O populismu aneb Stalin náš ideál?

10. 6. 2013

Nejrůznější zástupci pravice již dlouhá léta obviňují zástupce levice z populismu či přímo z laciného populismu. Čas od času také naopak. Vždycky se z toho slova vyděsím a nemůžu pak spát. Populismus – pane Bože, taková hrůza!

Léta letoucí jsem si myslel, že znám obsah tohoto slova. Domníval jsem se, že populismus je v podstatě podbízení se „vůli lidu“ a to bez ohledu na to, zda tato vůle  je v zájmu prosperity či přežití tohoto lidu. Např. nápad zrušit ve škole známkování, aby se dětičky nestresovaly, považuji za krystalickou ukázku populismu a – to především – tuposti.

Někdy však jsem s výkladem toho slova v koncích. Tak např. poslanec Boris Šťastný (ODS) označil návrh z dílny ministra Hegera (TOP 09) zrušit regulační poplatky za pobyt v nemocnici dětem do 18 let za „populistické výstřely ze tmy“. Osobně v tom vidím pouze lidský přístup, který ale nijak nejde proti zájmům veřejnosti. Nejedná se totiž o astronomické částky, které by pojišťovny zruinovaly. Ten samý  Boris Šťastný přitom považuje za populismus i snahu o omezení anonymních akcií, díky kterým se každý rok u nás rozkrade desítky miliard korun veřejných (tedy vašich) prostředků. Těch dětí, co by za to mohlo poležet v nemocnici, pane Šťastný!

To poslanec Daniel Korte (TOP 09) považuje za populismus zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů a její ponechání pouze po dobu výkonu mandátu. A senátor Jaroslav Kubera (ODS) pro změnu považuje za populismus snížení platů poslanců a senátorů (a dalších činitelů), díky čemuž se ušetří kolem 160 milionů ročně. Dokonce k tomu řekl (vizte zde): „Ti, kteří se pod vějičkou populismu naivně domnívají, že získali díky snížení platů poslanců a senátorů nějaké body, tak je ujišťuju, že nezískali. Protože obecně lidé sraby nemají rádi“. Jak může být zrušení doživotní imunity poslanců proti zájmům lidu (veřejnosti) nechápu, ale chápu, že je to proti zájmům samotných poslanců. Vyjádření pana Kubery už vůbec nerozumím, vyjma toho, že v něm cítím nemalou adoraci síly.

Miroslav Kalousek zase označil za populismus snahu ODS ponechat živnostníkům jejich výdajové paušály, díky kterým stát každý rok přichází o miliardy na daních. O jejich výši se přitom vyjádřil, že nemají ve světě obdoby a řekl (vizte zde): „Současná výše paušálů, ještě v kombinaci s právem na slevy a bonusy, vytváří nespravedlivou daňovou výhodu pro jednu skupinu poplatníků na úkor všech ostatních. Ať už podnikatelů, kteří nejsou OSVČ, nebo zaměstnanců.“ Ten samý Miroslav Kalousek přitom nyní v souvislosti s událostmi minulého týdne chystá daňové úlevy (vizte zde): „Odpustím daň všem podnikatelům, ať již platí daň z příjmu právnických, či fyzických osob, odpustím ji částečně i úplně tam, kde byli postiženi povodněmi.“ Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) pak zase chystá dotace, zvýhodněné úvěry a další opatření postiženým podnikatelům ve výši 400 milionů korun. Budou tato opatření následovat po každé záplavě? Nejde ve skutečnosti tato pomoc proti zájmům postižených podnikatelů a veřejnosti? Není to snad, nedej Bože, populismus, pane Šťastný? Netroufám si to hodnotit. Mimoto, trochu se bojím, aby podnikatel, který přišel záplavou o všechny svoje výrobní prostředky, na tom nebyl s finanční pomocí státu stejně jako podnikatel, který viděl povodeň pouze v televizi, ale zná ty správné lidi. Velkorysost a snaha pomoci se může  vymstít. Pomoc potřebným je ale pochopitelně nezbytná.

Řekl bych, že populistou není pouze ten, kdo se vůbec nepodbízí. Třeba takový Stalin či Pol Pot. Takový nepopulismus si, doufám, nikdo nepřeje.