Střet o zájmy

3. 6. 2019

Premiér Babiš je ve střetu zájmů a bude se muset zbavit buď žezla nebo businessu. Rozhoduje o pravidlech podporování svých firem a to je neakceptovatelné. Co ale o tom říká zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů? Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce a musí nahlásit, co vlastní. A to je v podstatě celé. Když to nesplní, hrozí mu nedej bože napomenutí, v nejhorším případě půlmiliónová pokuta.

Zdá se, že by bylo řešením legislativní zpřesnění, navýšení pokut, například alikvotně vůči velikosti businessu, nebo zamezení ovládání přes svěřenské fondy, omezení vlastnictví médií politiky, prostě regulovat, regulovat, regulovat. Pomohlo by to ale? Nebo by do politiky přišlo ještě víc mafiánských maňásků než tomu bylo dosud?

Tohle totiž víc regulovat nejde. Nyní je nutné dosáhnout navrácení vyplacených podpor, a to nejen z EU, ale dle českého práva i ze všech vyhraných veřejných zakázek, na což se tak nějak zapomíná. Pak už to bude jen na voličích, kteří si sami musí uvědomit rizika a podle toho volit. Problém je totiž v tom, že 1 500 113 voličů Babiše je správně přesvědčeno o tom, že akorát zloději křičí, chyťte zloděje. Naivně ale věří, že je tak bohatý, že tolik krást nemusí.

Volí ho tak kvůli absolutní neschopnosti celoživotních politiků jak zprava, tak zleva, jejichž jediným programem je antibabiš. Není tu žádná konstruktivní alternativa nebo opozice, jen pořád to samé, co už všechny přestává zajímat. Střet tu totiž není o ideje, ale právě o ty zájmy.