Nová závažná zjištění v kauze jihlavské vody

14. 9. 2015

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále SVAK) zadává zakázky převážně bez jakékoliv soutěže na základě takzvané in-house výjimky. Tuto výjimku ovšem využívá pravděpodobně protiprávně, což může pro SVAK znamenat, že by vracel desítky milionů Kč evropských peněz. Je to přitom tentýž SVAK, který odmítá Jihlavě vrátit vodárenskou infrastrukturu v hodnotě miliardy Kč, ačkoliv Jihlava vystoupila ze svazku k 31. 12. 2012 a majetek měl být Jihlavě vrácen do 31. ledna 2013 (viz http://www.nfpk.cz/aktuality/3874)! Jihlava tak denně přichází o statisíce korun na ušlém příjmu z provozování vodovodů a kanalizací.

Veřejný zadavatel (například obec) má možnost zadat veřejnou zakázku bez jakékoli soutěže své komunální firmě – svému „internímu“ in-house dodavateli. Možný je i tzv. „kolektivní in-house“, kdy sdružené obce mohou bez jakékoli soutěže zadat zakázku firmě, kterou si svazek obcí pro tento účel založí. Prakticky je zrušeno tržní prostředí jako například ve vodárenském byznysu na Vysočině a v Jihomoravském kraji, kde zakázky získává od svazků obcí Vodárenská akciová společnost, a.s. (dále VaS).

První a zásadní otázkou je, zda VaS je in-house dodavatelem SVAKu, který ji nevlastní ani nekontroluje, ale je společníkem Svazu VKMO s.r.o., který je jediným akcionářem VaS: Tuto záležitost speciálně pro tuto glosu posoudila Jana Mayerová, která donedávna byla poradkyní ministra financí Andreje Babiše pro oblast evropských fondů.

"Vzhledem k tomu, v jaké je dnes Jihlava situaci (tj. soudy se SVAK), tak je víc než zřejmé, že SVAK nikdy skutečně nebyla schopna funkčně ovládat (ve prospěch Jihlavy). Tím chybí základní podmínka pro naplnění in-house – schopnost faktického ovládání. O tom, že Jihlava nemá žádný vliv na Svaz VKMO a potažmo VaS asi není pochyb. Celá konstrukce je z pohledu dnes platných zákonů velice pochybná a snaha jej udržet u života je velice podezřelá," uvedla Jana Mayerová.

Problém s aplikací in-house výjimky nastává také v případě odchodu obcí ze svazku obcí a tedy i z kolektivní in-house smlouvy. Bývalí členové nemohou po odchodu z kolektivního prostředí „in-house“ kontraktu uplatnit vliv nad strategickými rozhodnutími stejně tak jakožto nad ostatními důležitými rozhodnutími VaS jako ovládané firmy. Svazek obcí však přesto takové obci vnucuje provozování VaS.

Podle ustálené evropské judikatury je rozhodující, kdo skutečně vykonává faktickou kontrolu nad předmětným subjektem. Až do úplného vypořádání majetku bývalých členů, tak nemůže pro porušení zásady kontroly být uplatněna zásada kontroly a tím ani výjimka in-house kontraktu.

Nesplnění povinnost navrácení vodárenského majetku Jihlavě přináší celou řadu závažných problémů a rizik – mezi jinými sankce, penále či vrácení národních či evropských dotací.

Spoluautorem glosy je Janusz Konieczny, projektový manažer NFPK