Libor Michálek

Senátor, oznamovatel oceněný Cenou za odvahu NFPK 2011.

Úniky informací i časových souvislostí

21. 8. 2017
Únik informací z policejního spisu může významně paralyzovat vyšetřování. Má-li být např. nasazena operativní technika a nějaký policejní „obchodník s informacemi“ vynese druhé straně tuto skutečnost, prosazení spravedlnosti může být zmařeno. Vzpomínám si na policejního prezidenta, jak v roce 2010 vynesl informace ze spisu SFŽP přímo tehdejšímu premiérovi a ten informace dál pustil do médií. Policejní prezident sice následně rezignoval, ale aktéry kauzy se již potrestat nepodařilo. Z tohoto podhledu by mělo být chvályhodné, že vznikla ve Sněmovně vyšetřovací komise k úniku informací z policejních spisů v kauze Přibil. Začínám ale nabývat dojmu, že některým poslancům nejde prioritně o zamezení úniku informací ze spisů.

Registr (ne)splněných slibů

27. 2. 2017
Když si v lednu 2014 dala vláda premiéra Sobotky do programového prohlášení, že bude prosazovat 9 protikorupčních doporučení Rekonstrukce státu, mé srdce plesalo. Byla to první vláda, která po listopadu 1989 dala najevo, že ji zajímá přání občanské společnosti. Po více než třech letech se bohužel ukazuje, že řada poslanců, poslankyň, senátorek i senátorů, kteří se k podpoře protikorupční legislativy hlásili, tak nečinili na základě svého hlubokého přesvědčení, ale spíš z důvodu, že boj proti korupci přinášel politické body. Vláda zůstala v prosazování doporučení Rekonstrukce státu v půlce cesty. Nejvyšší kontrolní úřad zatím nemůže (díky 4 senátorům za KDU-ČSL) kontrolovat, co se děje ve společnostech ovládaných státem nebo obcemi. Díky Ministerstvu financí jsme se nedočkali ani zákona, který by nastavil podmínky pro obsazování pozic v dozorčích radách státních firem.

Drobná paralela tu bude

4. 7. 2016
Likvidace Šlachtova útvaru mi připomněla události, které se odehrály v souvislosti s mým odvoláním z funkce ředitele na Státním fondu životního prostředí v roce 2010. Věci veřejné se tehdy silácky vyjádřily, že nevysloví důvěru Nečasově vládě, pokud v kauze SFŽP nebude učiněno spravedlnosti zadost. Spravedlností byla míněna nejen rezignace ministra Drobila a policejního prezidenta Martinů, který tehdy vynesl informace z policejního spisu panu premiérovi, ale mělo být také zrušeno mé odvolání z funkce. Exprezident Klaus si zástupce tehdejší vládní garnitury pozval na kobereček, promluvil jim „moudře“ do duše a ejhle Věci veřejné couvly. Už netrvaly na tom, abych byl znovu jmenován ředitelem Státního fondu životního prostředí. Nejmenší figurka byla hozena přes palubu, aby mohl pokračovat „velký koaliční projekt“. Věci veřejné přistoupily na ďábelský kompromis, který se otočil proti nim. Vládnutí s Nečasem je „sešrotovalo“.