Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Proč?

5. 9. 2016 , Jan Kraus
Pan Kovarčík zemřel těsně před tím, než proti němu mohly být zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Čeští policisté dostali informaci o podezřelém kontu (neznámý majitel) na které přišlo 25 miliónů EUR od švýcarské policie, která požádala o pomoc v rámci vyšetřování podezření, že mohlo jít o praní špinavých peněz. Kauza byla iniciována aktivitou Nadačního fondu proti korupci, konkrétně dopisem jeho ředitele švýcarské prokuratuře, ve kterém požádal o prověření finanční transakce. S tím, že podle neověřených informací mohl mít převod peněz souvislost s prezidentskou amnestií Václava Klause.

Kdo a proč vlastní česká média?

29. 8. 2016 , Janusz Konieczny
Hospodaření českých médií je často hluboce ztrátové, a přesto jejich vlastnictví je vysoce atraktivní. Tomuto paradoxu je nezbytné věnovat více pozornosti, neboť jsou to právě média, která mnohdy zásadním způsobem ovlivňují preference politických stran či jsou nástrojem k mocenským soubojům. Je možné předpokládat 4 základní motivy vlastnictví médií: prestiž, nástroj k mocenským a politickým bojům, ekonomický zisk či nezištná podpora nezávislých médií. Součásti této glosy je aktualizovaná podoba grafického přehledu vlastnictví médií, která zajisté pomůže získat vhled do sféry mediálních vlivů. V dnešní době je veřejnost často přehlcená informacemi a je téměř pravidlem, že zvlášť u citlivých témat je ovlivňovaná celou řadou nepravdivými či manipulativními teoriemi. Často není třeba být speciálně bystrým občanem pro rozlišení informací na pravdivé a nepravdivé. Stačí se především řídit 3 základními pravidly při posuzování relevantnosti informace: 1. Autor informace 2. Médium, na kterém byla informace zveřejněna 3. Uvádění zdrojů informací. O to více mě překvapuje, pokud někdo svoje tvrzení dokládá článkem na anonymním portálu s anonymním financováním a ještě s anonymním autorem.

Proč se mladí nezajímají o politiku

22. 8. 2016 , Jakub Čech
Poměrně často se setkávám s tím, jak málo se mí vrstevníci, nebo obecně mladí lidé angažují. Bavím se o tom s nimi a nejčastější odpovědí je, že se nic nezmění. Těžko se mi jim oponuje – sám totiž vím, že to není příliš jednoduché. Existuje totiž spousta překážek, které hlubší občanské participaci nezletilých brání. Těmi, které se jen tak nezmění jsou překážky v hodnotovém nastavení společnosti. Bohužel, stále ještě si nemalá část obyvatel naší země myslí, že občanská aktivita a zájem o věci veřejné v mladém věku není nic dobrého. Snad je za tím přetrvávající zkušenost z minulého režimu, že určitý typ aktivity se může velmi vymstít nebo že příliš aktivní lidé pomáhají udržovat špatný systém. Možná hraje roli i klausovská doktrína devadesátých let, že veškerou aktivitou občana by mělo být pouze využití volebního práva jednou za čtyři roky. Sám dobře vím, jak hluboko je toto v myšleních lidí zakotveno a jak je těžké se s tím ve společnosti potýkat. Jenže, společenskou změnu nelze udělat jen tak, ta musí probíhat po desítky let.

Drobná paralela tu bude

4. 7. 2016 , Libor Michálek
Likvidace Šlachtova útvaru mi připomněla události, které se odehrály v souvislosti s mým odvoláním z funkce ředitele na Státním fondu životního prostředí v roce 2010. Věci veřejné se tehdy silácky vyjádřily, že nevysloví důvěru Nečasově vládě, pokud v kauze SFŽP nebude učiněno spravedlnosti zadost. Spravedlností byla míněna nejen rezignace ministra Drobila a policejního prezidenta Martinů, který tehdy vynesl informace z policejního spisu panu premiérovi, ale mělo být také zrušeno mé odvolání z funkce. Exprezident Klaus si zástupce tehdejší vládní garnitury pozval na kobereček, promluvil jim „moudře“ do duše a ejhle Věci veřejné couvly. Už netrvaly na tom, abych byl znovu jmenován ředitelem Státního fondu životního prostředí. Nejmenší figurka byla hozena přes palubu, aby mohl pokračovat „velký koaliční projekt“. Věci veřejné přistoupily na ďábelský kompromis, který se otočil proti nim. Vládnutí s Nečasem je „sešrotovalo“.

Role GIBS v policejní reorganizaci

28. 6. 2016 , Janusz Konieczny
Poslední měsíc rozhodně nepřispěl k posílení víry v právní stát. Nechyběly bouřlivé emoce, vzájemné osočování či útěky před novináři. Ilustrací této absurdní atmosféry bylo jednání bezpečnostního výboru 23. 6., během kterého se poslanci dvě hodiny dohadovali, jaký bude program jednání, až nakonec navržený program neschválili a žádné jednání tedy neproběhlo. Během tohoto měsíce chyběla především věcná diskuse, místo toho se většina pozornosti věnovala politickým šarvátkám. Politické rozepře, kdy politici mají různou motivaci ke svým silovým vyjádřením, jsou druhořadé. Zcela klíčová je naopak odborná debata a získání odpovědi na jednotlivé otázky dříve, než by jakákoliv reorganizace byla zahájena. Jednou z těchto otázek je důvěryhodnost Generální inspekce bezpečnostních sborů a její případné role v této reorganizaci.

O výroku a predikátu

20. 6. 2016 , Jakub Klouzal
Původně jsem chtěl napsat o problematice vyhodnocování informací, které nám servírují politici a média, a o chybějící logice v jejich vyhodnocování, ale stala se tak závažná věc, že obě problematiky spojím. Pojďme se podívat na pár výroků posledních dní: Na začátku června se objevují informace o v tichosti plánovaném sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru a podezření, že se jedná o pokus o odstranění elitních detektivů. Následuje ostrá kritika ze všech stran. Zjistí se, že k reorganizaci vlastně neexistuje analýza ani dokumentace. Dojde k jednáním a nedoporučení podpisu reorganizace policie. Elitní detektivové odchází do civilu. Ministr vnitra podepisuje reorganizaci.

Pro stromy nevidět les

13. 6. 2016 , Martin Konečný
Za poslední týdny došlo k řadě důležitých událostí. V první půlce května se v Londýně konala velká protikorupční konference, kterou pořádal premiér Cameron, u nás ale větší pozornost nevzbudila. Rozruch naopak vyvolala zpráva o zásahu ÚOOZ v protikorupčním útvaru policie a na Městském státním zastupitelství v Praze. Pokračují samozřejmě kauzy Panama Papers a Čapí hnízdo. A konečně na počátku června plnily všechna média komentáře k pravomocnému odsouzení Marka Dalíka. Samé důležité zprávy. Přesto chci dnešní glosu věnovat něčemu docela jinému. Máme v Čechách hezké úsloví: pro stromy nevidět les. Jednotlivé korupční aféry jako by zakrývaly korupční „superaféru“, která se odehrává přímo před našima očima, ale buď o ní nechceme vědět, nebo ji skutečně už ani nevnímáme. Pojmenovat ji právě teď, kdy prezident a vicepremiér zřejmě rozehrávají politickou hru o zestátnění veřejnoprávních médií, je nanejvýš důležité.

Bude JUDr. Dagmar Máchová obviněna?

6. 6. 2016 , Jiří Chytil
Kauza Opencard změnila dost zásadním způsobem můj život. Během dvou let se ze mě postupně stal svědek a spolupracovník protikorupční jednotky, následně obviněný, nezaměstnaný, obžalovaný a odsouzený. To vše kvůli ochotě jít proti mocným a pomoci policii při rozkrytí jedné z největších pražských kauz. Musím zmínit, že důstojník protikorupční jednotky mi v lednu 2010 před svědky (Janem Urbanem a RNDr. Janou Ryšlinkovou) slíbil v případu vyšetřování projektu Opencard status „utajeného svědka“. Na základě této skutečnosti jsem před plánovanou policejní prohlídkou na Magistrátu označil kanceláře a počítače, které měly obsahovat další stěžejní důkazy v kauze. A zde nastal zvrat. Prohlídka prostor pražského magistrátu byla časově odložena o šest dní (dle zjištění GIBS), což dle mého názoru mohlo poskytnout dostatek času k možné manipulaci s důkazy.

V Dole Bílina je zatajeno 132 milionů tun uhlí

30. 5. 2016 , Věra Ježková
Vláda rozhodla o druhém prolomení limitů těžby hnědého uhlí svým usnesením č. 827/2015 dne 19.10.2015, které se ale opírá o podklady, které byly připraveny na základě nepravdivých informací ze Severočeských dolů, a.s., Chomutov (dále jen SD) a jejich vlastníka ČEZ a.s. Nepravdivé informace spočívají v zatajení zisku 132 milionů tun (dále jen mt) volných zásob uhlí v části dobývacího prostoru Dolu Bílina na území dříve zlikvidované obce Libkovice. Tyto zásoby uhlí SD a ČEZ získaly dle usnesení vlády č. 1176/2008. Jejich generální ředitelé však v loňském roce podsunuli členům vlády, že to množství uhlí, které doly ve skutečnosti získaly v prostoru dle usnesení vlády č. 1176/2008 a je v současné době přístupné k těžbě, se nachází v úplně jiném prostoru!

O nevěře a korupci aneb co je spojuje?

23. 5. 2016 , Martin Soukenka
Před vpádem německé armády do SSSR disponoval Stalin nejdetailnějšími informacemi o nadcházejícím útoku včetně přesného data. Nevěřil jim. Mohlo jít o podvrhy. Vojenské rozvědce GRU již dříve přikázal, aby určila znaky, které by svědčily o skutečných přípravách německé armády na útočnou válku proti SSSR. Celá agentura GRU pak po Evropě bedlivě sledovala početní stavy beranů, sbírala umaštěné hadry a papíry, kterými němečtí vojáci čistili svoje zbraně, a posílala do SSSR vzorky pohonných hmot… Zpráva o nevěře mezi Čechy a Češkami z minulého týdne mi připomněla postup GRU. A přivedla mě k otázce: jak lépe odhadnout míru korupce v Česku? Podle jakých spolehlivých znaků? Vojenská rozvědka GRU učinila správné závěry. Při válce se SSSR se nešlo vyhnout ruské zimě. Blesková válka nepadala do úvahy – Rusko není Belgie. Už jen rozlohou. Taky počtem obyvatel nebo stavem komunikací. GRU zjistila, že se stavy beranů v Evropě nemění, tedy se z nich nešijí kožichy pro miliony německých vojáků, oleje na čištění zbraní v mrazu zamrzají a pohonné hmoty se v mrazu rozkládají na nehořlavé složky… Sledována byla řada dalších podobných znaků, ale všechny byly negativní. Dodnes jsou tajné…