Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Pro stromy nevidět les

13. 6. 2016 , Martin Konečný
Za poslední týdny došlo k řadě důležitých událostí. V první půlce května se v Londýně konala velká protikorupční konference, kterou pořádal premiér Cameron, u nás ale větší pozornost nevzbudila. Rozruch naopak vyvolala zpráva o zásahu ÚOOZ v protikorupčním útvaru policie a na Městském státním zastupitelství v Praze. Pokračují samozřejmě kauzy Panama Papers a Čapí hnízdo. A konečně na počátku června plnily všechna média komentáře k pravomocnému odsouzení Marka Dalíka. Samé důležité zprávy. Přesto chci dnešní glosu věnovat něčemu docela jinému. Máme v Čechách hezké úsloví: pro stromy nevidět les. Jednotlivé korupční aféry jako by zakrývaly korupční „superaféru“, která se odehrává přímo před našima očima, ale buď o ní nechceme vědět, nebo ji skutečně už ani nevnímáme. Pojmenovat ji právě teď, kdy prezident a vicepremiér zřejmě rozehrávají politickou hru o zestátnění veřejnoprávních médií, je nanejvýš důležité.

Bude JUDr. Dagmar Máchová obviněna?

6. 6. 2016 , Jiří Chytil
Kauza Opencard změnila dost zásadním způsobem můj život. Během dvou let se ze mě postupně stal svědek a spolupracovník protikorupční jednotky, následně obviněný, nezaměstnaný, obžalovaný a odsouzený. To vše kvůli ochotě jít proti mocným a pomoci policii při rozkrytí jedné z největších pražských kauz. Musím zmínit, že důstojník protikorupční jednotky mi v lednu 2010 před svědky (Janem Urbanem a RNDr. Janou Ryšlinkovou) slíbil v případu vyšetřování projektu Opencard status „utajeného svědka“. Na základě této skutečnosti jsem před plánovanou policejní prohlídkou na Magistrátu označil kanceláře a počítače, které měly obsahovat další stěžejní důkazy v kauze. A zde nastal zvrat. Prohlídka prostor pražského magistrátu byla časově odložena o šest dní (dle zjištění GIBS), což dle mého názoru mohlo poskytnout dostatek času k možné manipulaci s důkazy.

V Dole Bílina je zatajeno 132 milionů tun uhlí

30. 5. 2016 , Věra Ježková
Vláda rozhodla o druhém prolomení limitů těžby hnědého uhlí svým usnesením č. 827/2015 dne 19.10.2015, které se ale opírá o podklady, které byly připraveny na základě nepravdivých informací ze Severočeských dolů, a.s., Chomutov (dále jen SD) a jejich vlastníka ČEZ a.s. Nepravdivé informace spočívají v zatajení zisku 132 milionů tun (dále jen mt) volných zásob uhlí v části dobývacího prostoru Dolu Bílina na území dříve zlikvidované obce Libkovice. Tyto zásoby uhlí SD a ČEZ získaly dle usnesení vlády č. 1176/2008. Jejich generální ředitelé však v loňském roce podsunuli členům vlády, že to množství uhlí, které doly ve skutečnosti získaly v prostoru dle usnesení vlády č. 1176/2008 a je v současné době přístupné k těžbě, se nachází v úplně jiném prostoru!

O nevěře a korupci aneb co je spojuje?

23. 5. 2016 , Martin Soukenka
Před vpádem německé armády do SSSR disponoval Stalin nejdetailnějšími informacemi o nadcházejícím útoku včetně přesného data. Nevěřil jim. Mohlo jít o podvrhy. Vojenské rozvědce GRU již dříve přikázal, aby určila znaky, které by svědčily o skutečných přípravách německé armády na útočnou válku proti SSSR. Celá agentura GRU pak po Evropě bedlivě sledovala početní stavy beranů, sbírala umaštěné hadry a papíry, kterými němečtí vojáci čistili svoje zbraně, a posílala do SSSR vzorky pohonných hmot… Zpráva o nevěře mezi Čechy a Češkami z minulého týdne mi připomněla postup GRU. A přivedla mě k otázce: jak lépe odhadnout míru korupce v Česku? Podle jakých spolehlivých znaků? Vojenská rozvědka GRU učinila správné závěry. Při válce se SSSR se nešlo vyhnout ruské zimě. Blesková válka nepadala do úvahy – Rusko není Belgie. Už jen rozlohou. Taky počtem obyvatel nebo stavem komunikací. GRU zjistila, že se stavy beranů v Evropě nemění, tedy se z nich nešijí kožichy pro miliony německých vojáků, oleje na čištění zbraní v mrazu zamrzají a pohonné hmoty se v mrazu rozkládají na nehořlavé složky… Sledována byla řada dalších podobných znaků, ale všechny byly negativní. Dodnes jsou tajné…

Hysterie politiků okolo neziskových organizací

16. 5. 2016 , Lenka Deverová
Pan prezident Zeman prohlásil, že „pokládá většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy“. Sociolog Petr Hampl řekl, že to jsou firmy obchodující s lidskou naivitou a ideály, za nimiž jsou lidé, kteří nemají zbytky svědomí. Přisadili si i někteří další politici. Nepamatuji se na tak otevřené a koncentrované projevy nesnášenlivosti vůči neziskovkám. I to svědčí o něčem nezdravém v české společnosti.I to svědčí o něčem nezdravém v české společnosti. Každá paušalizace je špatná. Existuje spousta organizací, které dělají práci, na kterou stát nestačí. Jsou prostorem pro realizaci dobrovolnických aktivit, ale i pro vysoce profesionální činnosti. V oblasti sociální péče je téměř polovina poskytovatelů sociálních služeb neziskovkami. Obdobně jsou nepřehlédnutelné v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit, v oblasti charity a humanitárních akcí.

Vladimír Sitta podal odvolání

9. 5. 2016 , Petr Kočí
Vladimíra Sittu, jednoho z klíčových svědků v kauze jízdenek pražského dopravního podniku, v září minulého roku uznal soud vinným z toho, že měl poškodit papírnu NEOGRAPH. Rozsudek byl doručen až nyní, po více než půl roce. Vladimír Sitta proti němu podal odvolání, neboť trvá na tom, že ani on, ani jeho otec, který byl rovněž za tunelování vlastní papírny stíhán, nikdy neudělali nic, co by NEOGRAPHu mohlo způsobit jakoukoliv újmu. Pojďme dnešní glosu pojmout trochu odlišně a v citacích nyní bez dalšího komentáře rekapitulovat některé závěry, ke kterým došly soudy v kauzách iniciovaných lidmi kolem Iva Rittiga a Jana Janků proti Vladimíru Sittovi či Nadačnímu fondu.

Insolvenční štika

2. 5. 2016 , Martin Šorm
Od roku 1991, tedy se vznikem konkurenčního hospodářského prostoru a volného podnikání, existuje zákonná možnost jak ukončit fungování společnosti, která již nedokáže dostát svých ekonomických závazků. Tehdy byl přijat zákon č.328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Svět, a to nejen ekonomický, se však vyvíjí, a tak v roce 2006 byl přijat zákon č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. Tedy tzv. insolvenční zákon. Tento zákon stanovuje pravidla, jak postupovat v případě, že obchodní společnost má více závazků než finančních prostředků k jejich uhrazení, stručně řečeno. Nechci zde popisovat veškeré podmínky vyhlášení konkurzu, chci se věnovat jiné stránce problému.

Skončí NEN stejně jako projekt IZIP?

25. 4. 2016 , Petr Soukenka
Tento týden publikoval Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, že tzv. Národní elektronický nástroj (NEN) za téměř čtvrt miliardy korun, který měl zprůhlednit zadávání veřejných zakázek a uspořit až 50 miliard korun ročně, plánované úspory nepřinesl a kýžené zprůhlednění se také nekoná. Zadavatelé tento nástroj využívají minimálně, protože jeho použití není ze strany veřejných zadavatelů povinné. Za první dva měsíce ostrého provozu na něm bylo zveřejněno jen sedm (!) veřejných zakázek, potom sice počet registrovaných zadavatelů vzrostl, ale řada z nich NEN využívá jen ke zveřejňování informací. Navíc projekt doprovázela celá řada podivných okolností, např. zpoždění celého projektu nebo nerespektování zákona o veřejných zakázkách. Při čtení kontrolní zprávy NKÚ by člověk mohl nabýt dojmu, že se s podobným projektem již setkal. Ano, podobnost s projektem IZIP je zcela zjevná. Neexistence povinného používání, problematická realizace projektu, mimořádně vysoké náklady, nulová nebo velmi nízká efektivita. Je pro mne těžko uvěřitelné, že po zkušenostech s projektem IZIP, se může podobná situace opakovat. Nevím, zda se jedná o neschopnost státní správy řídit ICT projekty nebo zda se jedná o záměr, ale v kontextu historických zkušeností bych se spíše přikláněl k variantě b). Jistou nadějí do budoucna je fakt, že MMR hodlá do roku 2017 zrušit stávající elektronická tržiště a nahradit je právě NENem.

Mlčenlivost jako výmluva

18. 4. 2016 , Janusz Konieczny
Proč lidé oznamují trestné činy včetně korupce? Někteří tak činí, jelikož cítí občanskou či morální povinnost. Jiní mají zcela jiný motiv – pomstu či dokonce sledování vlastního prospěchu. Často se ovšem zapomíná, že trestným činem je rovněž neoznámení trestného činu státnímu zástupci či policii v případě, že se tak osoba dozví hodnověrným způsobem (§ 368 trestního zákoníku). Přesto mnoho osob trestné činy neoznamuje – vysvětluje to obavou z odvetných kroků. Tento strach může být přiměřený nebo přehnaný, nicméně občas svědkové korupce uvádějí jiný důvod svého zdrženlivého postoje – mlčenlivost. Sami tak trochu cítí, že je to výmluva a odpověď lze nalézt v trestním zákoníku. Koneckonců nejednou jsme se otázkou mlčenlivosti na půdě Nadačního fondu proti korupci zabývali. Podívejme se tedy na tuto záležitost trochu podrobněji.

Nejvyšší čas na přípravu místního referenda

11. 4. 2016 , Janusz Konieczny
Častým a logickým postupem při přípravě místního referenda je jeho načasování na termín voleb. Podmínkou platnosti referenda je totiž účast alespoň 35 % oprávněných voličů. Jelikož krajské a senátní volby se uskuteční pravděpodobně v říjnu 2016, tak je nejvyšší část zvážit, zda by nebylo vhodné se právě nyní pustit do přípravy referenda, které zásadním způsobem může pomoct řešit palčivé otázky ve Vašem okolí. Ročně se koná několik desítek místních referend. Referendum vyhlásí buďto zastupitelstvo na základě vlastního rozhodnutí anebo je vyhlášeno na základě občanské iniciativy. Není náhodou, že až 47 místních referend se konalo v supervolebním roce 2014 a naopak pouze 11 místních referend proběhlo v „nevolebním“ roce 2011.