Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Není vyznamenání jako vyznamenání

2. 11. 2015 , Jan Kraus
Prezident udělil státní vyznamenání, což polovinu lidí uvede často do stavu nepříčetnosti, protože se jim některá vyznamenání zdají zcela nespravedlivá a neoprávněná. Já ne. Naučil jsem se už za Klause brát tuto událost jako jistou výlučnost práva prezidentova a jen se tak podívám, komu to dává, abych si podle toho dělal, nebo doplnil vlastní obraz prezidenta. Zeman má už delší dobu obraz u mě poměrně tragický, doplňovat téměř nemám co, a pomalu se chýlím od zlostného pohoršení k soucitné lítosti. Většího fandu Číny jsme tu asi neměli. I Krteček u mě padá v oblibě. Dal se do divného holportu a rád bych ho upozornil, že se z něj může stát čínská krysa, kterou budou podávat s bambusovými výhonky.

Oznamovatel nebo „práskač“? Ve světě mají jasno

26. 10. 2015 , Petr Soukenka
Minulý týden v Praze proběhla dvoudenní mezinárodní konference věnovaná korupci, ochraně oznamovatelů, praní špinavých peněz a zabavování nelegálně nabytého majetku. Této konferenci předcházela v záři zajímavá konference, která byla věnována výhradně problematice whistleblowingu. Nemá smysl popisovat obsah obou konferencí, ale chtěl bych se zmínit o několika zajímavých informacích ze zahraničí. V USA a Velké Britanií byli oznamovatelé mnoho let vnímáni jako lidé z jiného světa. Situace se začala radikálně měnit v okamžiku, kdy se začaly objevovat případy oznamovatelů např. z oblasti farmacie nebo zbrojního výzkumu. Oznamovatel poukázal na to, že určitý široce používaný lék má nežádoucí vedlejší účinky, přičemž farmaceutická firma o těchto účincích věděla, ale tajila je. Lék byl zakázán, což pro farmaceutickou firmu znamenalo miliardové ztráty. Další oznamovatel poukázal na nereálnost určitého zbrojního výzkumu, přičemž většina vědců přesvědčovala vládu, že jsou potřeba další a další miliardy dolarů. Lidé postupně pochopili, že oznamovatelé nejsou „práskači“, ale hrdinové, kteří vystoupili z řady i za cenu toho, že jejich život pravděpodobně dozná značných změn k horšímu. V praxi tak jedinec dokázal zachránit desítky životů nebo miliardy dolarů, případně obojí. Většina populace pochopila, že když sama nemá odvahu se nechovat stádně, tak by alespoň neměla ignorovat odvahu 1-2 % lidí, kteří se stádně chovat nikdy nebudou.

K čemu je dobrý hlas bubnů

19. 10. 2015 , Lenka Deverová
V pátek v podvečer proběhla před bývalým nádražím Bubny v Praze akce Bubnování pro Bubny. Akci zorganizoval Památník Šoa, o.p.s. jako připomenutí odjezdu prvního židovského transportu z nádraží Praha-Bubny dne 16. 10. 1941. Neobvyklý způsob připomínky utrpení tisíců židovských obyvatel Prahy nebyl samoúčelem. Organizátoři zorganizovali apel proti tichu, proti mlčení v důležitých chvílích, kdy by se patřilo ozvat. Sešlo se několik stovek lidí, které neodradil vytrvalý déšť, a vytvořili pravděpodobně největší bubenický orchestr na světě. Primární otázkou, která se objevovala i při různých diskuzích zejména na sociálních sítích, je, mají-li takové akce smysl. Přikláním se k tomu, že rozhodně ano. Prvním důvodem je to, že bychom neměli zapomínat na naší byť ne tak dávnou historii, i když mlčky trpěné transporty Židů nejsou její nijak světlou stránkou. Řečeno slovy amerického filosofa George Santayany „Ti, kteří nepamatují na svou minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ Z historie je třeba si brát poučení a bránit současnost proti tendencím, na kterých vyrostly režimy, které stály tento národ mnoho obětí.

S transparentností si politici stále neví příliš rady

12. 10. 2015 , Michal Voda
Riziko střetu zájmů politiků, o kterém veřejnost zpravidla netuší, je společným jmenovatelem řady případů Centra nezávislé investigace (CNI) z poslední doby. Jde například o kauzy neprůhledných nákupů luxusních bytů pro vysoké politiky nebo zahraniční výlet krajských představitelů na účet privátního byznysu. Jejich aktéři na jednoduché dotazy naší redakce často reagovali neochotně, mlčením či zjevnou výmluvou. Není to nic překvapivého, ale nakonec se musíte ptát sami sebe: Proč jsou vlastně základní principy transparentnosti stále pro tolik politiků problém? Není tu naopak pozitivní potenciál, který by mohli efektivně využít ve svůj prospěch?

Proti cenzuře v radničních novinách se lze bránit

5. 10. 2015 , Janusz Konieczny
Vydávání radničních novin je často zneužíváno k sebepropagaci vedení obce či města. Jsou ovšem pozitivní příklady, kdy šéfredaktor pravidelně nabádá opozici, aby využívala prostor pro své vyjádření. Zdálo by se, že péče o pluralitu názorů v městských novinách je pouze záležitosti etiky, nicméně není tomu tak. Jelikož jsou tyto noviny hrazené z městských prostředků, jsou s ní spjaté přísnější zákonné požadavky, které jsou obsažené zejména v tiskovém zákoně. Tento zákon přímo nařizuje vyváženou a objektivní formu místních novin. Občané a opoziční zastupitelé bohužel často pokorně se smiřují se zneužitím radničních novin a nevyužívají obranné mechanismy, které jim zákon umožňuje včetně žaloby na město.

Tady je Krtkovo

21. 9. 2015 , Martin Šorm
Již téměř 14 let využívá Česká republika výhod členství v Evropské unii, což znamená pro občany ČR možnost volného pohybu po území EU a možnost čerpat tzv. evropské dotace pro konkrétní projekty v různých segmentech výstavby či údržby infrastruktury. Postupem času jsme si všichni zvykli, že vídáme na různých stavbách zmínku o podpoře Evropské unie a také jsme zaregistrovali, že tzv. „evropské peníze“ jsou často neúčelně vynaloženy či přímo rozkradeny. Nadační fond proti korupci získal informace o projektech EU, jež jsou, respektive byly realizovány Českou správou sociálního zabezpečení, a o jejichž přínosu a účelnosti se dá důvodně pochybovat. Jedná se o tzv. soft projekty, tedy projekty, u nichž není přesně měřitelný dopad, rozpočty projektů nejsou sice v řádech desítek milionů, ale jejich faktický přínos pro občany ČR, pokud nějaký vůbec je, tak je diskutabilní.

Nová závažná zjištění v kauze jihlavské vody

14. 9. 2015 , Miroslav Mareš
Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále SVAK) zadává zakázky převážně bez jakékoliv soutěže na základě takzvané in-house výjimky. Tuto výjimku ovšem využívá pravděpodobně protiprávně, což může pro SVAK znamenat, že by vracel desítky milionů Kč evropských peněz. Je to přitom tentýž SVAK, který odmítá Jihlavě vrátit vodárenskou infrastrukturu v hodnotě miliardy Kč, ačkoliv Jihlava vystoupila ze svazku k 31. 12. 2012 a majetek měl být Jihlavě vrácen do 31. ledna 2013! Jihlava tak denně přichází o statisíce korun na ušlém příjmu z provozování vodovodů a kanalizací.

Svědek

7. 9. 2015 , Karel Randák
Každá glosa by měla být aktuální. Obávám se, že tato dokáže danou podmínku splnit pouze zčásti. Jana Nečasová-Nagyová si společně s bývalými řediteli Vojenského zpravodajství vyslechla u prvoinstančního soudu osvobozující rozsudek v kauze zneužití této zpravodajské služby. Ponechme stranou, že formou, jakou byl tento rozsudek zdůvodněn, paní soudkyně Králová mimoděk potvrdila správnost rozhodnutí NFPK zaměřit se na problémy v české justici a vazby jednotlivých soudců, paní Královou nevyjímaje, do prostředí politického a ekonomického.

Přiznání ke lži může posílit

31. 8. 2015 , Janusz Konieczny
V poslední době jsme byli svědky, jak politici Libereckého kraje pronášeli vzájemně se vylučující vyjádření ohledně přijetí či nepřijetí pozvánky do Amsterdamu na fotbalový zápas Jablonce s místním Ajaxem. Údajně je pozval majitel FK Jablonec Miroslav Pelta. Tatáž osoba ovšem žádala o navýšení dotace kraje na sport o 20 milionů Kč. Politici toto navýšení prostředků skutečně po příjezdu z Amsterdamu schválili. Někteří účastníci zájezdu tvrdí, že letenku, ubytování a vstupenky na zápas jim hradil klub Miroslava Pelty, další tuto skutečnost popírají, jiní odmítají na tuto otázku odpověď a najde se i případ politika, který přiznání vzal zpět s odůvodněním, že si vše vymyslel.

Když novinář lže, jako když tiskne!

29. 7. 2015 , Petr Soukenka
V pondělí uveřejnil časopis Týden na základě rozhodnutí soudu omluvu za nepravdivé informace, které uvedl o Vl. Sittovi ml. autor článku Marek Přibil. Ve filmech z mafiánského prostředí se vždy alespoň jednou objeví věta „každý má svou cenu“ nebo „udělej mu nabídku, která se nedá odmítnout“. Jak jinak nahlížet na článek bývalého novináře časopisu Týden Marka Přibila ze dne 15. září 2014 s názvem „Rittigův sok na policejním mejdanu“. Podstata článku pana Přibila by se dala shrnout do několika vět: 1) V roce 2008 se konal „v tajném objektu“ „divoký mejdan“ ÚOOZ. 2) „Mejdanu“ se zúčastnil nestandardně „civil“ Vl. Sitta ml., který o rok později upozornil na nekalé praktiky Ivo Rittiga. 3) Vl. Sitta ml. se dokonce na „mejdanu“ drží kolem ramen s neznámým policistou a za nimi stojí šéf pražské policie Petr Želásko (doloženo fotografii). 4) Vl. Sitta pózuje na „mejdanu“ se služebním policejním průkazem (doloženo fotografií).