Jaké politiky bych si přála aneb lidskost nadevše?

19. 9. 2016

S blížícími se krajskými a senátními volbami se zamýšlím nad tím, jaké politiky bych si vlastně pro naši společnost přála a jak politiky prozatím vnímám. Není mi jedno, jak je naše země spravována a věřím, že by to nemělo být jedno nikomu z nás. Často se setkávám s názorem, že „k volbám tedy určitě nepůjdu“ a že „to je stejně jedno, kdo se tam dostane, stejně se nic nezmění“ či „politika je špinavá a není dobré si s ní špinit ruce a slušný člověk v ní nic nedokáže“. Dalším přesvědčením je pak to, že „v politice se sice krade, ale přece když už někdo je v politice, tak by byl blbý, kdyby si z toho nevyvodil výhody pro sebe“. Že by stále přežívající vědomí komunismu „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“?

No, pokud v naší společnosti převládají výše zmíněné postoje, není se co divit, že prozatím máme politiky, kteří toho jsou schopni. Pokud si většina národa přeje, aby byl politik drsný, tvrdý či vyčůraný či takové vlastnosti tajně obdivuje nebo s nimi minimálně souhlasí, tak se nemůžeme divit, jací politici u nás vyhrávají volby. Pokud si naopak řekneme, že bychom si v politice přáli pracovité lidi a začneme si těchto vlastností vážit, i takoví politici se začnou více objevovat. Politická reprezentace je zrcadlem naší společnosti.

Je také nutné mít na paměti, že zatímco někteří politici dostanou od strany na kampaň několik milionů Kč, tak jiní si kampaň platí sami z vlastních úspor. Jestliže se tedy kandidát neobjeví na billboardech, tak to neznamená, že nestojí o kontakt s voliči. Někteří kandidáti dokonce sami rozváží lidem do schránky svoje letáky, zatímco jiní mají na všechny záležitosti placenou agenturu. O to více je nezbytné slušné kandidáty podpořit – například vlastnoručně vytvořit banner a vyvěsit ho z okna. Faktem totiž je, že kandidáti, kterým dorazí na kampaň několik milionů Kč, často nejsou příliš nezávislí a později naslouchají svým sponzorům. Doporučuji rovněž zkontrolovat, zdali kandidáti podpořili či naopak blokovali protikorupční zákony Rekonstrukce státu, jakou mají minulost či zdali nejsou závislí na různých zákulisních hráčích. Co si tak najít aspoň jeden večer a seznámit se se všemi kandidáty. Nevnímejte to ovšem jako nějakou povinnost – kdepak. Konečně totiž lze zažít, že nejste pouhými loutkami a naopak můžete podpořit slušné kandidáty.  

Ekonom Tomáš Sedláček se jednou zmínil, že politik by měl být především lidský a to mě nadchlo. Zárukou zodpovědného politika rozhodně není IQ 150, 10 titulů, 10 společností či veliký majetek. Od politika proto požaduji především lidskost. A tu z člověka cítíte.