O detailech aneb na co se nikdo nezeptal!

16. 7. 2012

Miroslav Kalousek suverénně odříkal na jednání bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny před zraky desítek poslanců, televizních kamer a 3 metry od svého protivníka Petra Lessyho svoji verzi hovoru mezi jím a policejním prezidentem.  Trvalo téměř hodinu a půl, než jedna mladá a sympatická poslankyně položila ministru Kalouskovi jasný dotaz, zda je ochoten se podrobit vyšetření na detektoru lži stejně, jako je tomu ochoten pan policejní prezident Lessy. Při dřívějších slovech jiného poslance „to stejné očekávám od ministra Kalouska“ stran ochoty projít detektorem lži, se pan ministr napřímil, zjevně zpozorněl a s významným výrazem nevole obrátil hlavu v sloup…

Dovolím si poukázat na to, na co se nikdo ministra Kalouska dosud nezeptal. „Vad na kráse“ v jeho argumentaci je přitom mnohem více.

Podle toho, co prezentoval pan policejní prezident (a co lze jistě doložit výpisem hovorů a co ministr Kalousek nezpochybnil), trval hovor mezí jím a ministrem Kalouskem celkem 9 + 1 + 4 = 14 minut. Pan ministr shrnul obsah této téměř čtvrthodiny hovoru do 80 sekund, přičemž první část, která se netýkala vozidel Passat, shrnul pouze do pár slov - a do 32 vteřin. Zbytek jejich hovoru, popsaný ministrem v celkem 48 vteřinách,  se pak týkal údajného požadavku pana Lessyho „když už Vás mám na drátě, Vy jste nám loni pomohl s těma Passatama, já bych letos potřeboval zase…“. Obsah ve skutečnosti čtyřminutového (posledního) hovoru vyjádřil ministr Kalousek v osmi vteřinách větou: „Ten dopis mi nemůžete posílat Vy, musí mi ho poslat pan ministr Kubice – dohodněte se s ním“. Co konkrétně spolu řešili ve zbytku jejich téměř čtvrthodinového hovoru? Kdybychom zachovali poměr 48 ku 80 vteřinám, pak to znamená, že ve skutečnosti musel ministr s panem policejním prezidentem řešit vozidla Passat nějakých 8 minut! O čem se takovou dobu spolu bavili ve vztahu k těm vozidlům?

Pan ministr se dny před tímto hovorem velmi nevybíravým a urážlivým způsobem vyjadřoval směrem k vyšetřovateli a celé policii. Může si soudný člověk myslet, že v takové situaci prezident celé policie, jejíž příslušník je takovým způsobem urážen, se familiérním způsobem obrátí na aktéra tohoto urážení se žádostí „když už Vás mám na drátě…“? Taková žádost by byla v takové situaci nejen nemístná, ale i hloupá (těžko mohu čekat vstřícný krok od někoho, kdo mě uráží a dehonestuje). Navíc možná i sebezničující – pan ministr by ji mohl totiž považovat jako žádost o službu, vyžadující protislužbu – a kdykoli ji panu Lessymu (a veřejnosti) připomenout!

Poznamenejme nakonec, že ten samý den, kdy se odehrály tyto hovory, otiskuje online deník TÝDEN.cz Kalouskovo vyjádření a doporučení vyšetřovateli a dozorujícímu státnímu zástupci: „…Ale upřímně řečeno, když ne zastřelení, tak rezignace je ta jediná možná varianta.“