současný český prezident. Nezbývá, než doufat, že se český i slovenský národ v tomto ohledu probudí a strach nahradí odvaha.