Zbyl jen úsměv

6. 2. 2017

Parlamentní vyšetřovací komise za půl roku zjistila, že nic nezjistila. A v podstatě o to opět šlo. Kauza reorganizace policie se tak zařadí mezi další podkobercovky, hned vedle Poldi Kladno, IPB, VZP, CME, nebo Diag Human.

Modus operandi je vždy podobný. Nějaký šikovný straník zajistí od zlojedů financování strany nebo jinou úlitbu, ideálně z eráru a když to praskne, ustanoví stejná strana parlamentní komisi, vybere se nejvhodnější vyšetřovatel, který dostane za úkol znevěrohodnit dosavadní důvody sestavení komise, nalezení jiných potenciálních viníků a prohlášení, že na nic z toho, na co jsme přišli, nemáme důkazy. K dovršení absurdity pak komise vyzve ministra spravedlnosti, aby zvážil personální změny u těch, kdo na evidentní úniky upozornili.

Tentokráte je ale mimořádně alarmující to, že nešlo primárně o peníze, ale o čistou moc. Ačkoli je to legitimní snaha každé politické strany, k jejímu nabytí nedochází skrze volby, ale skrze znásilnění kontrolních mechanismů státu. Prokázání pravých důvodů reorganizace by znamenalo definitivní rozpad vládnoucí strany a tvrdé tresty pro dosazené policejní elity. A tak se muselo sáhnout mezi ty nejlepší kádry...

Jako ideální partner ČSSD se ukázal strůjce věhlasné opokoalice, která skončila definitivním znemožněním jak brněnské ODS, tak i ČSSD, taktéž i bývalý dozorce zájmů republiky ve společnosti Lesy ČR, který byl odvolán vlastním předsedou kvůli podezření o ovlivňování tendrů u ÚOHS, a taktéž státní zástupce v kauze Diag Human, na jejíž výsledky se můžeme jen těšit. Perfektní volba, vždyť jde o to se nějak rozumně domluvit. A to se stalo. S posvěcením všech stran, včetně původně halasně kritického ANO se vyšetřovatelé jednohlasně shodli, že úniky byly, ale viník je neznámý. Faktická kvalita závěrečné zprávy potěší snad v jediné chvíli, a to když autor přiřknul Nadačnímu fondu proti korupci adjektivum Národní fond, snad jako potvrzení významu a zásluh šestileté práce všech spolupracovníků Fondu. Bravo done Pablo, bravo!

Bohužel stále mnoho lidí si myslí, že pokud je něco parlamentní, že to samo o sobě má punc důvěryhodnosti, a proto přijímá výsledky s respektem. A tak se nebojme veřejně se vysmát této taškařici, protože to je jediné, co s tím nyní můžeme dělat.