Komplex vícecennosti

7. 5. 2018

Politika je magnet na mindráky. Viděli jsme to u Vůdce, nyní to vidíme například u nejmenšího vládce největší země. Dalších mamánků a frustrantů bychom napočítali stovky. Touha zapsat se jakkoli do historie se začne ukazovat u mladých stranických pionýrů, s ochutnanou mocí se méněcennost přeměňuje v pocit nadřazenosti. Ti nejstarší bardi, co už okolo sebe všechny utloukli čepicemi, si o sobě myslí, že si můžou dovolovat cokoli.

A to třeba i zaúkolovat vlastní tajné služby, aby Rusku zjistili, jakými obrannými systémy disponujeme a kde jsou.

Proč by to nedělal třeba i sám prezident, když se mu zase nic nestane.

Stejně jako se nic nestalo po zlojedské amnestii jeho kolegy z bývalé práce, tehdy řízené přímo šéfem Kamiťétu Gasudárstvěnoj Bězapásnosti. Uvidíme, jak Dlouho bude trvat, než bude posovětsku instalován poslední zbývající prognostik do nejvyšší funkce. Pak už z této skvadry totiž žije jen Karel Köcher, nejznámější odhalený český agent KGB, vyměněný na slavném berlínském mostě v roce 1986.

A tak se šikují „zachránci“ demokracie snad ve všech stranách. Demokratické principy zachraňují komunisti,  estébáci, náckové, veksláci, prostě zlodějové všeho druhu, kteří jediní v takové situaci profitují. A co dělají "demokraté"? U kafe poslouchají třicet let stejnou kocábinku a vícecenně obdivují svou moudrost a utrpení.

Asi pošlu na Hrad nominaci na medaili pro Petra Cibulku, protože ten člověk prostě měl pravdu už před dvaceti lety a všichni se mu smáli a vlastně smějí dodnes. To by hradní pandoptikum koukalo!