Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Česká televize jako nástroj vlivu

13. 3. 2017 , Janusz Konieczny
Dne 26. února 2017 byla v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) na poslední chvíli vypuštěna hlavní diskuse na citlivé téma registru smluv, které bylo velice nepříjemné hlavně pro ČSSD. Následné vysvětlování této události ze strany České televize působilo značně nedůvěryhodně. V tomto díle OVM byla divákům i hostům avizována 2 hlavní témata: vztahy ve vládě a vykostění registru smluv. Po skončení prvního tématu byl najednou zcela pominut registr smluv a místo toho byla otevřena diskuse o případech, které byly předmětem debaty minulých dílů OVM. Vedoucí pořadu toto vysvětlil tím, že druhé téma se zkrátka nestihlo s poukázáním na to, že se to občas stává. Ověřil jsem si všechny díly OVM za poslední rok a došel k jednoznačnému závěru, že hlavní témata se vždycky stihla – v případě časového presu se hlavní témata dokončila v druhé části OVM. Vysvětlení České televize je tedy prokazatelně nepravdivé a skutečný důvod vypuštění hlavního tématu OVM je tedy jiný – skrytý.

CRABí slib

6. 3. 2017 , Karel Škácha
V lednu 2014 Nadační fond proti korupci zveřejnil tiskovou zprávu o dalším podezřelém IT projektu, o tzv. systému CRAB. Centrální registr administrativních budov si pořizuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Už to zní složitě, přitom prý jde o trochu složitější excelovou tabulku. Nadační fond proti korupci zaplatil 60 tisíc za poskytnutí informací o tom, kolik úřad v minulých letech utratil za počítače a počítačové programy. Výběr proběhl neveřejně, protože vznikl na původním systému IBM a jiný pecař to prý neumí… Cena čtvrt miliardy korun českých byla samozřejmě navýšená, navíc se ale zjistilo, že CRAB bude nejspíš nakonec stát skoro třikrát tolik.

Registr (ne)splněných slibů

27. 2. 2017 , Libor Michálek
Když si v lednu 2014 dala vláda premiéra Sobotky do programového prohlášení, že bude prosazovat 9 protikorupčních doporučení Rekonstrukce státu, mé srdce plesalo. Byla to první vláda, která po listopadu 1989 dala najevo, že ji zajímá přání občanské společnosti. Po více než třech letech se bohužel ukazuje, že řada poslanců, poslankyň, senátorek i senátorů, kteří se k podpoře protikorupční legislativy hlásili, tak nečinili na základě svého hlubokého přesvědčení, ale spíš z důvodu, že boj proti korupci přinášel politické body. Vláda zůstala v prosazování doporučení Rekonstrukce státu v půlce cesty. Nejvyšší kontrolní úřad zatím nemůže (díky 4 senátorům za KDU-ČSL) kontrolovat, co se děje ve společnostech ovládaných státem nebo obcemi. Díky Ministerstvu financí jsme se nedočkali ani zákona, který by nastavil podmínky pro obsazování pozic v dozorčích radách státních firem.

Synáček

20. 2. 2017 , Karel Randák
Člověk nemusí být právě odborníkem kalibru profesora Höschla, aby si dokázal uvědomit, že psychické dispozice různých lidí jsou značně odlišné. Každý z nás řeší své životní situace po svém a k různým událostem zaujímá svůj vlastní postoj. Problém nastává, když nám naše vlastní přebujelé ego nedovolí vnímat okolní svět objektivně a domníváme se, že náš vlastní pohled na určitou věc je ten jediný správný. Nevím, zda existuje odborný název takové diagnózy. Co však vím zcela jistě je, že tímto syndromem trpí bohužel především politici. A platí zpravidla přímá úměra – čím výše postavený politik a čím déle ve funkci, tím větší postižení. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí vzpomenout našich prezidentů Miloše Zemana a Václava Klause, jejichž sebestředná samolibost je mnohdy dokázala a dokáže dohnat k výrokům, nad kterými člověk žasne. Není podstatné, zda jsou tyto výroky pronášeny s cílem provokovat nebo jsou skutečně míněny vážně. Doufejme, že naštěstí oba pánové mají svůj zenit již za sebou, ačkoliv v případě pana Zemana to s ním budeme muset nejspíš ještě nějakou chvíli vydržet.

ANONEN

13. 2. 2017 , Miroslav Cák
Onehdá jsem byl pro svoji krátkou paměť donucen sepsat si seznam věcí většího nákupu v obchoďáku. K mému nemilému překvapení jsem zjistil, že už jsem téměř zapomněl psát rukou na papír. Krasopisné znalosti vštěpované přísnou paní učitelkou prvního stupně základní školy dostaly na frak s nástupem textových editorů, emailů, sociálních sítí. Elektronické nástroje nahrazují tradiční kus zpracované buničiny formátu 210mm x 297mm. Papír se stává přežitkem, lesy by se měly radovat. Tento trend neobešel ani veřejné zakázky, které by měly být v budoucnu zadávány přes komplexní web aplikaci. Tahle aplikace si dnes říká Národní elektronický nástroj, zkráceně NEN.

Zbyl jen úsměv

6. 2. 2017 , Karel Škácha
Parlamentní vyšetřovací komise za půl roku zjistila, že nic nezjistila. A v podstatě o to opět šlo. Kauza reorganizace policie se tak zařadí mezi další podkobercovky, hned vedle Poldi Kladno, IPB, VZP, CME, nebo Diag Human. Modus operandi je vždy podobný. Nějaký šikovný straník zajistí od zlojedů financování strany nebo jinou úlitbu, ideálně z eráru a když to praskne, ustanoví stejná strana parlamentní komisi, vybere se nejvhodnější vyšetřovatel, který dostane za úkol znevěrohodnit dosavadní důvody sestavení komise, nalezení jiných potenciálních viníků a prohlášení, že na nic z toho, na co jsme přišli, nemáme důkazy. K dovršení absurdity pak komise vyzve ministra spravedlnosti, aby zvážil personální změny u těch, kdo na evidentní úniky upozornili.

Na míru

30. 1. 2017 , Martin Šorm
Stalo se vám, že jste dostali v hospodě načepované pivo pod míru? Nebo jste si nechali někdy u krejčího ušít oblek sobě na míru? Či snad jste zažili, že jste neznali míru a potáceli se alkoholem zmámení? Čeština je krásná a výraz na míru v sobě nese tolik významů, že by to vydalo na brožurku. Já však nechci psát o květnatosti našeho jazyka, ale prostřednictvím tohoto jazyka ukázat, jak se dělají veřejné zakázky na míru. Asi tušíte, že od října minulého roku platí zákon č.134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, kterým stát reguluje celý průběh vyhlášení i vyhodnocení veřejných zakázek.

Závazky po česku

23. 1. 2017 , Jan Kraus
Odchodem Británie z EU odchází z EU také nejsilnější armáda. Příchodem Trumpa do funkce prezidenta USA končí zřejmě praxe ochrany v členství NATO se slevou, na což jsme si ochotně zvykli. Když to dobře dopadne, spoluúčast v NATO nás bude stát podstatně víc – a s velkou pravděpodobností v jiném tempu, jinak, než jak plánoval premiér Sobotka, že bychom to za sedm let nějak dorovnali na míru, kterou jsme měli ale platit už předevčírem. Už teď by měli politici řešit, kde na to případně najdou peníze – což ve volebním roce, kdy se hlavně předstírá rozdávání – jistě dělat nebudou. Náznakem premiérky Mayové, že Brexit bude zásadní – padá Sobotkova „statečná“ teze, že na Čechy pracující v Británii nám nikdo sahat nebude… Bude. Británie.

Okresní soudy měly v roce 2016 „jen“ 230.000 nedodělků

16. 1. 2017 , Lenka Deverová
ČT 24 odvysílala reportáž s informací, že v roce 2016 rekordně poklesl počet nevyřízených případů u okresních soudů o 15 %. Zatímco dříve měli soudci běžně přes 300.000 nedodělků, v roce 2016 to je jenom 230.000. Jako důvod byl označen úbytek exekucí i občanských sporů, ale i nárůst počtu soudců. Je otázkou, zda se jedná o trend snižování počtu nevyřízených věcí nebo o náhodný výkyv. Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Což se mnohdy neděje. Nezdá se, že by primárním důvodem průtahů v řízení byl v současnosti počet soudců, ale spíše nedostatek dalšího personálu – soudních úředníků a asistentů soudců. Soudce by měl mít možnost se soustředit na vlastní rozhodovací praxi.

Víte o skulinách ve veřejných zakázkách?

9. 1. 2017 , Janusz Konieczny
Na veřejných zakázkách se v České republice ročně utratí přes 600 miliard korun. Část těchto prostředků každoročně zmizí v důsledku korupce či klientelismu. Kdysi jsme odhadli, že každému občanovi České republiky korupce bere měsíčně 1000 Kč, a tedy 5 člennou rodinu tak korupce stojí měsíčně 5000 Kč. Klíčová jsou proto pravidla, za kterých se tyto prostředky rozdělují. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek vstoupil v účinnost 1. října 2016. Dřívější zakázkový zákon byl neustále novelizován, respektive se neustále upravovala pravidla pro ucházení se a přidělování veřejných zakázek. Najednou je zde ovšem úplně nový zákon a o to více je nezbytná a cenná zpětná vazba či hodnocení.