Blahopřání

16. 10. 2018

Bezprostředně poté, co se v České republice konaly komunální volby a také první kolo voleb senátních, málokdo věnoval pozornost události, která však za připomenutí jistě stojí. Vrchní soud v Praze zrušil verdikt prvoinstančního soudu a pravomocně zprostil obžaloby Vladimíra Sittu mladšího. Soudkyně Kateřina Jonáková rozhodla o jeho nevině a tím ukončila sedmileté martyrium člověka, který se, jako jeden z mála, dokázal postavit korupčnímu prostředí u nás.

Každý, kdo má alespoň elementární smysl pro spravedlnost, musí cítit nemalou míru zadostiučinění. A nejen to. Zdá se, že po letech, kdy jednotlivec měl pramalou šanci dovolat se spravedlnosti proti korupčním chobotnicím systematicky budovaným dlouhá léta, by se mohlo začít blýskat na lepší časy. Jistě by bylo předčasné tvrdit, že se tímto rozhodnutím Vrchního soudu Česká republika dostává do pozice země, ve které je objektivita orgánů činných v trestním řízení zaručena. Není tomu tak a zřejmě dlouho ještě nebude. Stále existují a budou existovat případy, kdy Policie ČR vyšetřuje a obviňuje lidi na základě vykonstruovaných důkazů nebo dokonce na něčí objednávku. Pánové na Odboru hospodářské kriminality SKPV KŘ Policie hl. m. Prahy by na to mohli napsat návod. I na státních zastupitelstvích pracují a budou pracovat lidé, a snad jsou to pouze jednotlivci, kteří jsou a budou ochotni obžalovat nevinného člověka, ať již v zájmu vlastního kariérního postupu nebo z důvodů ještě zavrženíhodnějších. Někteří členové pražského Městského státního zastupitelství toho jsou učebnicovými příklady. A nedávno zveřejněné korupční aféry některých soudců dokazují, že zdaleka ne všichni a ne vždy jsou v rámci svého rozhodování nestranní tak, jak jim to jejich povolání ukládá.

Zdálo by se mi ale zbytečné být členem Nadačního fondu proti korupci, kdybych nevěřil, že se v naší zemi nebude objevovat více Vladimírů Sittů, kteří se nebudou bát upozornit na korupční jednání. A to navzdory tomu, že to pro ně bude znamenat nemalé osobní problémy. Všem takovým lidem bych přál, aby se následně nestali fackovacími panáky pro ouřady toho kalibru, se kterými se ve své kauze pan Sitta musel sedm let potýkat. Věci totiž mají tendenci dopadat dobře, a proto věřme, že pondělní pravomocný rozsudek bude jedním z těch přelomových, od kterých se situace bude jen zlepšovat.

Na místě je tedy nejen blahopřání Vladimíru Sittovi za jeho statečnost a vytrvalost, jeho právnímu zástupci JUDr. Kočímu za perfektně vykonanou práci, ale i poděkování pražskému Vrchnímu soudu za jeho objektivitu.