Rath a jeho nemoci

18. 5. 2015

Před mnoha lety jsem byl odveden do tehdy ještě socialistické a poloprofesionální armády. Kamarádi mi říkali, že jsem hlupák, neboť jsem se mohl velmi snadno službě vlasti vyhnout. Stačilo zvolit vhodnou nemoc. Kamarádi mi nabídli celou škálu strašných chorob, které by jistě znamenaly modrou knížku. Namátkou si vzpomínám na některé z nich: chronická bolest zad, chronická bolest hlavy, nepravidelné a neočekávané výpadky paměti, hučení v uších, nepravidelné ztráty vědomí, pomočování…

Tyto choroby se mi opět vybavily v souvislosti s úrazem/neúrazem exhejtmana Davida Ratha. Čekal bych, že coby lékař přijde s nějakou uvěřitelnou nemocí, která by byla hodna jeho „velikosti“.  Téměř jistě jsem očekával doposud nějakou neprobádanou formu karcinomu, také hluboké deprese nejsou špatné (ty bych dokonce pochopil), ale pád z kola, který nikdo neviděl, bez jediné oděrky a pohmožděniny, mi přijde jako mimořádně nevěrohodný příběh. To už mohl doma spadnout ze štaflí a nemusel kvůli tomu, jezdit na kole. Chování Davida Ratha je nedůstojné, zbabělé a připomíná tragikomickou frašku.

Být pacientem MUDr. Ratha, velmi rychle bych se snažil najít jiného ošetřujícího lékaře. Co kdyby mi při vyšetření začal plakat nebo se hystericky válet po zemi? U toho být nemusím.

Bohužel, MUDr. Rath ještě není za mřížemi, a než se tam dostane, tak předpokládám, že přijde ještě s nějakým vykutáleným divadelním kouskem. Příkladů z minulosti je dost – Tomáš Malina (nástup výkonu trestu mu odložil za podivných okolností tehdejší prezident Václav Klaus), bývalý senátor Alexandr Novák (ten se vyhýbal nástupu do výkonu trestu s odkazem na zdravotní problémy). Jenom škoda, že toto představení platíme my všichni.