Dvořáka usvědčil ze lži právník ze „šachtovců“, aneb pánové, dohodněte se!

27. 8. 2012

Bývalý generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy (dále jen „Dopravní podnik“) Martin Dvořák v médiích stále vystupuje velice sebejistě, stejně sebejistě, jako právník David Michal, zastupující advokátní kancelář Šachta & Partners (dále jen „AK Š&P“). Oba také často používají ve svých vyjádřeních slova „prostě“ a „jakoby“. Přesto se však do jejich souzvuku vloudila chybička.

V pořadu ČT24 Události, komentáře dne 20.8.2012 vysvětlil Martin Dvořák cenu služeb a působení AK Š&P v Dopravním podniku slovy: „… 160 milionu korun v souhrnné sumě podle mého názoru pěti let a probíhalo standardní prostě poptávkové řízení a já jsem se přihlásil k tomu, že v okamžiku, kdy jsem vstoupil do Dopravního podniku … přivedl jsem si své spolupracovníky včetně právníků." V jediné větě tak pan Dvořák přiznal dvě vzájemně si odporující věci: probíhalo-li standardní poptávkové řízení, pak si pan Dvořák nemohl přivést vstupem do Dopravního podniku své právníky – ti totiž měli vzejít až jako vítězové poptávkového řízení. David Michal ostatně o dva dny později pro server IHNED.cz existenci Dvořákem zmíněného poptávkového řízení nepotvrdil a odpověděl na dotaz stran absence výběrového řízení na právní služby doslova: „… Potřeboval se opřít o poradenský aparát lidí, kterým mohl věřit, tedy najatých externistů. Provedení výběrového řízení takového typu mohlo klidně zabrat rok i více.“

Rozporů ve vyjádřeních samotného Dvořáka lze přitom nalézt mnoho. V pořadu Otázky Václav Moravce ze dne 26.2.2012 Dvořák prohlašuje sebejistě: „Chci konstatovat, že z Dopravního podniku se nevyvedla jedna jediná koruna.“ O pár minut později však stejně sebejistě přiznává: „… né u všech jednání jsem byl, protože opakuji, Dopravní podnik má ročně 15 miliard obrat, provádí ročně desítky a stovky výběrových řízení veřejných zakázek, uzavírá stovky a tisíce smluv a objednávek…“ Zkrátka, je toho strašně moc, co nelze osobně zcela pohlídat na to, aby rozumný a poctivý člověk mohl tvrdit něco o „jediné koruně“.

A zakončeme kuriózním vyjádřením Dvořáka ke smlouvě na SMS jízdenky uzavřené na 10 let s možností prodloužení do roku 2028 - pokud jedna ze stran (nikoli nutně Dopravní podnik) projeví zájem pokračovat (Interview ČT24, 1.8.2012): „Já nevím, co u této smlouvy jedna jediná věc by byla nevýhodná.“ Pana Dvořáka si dovolíme upozornit, že každá smlouva, byť by přinesla sebevětší výnosy, je z podstaty nevýhodná, pakliže dovoluje dodavateli – i přes nesouhlas odběratele – pokračovat v plnění smlouvy. Ten, kdo má mít nad věcmi kontrolu, je totiž vždy odběratel, který platí – nikoli naopak. Lze jenom spekulovat, proč odběratel na obrácení těchto rolí přistoupil a na svoji roli s ponížením rezignoval.