Petr Kočí

Zakládající partner advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský, právní zástupce NFPK.

Náhrada újmy od státu

14. 5. 2018
V případě, že jste neoprávněně stíhán v trestním řízení, máte následně právo žádat stát o náhradu újmy, která Vám v důsledku takového stíhání vznikla. Sám proces je poměrně náročný, ministerstvo spravedlnosti, u kterého musíte nárok nejprve uplatnit, zákonnou šestiměsíční lhůtu pro projednání žádosti většinou nedodrží a Vy musíte podat žalobu k soudu. Soud má stejně jako ministerstvo, bohužel, zvyk dívat se na žalobce spíše optikou „ať je rád, že ho zprostili, přece bývalému obžalovanému nebude stát ještě něco platit“. Přiznané nároky nebývají vysoké, mnohé úkony obhajoby jsou prohlášeny za neúčelné (a tedy zůstanou neproplaceny), několikaletá stíhání jsou považována za přiměřená a za nemajetkovou újmy je přiznávána maximálně tak omluva.

Právo na právní pomoc

2. 10. 2017
„Dobře si prohlédněte tuto tvář. Tak vypadá advokátka, která aktivně podporuje islamizaci,“ vyzvala své fanoušky na facebookovém profilu iniciativa Naštvané matky. U textu byla zveřejněna fotografie advokátky Radky Korbelové Dohnalové. Jmenovaná advokátka zastupuje v soudním řízení muslimskou dívku, která byla vyloučena ze studia kvůli svému oděvu. Nicméně podstatu soudního sporu ponechme nyní zcela stranou a soustřeďme se na něco jiného. Podle Listiny základních práv a svobod patří k základním právům i právo každého na právní pomoc. Jak k věci uvedla Česká advokátní komora: „Napadat advokáta zato, že pomáhá realizovat základní právo člověka, že vykonává své poslání dané zákonem, ztotožňovat ho s jeho klientem, a dokonce ho odsuzovat, vyvolává v soudných lidech lítost nad takovými štvavými výroky jedinců i bohulibě se tvářících spolků.“

Obtížný přístup k informacím

10. 7. 2017
Když v roce 2014 rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, že úřady, kraje, obce, veřejné instituce a jiné tzv. povinné subjekty musí dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat informace o platech a odměnách svých zaměstnanců a dalších osob placených z veřejných prostředků, zdálo se, že se již každý žadatel k uvedeným informacím snadno dostane. Nicméně úřady mají i nadále bohužel ve zvyku příjmy vedoucích úředníků zapírat. Jeden z našich klientů na začátku roku 2016 požádal o informace o platech náměstků ministra průmyslu a obchodu a ředitelů jednotlivých odborů. Ministerstvo informace neposkytlo, Městský soud v Praze sice poskytnutí informací ministerstvu nařídil, nicméně Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil a nižšímu soudu uložil, aby obeslal všechny úředníky, jejichž výše platu má být sdělena, a vyzval je k vyjádření.

Vladimír Sitta podal odvolání

9. 5. 2016
Vladimíra Sittu, jednoho z klíčových svědků v kauze jízdenek pražského dopravního podniku, v září minulého roku uznal soud vinným z toho, že měl poškodit papírnu NEOGRAPH. Rozsudek byl doručen až nyní, po více než půl roce. Vladimír Sitta proti němu podal odvolání, neboť trvá na tom, že ani on, ani jeho otec, který byl rovněž za tunelování vlastní papírny stíhán, nikdy neudělali nic, co by NEOGRAPHu mohlo způsobit jakoukoliv újmu. Pojďme dnešní glosu pojmout trochu odlišně a v citacích nyní bez dalšího komentáře rekapitulovat některé závěry, ke kterým došly soudy v kauzách iniciovaných lidmi kolem Iva Rittiga a Jana Janků proti Vladimíru Sittovi či Nadačnímu fondu.

Vrchní soud v Praze rozhodl: NFPK plní svůj účel

21. 12. 2015
Již v roce 2013 jsme psali o návrhu advokátní kanceláře MSB Legal na zrušení NFPK. Argumentovala tím, že boj proti korupci nepatří mezi obecně prospěšné činnosti a že činnost NFPK směřuje proti uvedené kanceláři a jejím klientům. Následně rozhodl Městský soud v Praze a návrh na zrušení Fondu zamítl. Došel k závěru, že pokud by se MSB Legal cítila činností či výroky Nadačního fondu poškozena, má jistě možnost domáhat se nápravy v řízení o ochranu dobré pověsti právnické osoby. Ovšem nemůže mít právní zájem na tom, aby byl Fond zrušen a byla nařízena jeho likvidace.

Trestní stíhání Vladimíra Sitty zrušeno

9. 3. 2015
Nedávno jsme informovali o tom, že bylo zahájeno trestní stíhání Vladimíra Sitty, oznamovatele a klíčového svědka v kauze Dopravního podniku hl. m. Prahy. V jeho pracovním notebooku, který byl policií zabaven před více než třemi lety, se měla nyní najít dětská pornografie. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal Vladimír Sitta stížnost a podrobně vysvětlil, proč je trestní stíhání nesmyslné. Například proto, že jeho notebook (kde měla pornografie být uložena) byl Vladimírovi Sittovi neoprávněně odebrán při násilném převzetí NEOGRAPHU a bylo do něj (a to i dle policejního posudku) přistupováno třetí osobou s administrátorskými právy před tím, než byl na žádost Vladimíra Sitty policií zajištěn (neboť obsahoval důkazy k jízdenkové kauze). Dále i proto, že fotografie mladé Asiatky lízající zmrzlinu ve tvaru mužského přirození, která Vladimíru Sittovi měla být zaslána hromadným e-mailem, není dětskou pornografií. A v neposlední řadě: i kdyby teoreticky došlo k naplnění všech znaků trestného činu, byla by trestní odpovědnost již promlčena.

Vladimír Sitta bude konečně usvědčen

12. 1. 2015
Průběžně přinášíme zprávy o stíhání pana Vladimíra Sitty, oznamovatele a jednoho z klíčových svědků v kauze Dopravního podniku hl. m. Prahy, který se odmítl podílet na tunelování a v roce 2009 upozornil protikorupční policii (a později Fond) na nekalosti v DPP. Policie „za odměnu“ pana Sittu již tři roky stíhá. Poté, kdy v minulém roce vypovídal před ÚOKFK ve věci obvinění Iva Rittiga, Jana Janků, Petera Kmetě a spol. svoji snahu zvýšila a pouhý třetí pracovní den od podání uvedeného svědectví bylo trestní stíhání pana Sitty podstatně rozšířeno. O tom jsme již informovali. Nyní však policie zjistila něco mnohem závažnějšího – posuďte sami.

Zprávy od soudu

27. 10. 2014
Po delší době opět přinášíme několik zpráv o vývoji případů souvisejících s Nadačním fondem. Glosu začneme sice trochu negativně, ale skončíme informací příznivou.

Prach na zem kles, je po boji

5. 5. 2014
V úterý 29. dubna 2014 Městský soud v Praze definitivně zprostil Karla Randáka obžaloby, dle které se měl podílet na zveřejnění výplatních pásek Jany Nagyové (dnes Nečasové). Ústní odůvodnění rozhodnutí senátu JUDr. Jaroslava Pytlouna bylo – jak je možné si poslechnout na zvukovém záznamu – zevrubné, pečlivé a logické. Odvolací soud došel – stejně jako předtím soud prvního stupně – k závěru, že zveřejnění informací o platu vysoké státní úřednice nemohlo být trestným činem; nadto konstatoval, že na úniku pásek nebyl ani prokázán jakýkoliv podíl Karla Randáka. Výsledek je to jistě pozitivní. Ale pojďme se podívat podrobněji na to, jaká pochybení a excesy mu přecházely (a protože jich bylo mnoho, bude i dnešní glosa o něco delší).

„Odměna“ pro whistleblowery

10. 3. 2014
Pomalu se stává pravidlem, že poté, kdy Fondem oceněný whistleblower upozorní na závažný případ korupce, potká jej něco nemilého: v lepším případě výpověď z práce, v horším účelové trestní stíhání. I po těchto zkušenostech nás však stále ještě dokáže překvapit, jak okatě se „nepříjemné náhody“ mohou whistleblowerům přihodit.