Úniky informací i časových souvislostí

21. 8. 2017

Únik informací z policejního spisu může významně paralyzovat vyšetřování. Má-li být např. nasazena operativní technika a nějaký policejní „obchodník s informacemi“ vynese druhé straně tuto skutečnost, prosazení spravedlnosti může být zmařeno.

Vzpomínám si na policejního prezidenta, jak v roce 2010 vynesl informace ze spisu SFŽP přímo tehdejšímu premiérovi a ten informace dál pustil do médií. Policejní prezident sice následně rezignoval, ale aktéry kauzy se již potrestat nepodařilo.

Z tohoto podhledu by mělo být chvályhodné, že vznikla ve Sněmovně vyšetřovací komise k úniku informací z policejních spisů v kauze Přibil. Začínám ale nabývat dojmu, že některým poslancům nejde prioritně o zamezení úniku informací ze spisů.  

To, jak mohou „téct“ informace ohledně případného trestního stíhání, ilustruje Čapí hnízdo. V mediální přestřelce „trousí“ útržky informací z žádosti o vydání pánů Babiše a Faltýnka poslanci, policisté, novináři i zástupci neziskových organizací.

Bude se i v tomto případě zřizovat vyšetřovací komise? Osobně bych považoval za absurdní, kdyby jedna skupina poslanců vyšetřovala druhou skupinu poslanců, a to např. z mandátního a imunitního výboru. To už by bylo lepší celou žádost Policie zveřejnit.

Obecně platí, že trestní řízení je neveřejné. Má-li ale být trestně stíhán kandidát na premiéra nebo šéfa Sněmovny a důkazy již byly zajištěny, měla by se diskutovat výjimka ze zákona, která by umožnila transparentně připravované obvinění posoudit.

Přestože platí presumpce neviny, veřejní funkcionáři by měli být ochotni strpět, že jejich případné trestní stíhání bude veřejné. A může to být pro ně i příležitost, jak se bránit proti účelovým útokům, které by nebyly dostatečně důkazně podložené.    

V kauze Čapí hnízdo by Policie musela např. veřejně sdělit, k jakému trestnému činu údajně došlo a v jaké době. Pokud by Policie chystala obvinění z dotačního podvodu, který je ale v trestním zákoníku až od roku 2010, byla by neprofesionalita zjevná.

Jestliže bylo o dotaci rozhodnuto již v roce 2008, nebylo by možné jakékoliv transakce stíhat jako trestný čin dotačního podvodu! Divím se některým novinářům, že bez mrknutí oka o dotačním podvodu píší a tato časová souslednost jim uniká.

Jestli má Policie podezření, že se jednalo o trestný čin poškozování finančních zájmů ES, měla by specifikovat, jaké nepravdivé údaje byly v žádosti o dotaci uvedeny a jakého typu jsou důkazy, že se tak stalo na základě pokynů pánů Babiše a Faltýnka.

Podotýkám, že pokud dotační úřad nežádal informace o vlastnické struktuře nebo o změnách vlastnické struktury, nebylo by možné vedení firmy Farma Čapí hnízdo (natož zástupce původních akcionářů) trestně stíhat za to, že tyto informace zatajilo.  

Bylo by tedy vhodné, aby poslanci mandátového a imunitního výboru veřejnost o obsahu žádosti v celém rozsahu informovali. Je ve veřejném zájmu, aby lidé před volbami věděli, jestli je podezření z trestné činnosti opodstatněné nebo jde jen o právně těžko udržitelné konstrukce pár vyšetřovatelů, které nemají moc šancí obstát před soudem.  

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/zadost-o-dotaci-capiho-hnizda-obsahovala-nepravdive-udaje-ukazuji-dosud-nezverejnene-dokumenty-29184