Karel Škácha

Člen analytického týmu Nadačního fondu proti korupci.

Střet o zájmy

3. 6. 2019
Premiér Babiš je ve střetu zájmů a bude se muset zbavit buď žezla nebo businessu. Rozhoduje o pravidlech podporování svých firem a to je neakceptovatelné. Co ale o tom říká zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů? Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce a musí nahlásit, co vlastní. A to je v podstatě celé. Když to nesplní, hrozí mu nedej bože napomenutí, v nejhorším případě půlmiliónová pokuta. Zdá se, že by bylo řešením legislativní zpřesnění, navýšení pokut, například alikvotně vůči velikosti businessu, nebo zamezení ovládání přes svěřenské fondy, omezení vlastnictví médií politiky, prostě regulovat, regulovat, regulovat. Pomohlo by to ale? Nebo by do politiky přišlo ještě víc mafiánských maňásků než tomu bylo dosud?

Brexit na korupci?

15. 4. 2019
Brexit nám Evropanům nabídnul jednu velkou šanci. Z korupčního hlediska mohu říct, že jako největší problém současné EU vidím regionální politiku a její systém dotací a fondů. Přerozdělování na takové úrovni prostě nefunguje. Podvádí se a krade všude. Takovéto přerozdělování způsobuje pravý opak avizovaných cílů. Tlumí konkurenceschopnost, přihrává silným a přes generace způsobuje systémovou korupci na všech úrovních rozhodování. Všichni víme, že EU není žádný ráj, že další politická integrace je nyní nemožná, a co se týče té ekonomické, je to s ní také na štíru. Poválečné ideové důvody založení jsou passé. Byrokratická mašinerie dohání čtyřicet let stará zadání a reagovat na nové výzvy je problém. Nyní ale díky Britům víme, že bouchnout dveřmi není řešení. Ostrovní království dlouhodobě pohlíží na tento pakt jako na prostor dialogu Německa a Francie. Zároveň bylo největším odpůrcem omezování národních vlivů a postupné federalizace EU. Dokud převyšovaly výhody volných pohybů, dala se překousnout i kontraproduktivní regionální a zemědělská politika. Pak ale přišla uměle vytvořená kauza imigrace a bylo po všem.

O korupci nejvyšší

21. 1. 2019
Na Fondu se snažíme zabývat tou velkou, systémovou korupcí, ale to, co se provalilo v posledních dnech ukazuje, že je tu ještě vyšší level, který je nebezpečnější než ty největší rozkrádačky eráru, jak je známe z dob prezidenta předchozího. Jde o justiční korupci, která ohrožuje demokracii na bazální úrovni, která odstavuje veškeré ochranné systémy, která eliminuje výhody otevřené společnosti a v konečném důsledku vede k celkovému rozkradení všeho, jak to známe z komunismu, fašismu nebo z Ruska. S pověřením prezidenta zcela prokazatelně obchází dvě nedůvěryhodné osoby soudní elitu, dožadující se stanovisek, navrhují řešení a nabízejí pozice jako odměny za poslušnost. Když se z toho nemůžou vylhat, řeknou, že je to normální a všichni jsou zticha, protože šéf je neodpovědný. K čemu ale takováto císařpánovská instituce je? Nestačil Klaus? Musíme pořád jen hledat hlubší dno?

Babiš Agency s.p.

10. 12. 2018
Na pracovní komisi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu jsme se dozvěděli, že Andrej Babiš předložil k připomínkového řízení vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowerů. Celý zákon je o zřízení státní Agentury pro ochranu oznamovatelů, spadající pod náměstka ministra vnitra. Stovky lidí budou školeny, jak vyhodnotit oznámení a pak ho do třiceti dnů poslat výš, ideálně i se jménem oznamovatele. Bude to úplný nesmysl, jehož jediným efektem bude zachycení problémů a splnění slibu o uvedení zákona do praxe. Zákon se má týkat pouze státních institucí s více jak 50 zaměstnanci, odhadem tak půjde o tisíce subjektů. Každý pověří a vyškolí příslušnou „nezávislou“ osobu pro příjem oznámení. Ta bude pod tlakem z povinnosti bezodkladně podat při zjištění trestní oznámení. Pokud totiž věc paralelně řeší již Policie, mohla by mít vážný problém.

Případ Hornof

12. 11. 2018
Minulý týden probleskla českými médii informace o mladém českém námořníkovi Jaroslavu Hornofovi, který možná dostane dvacet miliónů korun za ohlášku, že jeho šéf vypouští toxický odpad do oceánu. Typický whistleblower - svým činem poukázal na škody způsobené celé společnosti, nešlo mu o vlastní prospěch a měl a má z toho problémy. I když z našeho rozhovoru s ním vím, že pravda s odměnou je trochu jinde, nemůže mě nenapadnout paralela s celou řadou našich oznamovatelů. Říkám si, proč se neozval Václav Klaus menší a jemu podobní, kteří například Jakuba Čecha nazvali udavačem, Pavlíkem Morozovem, prostě práskačem. Kdyby ještě Jakub měl dostat nějaké peníze, asi by se musel bát vyjít na českou ulici.

2 323 Rathových voličů

8. 10. 2018
Proběhly volby a politici by měli skládat účty. Úspěšná byla pravice a liberálové, levice dostala na frak. Hledají se důvody prohry: novináři, neziskovky, slabí vůdci... O tom, že lidé reagovali na lži a zlodějiny z posledních let ani slovo. A program? Politici už otevřeně mluví o tom, že ten nikoho nezajímá. V ČSSD i KSČM ví, že od nich odešly nízkopříjmové skupiny, a to zejména k SPD a že je třeba je získat zpět. Nachází se v situaci jako nedávno ODS, kdy zůstalo jen pragmatické jádro, které na voliče ze zkušenosti pohlíží jako na trh s lidskými zdroji. A dokud to jde, je třeba brát. Plán záchrany je jednoduchý. Bude třeba nového lídra a oslovit zadlužené, v insolvenci, bez práce, jsou jich totiž mraky, však jsme je stvořili. Můžou si říct, že pokud odsouzeného zloděje Ratha zvolí 5% elektorátu, bude jich klidně trojnásobek.

Zákon o lobbingu

17. 9. 2018
Zítra máme zajímavou akci v Centru pro současné umění DOX. Nazvali jsme ji Transparentní firmy a instituce. Vystoupí i investigativní novinář Jaroslav Spurný, exnáměstek ministra financí a whistleblower Ondřej Závodský a šéf skupiny RSJ Libor Winkler. Můj příspěvek bude o lobbingu českých zájmových skupin. Téma bude aktuální i díky tomu, že se v rámci Rady vlády pro boj s korupcí řeší dlouhodobá koncepce ČR jak bojovat proti zlojedům, včetně zákona o regulaci lobbingu, který je na stole už řadu let a ani Bůh - natož Babiš - neví, jak to zase dopadne. Ve čtvrtek jsme totiž měli schůzi a nemohli jsme se shodnout ani na tom, kdo je vlastně lobbista nebo kdo je lobbovaný. No kvůli bílení Strakovky jsme museli jednání přerušit, tak snad se to rozsekne příště…

Zápisky z cest

3. 9. 2018
Tak nás pozvali na Jesus College, jednu z kolejí Cambridge University, na asi nejvýznamnější sympozium o kriminalitě na světě. Máme zde pohovořit o tom, jak jeden člověk může měnit hodnotový systém v celé zemi. Ale o tom více během týdne, Karel Janeček vystoupí až ve čtvrtek dopoledne.Dnes bylo slavnostní uvítání, večeře jak z Harryho Pottera, středověká jídelna zaplněná soudci, vyšetřovateli, kriminalisty, bojovníky s korupcí, experty na praní špinavých peněz, offshory, financování politických kampaní, odborné elity z celého světa. Diskuze ve striktně formálním prostředí probíhá zcela neformálně, dokonce si někdo i dovolil anglicky břitké fórky při přípitku starosty Londýna. No kdyby neměl večerní slavnostní oděv, bylo by to asi horší. Hlavně ale ‚God save the Queen‘.

Den leváků

12. 8. 2018
Na dnešek vyhlásil roku 1992 The Left-Hander's Club v Británii Den leváků. Cílem bylo poukázat na problematiku, která se týká cca 10 % populace. Probíhají různé soutěže o nejšikovnějšího leváka, otevírá se pivo pravou rukou, dávají se diplomy atd. Jde tedy o klasický projev menšiny v otevřené společnosti, a tak si díky jednoduché významové podobnosti slova levák říkám, jestli by nestálo za to, vyhlásit toho nejlepšího korupčníka v rámci prosincového dne boje proti korupci. Korupci monitorujeme už dlouho, stačilo by tedy jen vymyslet nějakou trefnou cenu. Pokud bychom hodnotili výši prokazatelně ukradených peněz, stále by vítězila tichá éra Václava Klause a jeho přátel z Harvardských fondů a dalších podobných H systémů.

Malá plagiátorka

16. 7. 2018
Jak je v politice důležité vzdělání? Ministryně spravedlnosti ukázala, že asi minimální, a to dokonce i u práva, které povinnou materii, jako jeden z mála humanitních oborů, obsahuje. Podvody se vzděláním mezi politiky ale frčí dlouho, ono to na té kandidátce vždy vypadá tak nějak líp. Nejznámější je příklad tehdejšího ministra spravedlnosti Kalvody, který školu alespoň poctivě udělal a je odborník, známe ale i rychlostudenty Západočeské univerzity, legendární jsou tajné práce a nesplněné podmínky profesury a docentury Ing. Klause, který později jiným expertům odmítl profesuru udělit, ačkoli prý sám znal jen účetnictví, Gaussovu křivku a neviditelnou ruku trhu. Je tedy vzdělání předpokladem ke správné správě země?