Slepá nespravedlnost

26. 7. 2018

V dětství jsem prožíval nespravedlnost poměrně často. Například mladší sourozenec i já jsme dostali každý svou tabulku čokolády. Já jsem si ulomil a kousek schoval na potom. Druhý den jsem se těšil na svou dávku čokoládové sladkosti, ale tabulka byla fuč. Co to? Maminka mi vysvětlila, že mojí tabulku našla sestra a jelikož je malá, tak jí snědla. Cítil jsem, že to není spravedlivé.

Podobně jsem se cítil, když spolužák na základní škole zlobil, rozbil sklo u skříňky na chodbě, ale ke svému činu se nepřihlásil. Učitelka se snažila věc vyšetřit, přijít na viníka, my jsme všichni mlčeli jak zařezaní, přece nebudeme žalovat. A tak trest padl na celou třídu, bez ohledu na viníka. Zase slepá spravedlnost, resp. nespravedlnost. Mohl bych, jako každý, pokračovat, ale to bych se nedostal k současnému bodu slepé nespravedlnosti. 

Tu totiž již dlouhou dobu a nyní o to více prožívají všichni klienti společnosti H-System. Když píši všichni, tak myslím všichni. Jako z hodně špatného filmu vypadá scénář, kdy si klienti na vlastní náklady dostaví dům, který jim původně stavěla společnost H-System. Konkurzní správce pak dosáhne toho aby, jejich domy, dostavěné za vlastní peníze, byly zahrnuty do společného majetku fy H-System a lidé byli nuceni se z nich po 20 letech vystěhovat (družstvo Svatopluk) . 

Stejně nespravedlivě  se však cítí i ti klienti H-Systemu, kteří také vložili své úspory do vidiny budoucího bydlení, ale jejich domy byly pouze na papíře a tudíž si je ani nemohli dostavět (sdružení Maják). Ti oprávněně požadují, aby do majetku (konkurzní podstaty) zkrachovalé společnosti H-System byly zahrnuty i domy již postavené.

Klikaté paragrafy, dávná historie obsahující řadu pochybení zainteresovaných, nejasná pravidla a špatný dohled státní moci a lidská chamtivost. To je koktejl příčin dnešního stavu kolem v popelu zadupaném krásném snu o vlastním bydlení klientů společnosti H-System. Z toho pramení pocit křivdy a nespravedlnosti a to nejen u klientů tohoto tunelu.

Neznám recept na řešení, je mi líto utrpení všech podvedených, vyčítám státu, že nezvládl svoji roli a doufám, že současní politici nebo justice najdou alespoň trochu spravedlivé řešení, neboť se stále ještě na univerzitě učí, že jsme právní stát.

A ta krásná žena s páskou přes oči za to nemůže. Na ni se opravdu nezlobme.