Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Jihlavská bezmocnost právní války za veřejné peníze

8. 2. 2016 , Miroslav Mareš
Umíte si představit, že byste opravili sousedovi dům bez jeho vědomí či souhlasu a následně by si soused na Vás stěžoval? K podobně absurdní situaci došlo v Jihlavě, kde již několik let probíhá právní bitva mezi Statutárním městem Jihlava (dále Jihlava) a SVAKem Jihlavsko (dále SVAK). Už tři roky mají plynout příjmy z provozování vodárenské infrastruktury do pokladny Statutárního města Jihlavy, která tak každý den přichází o statisíce korun . Před několika dny mi byla anonymně doručena kopie dopisu, který Jihlavě dne 26. 1. 2016 zaslal SVAK. Uvádí v něm, že Jihlava provedla rozsáhlou investici na kanalizaci, které ovšem není vlastníkem, což mělo a především bude mít nedozírné následky pro rozpočet města Jihlavy.

Místo medaile trest

1. 2. 2016 , Martin Šorm
Snad se na mne nebudete zlobit, když vám hned v pondělí položím pár otázek ze sportovního prostředí. Znáte osobnost, která jako první Čech hrála v zámořské NHL po roce 1990? Víte, kdo v dresu s kapitánským znakem dovedl svůj tým až k zlaté medaili v Naganu v roce 1998? Vybavujete si výraznou postavu českého hokeje, která pečlivě sleduje výkon svých svěřenců na ledě, nervózně přitom převaluje žvýkačku v ústech a pohledem diriguje svůj tým? Pokud se vám vybavil současný hokejový trenér Chomutova Vladimír Růžička, tak jsme na tom stejně. Ačkoli nepatřím, na rozdíl od velké množiny českých hokejových fanoušků, ke znalcům prostředí a osob kolem ledové plochy, tak vím, že celý svůj život zasvětil hokeji, že si prošel řadou hokejových zápasů a to nejen v dresu sešívaných slávistů, ale i v zámoří, kde se musel probojovat do základní sestavy.

Co jsou neziskové organizace

25. 1. 2016 , Lenka Deverová
Strávila jsem celý víkend na workshopu Platformy nestátních neziskových organizací pro novou legislativu. Skupina lidí, zastupujících neziskové organizace v jednotlivých regionech České republiky, které budou působit jako regionální informační a poradenská centra pro aplikaci nového občanského zákoníku na právní poměry neziskových organizací, strávila dva dny svého volna přednáškami a diskuzemi nad tématy, která se dotýkají života „neziskovek“. Přimělo mne to k úvaze nad postavením neziskových organizací v naší současné společnosti. Neziskové organizace jsou integrální součástí demokratické společnosti, nástrojem občanské participace, kterou občané projevují, organizují a prosazují své zájmy. Nejsou však jen nástrojem realizace zájmů svých členů, ale ve velké většině jsou prospěšné široké veřejnosti, k níž směřuje jejich činnost.

O elitách aneb komu lze věřit?

18. 1. 2016 , Martin Soukenka
Richard Feynman – hráč na bonga, malíř, bohém a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1965 v jedné osobě – popisoval příhodu z recepce po udělení Nobelovy ceny, kdy si přisedl ke stolu s dánskou princeznou, která přítomným zklamaně vysvětlila, že se o fyzice mohou těžko bavit, když u stolu o ní nikdo nic neví. Feynman kontroval: „Právě naopak. Můžeme debatovat právě o těch věcech, o kterých nikdo nic neví. Můžeme se bavit o počasí, můžeme se bavit o sociálních problémech, můžeme se bavit o psychologii, můžeme se bavit o mezinárodních financích – ale už ne o převodech zlata, protože těm se tu rozumí. Takže nejlepší námět pro všechny je ten, o němž nikdo nic neví.“ Nato se princezna otočila a začala se bavit s někým jiným…

Svět podle Mynáře

11. 1. 2016 , Libor Winkler
Kritizovat neziskové organizace je u politiků v módě. Zejména, když jde o snahu prosadit změny, které měli už dávno udělat právě oni. Změny, o jejichž podpoře politické strany jen mluví a skutek utek, protože jim současný stav vyhovuje víc. Když se ale jejich práce začne suplovat někdo jiný, to pak slyšíme o nepatřičném aktivismu s destrukčními sklony, jako třeba v případě protikorupčních aktivit. Jako člověk činný ve finanční sféře se kromě voleb nemohu aktivně politicky angažovat (tak to alespoň cítím). Podporu konkrétních projektů organizací i jednotlivců však beru jako svou občanskou povinnost. A jsem rád, když uspějí, jako například iniciativa Rekonstrukce státu. Také její zásluhou byl nakonec – po mnoha výmluvách a odkladech – koncem minulého roku konečně schválen zákon o veřejném registru smluv.

S Demokracií 2.1 proti korupci

4. 1. 2016 , Karel Janeček
Rok 2015 ukázal, jak široké a univerzální využití má hlasovací systém Demokracie 2.1 (D21). D21 aplikujeme ve firmách i ve školách. Vůbec největší počet hlasování jsme však provedli ve městech, a to v České republice i v zahraničí. Díky využití D21 při participativním hlasování občanů starostové získali data, která jsou extrémně důležitá pro kvalitní rozhodování ve prospěch obyvatel. S daty v ruce je vedení radnice mnohem odolnější proti nátlakovým skupinám a různým "vokálním menšinám", tedy jednotlivcům či organizovaným skupinám, které se snaží obhájit svůj partikulární zájem, který nemusí být zájmem většinové společnosti. Data získaná od obyvatel přinášejí nevídanou informovanost a umožňují transparentnost a objektivitu v rozhodování, sehrávají důležitou protikorupční roli a pomáhají v obraně proti různým podvodům.

99 % úřadů chybně zveřejňuje informace o veřejných zakázkách

28. 12. 2015 , Janusz Konieczny
Nedodržení zákona je v některých oblastech tvrdě postihováno. Jindy je vědomě masově porušováno nezřídka s odůvodněním, že tak činí všichni. Většina firem nesplňuje informační povinnost v obchodním rejstříku tak, jak jim ukládá zákon. Většina povinných subjektů nezveřejňuje poskytnuté informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A do třetice téměř všechny úřady chybují při zveřejňování informací o veřejných zakázkách na profilu zadavatele. Problém spočívá v nízké vymahatelnosti práva, slabé aktivní kontrole či bezzubém kontrolním systému.

Vrchní soud v Praze rozhodl: NFPK plní svůj účel

21. 12. 2015 , Petr Kočí
Již v roce 2013 jsme psali o návrhu advokátní kanceláře MSB Legal na zrušení NFPK. Argumentovala tím, že boj proti korupci nepatří mezi obecně prospěšné činnosti a že činnost NFPK směřuje proti uvedené kanceláři a jejím klientům. Následně rozhodl Městský soud v Praze a návrh na zrušení Fondu zamítl. Došel k závěru, že pokud by se MSB Legal cítila činností či výroky Nadačního fondu poškozena, má jistě možnost domáhat se nápravy v řízení o ochranu dobré pověsti právnické osoby. Ovšem nemůže mít právní zájem na tom, aby byl Fond zrušen a byla nařízena jeho likvidace.

Trestání firem nesmí být omezeno

14. 12. 2015 , Janusz Konieczny
Jaké jsou důvody toho, že společnosti zavádějí protikorupční systémy řízení, compliance systémy či další mechanismy pro odhalování protiprávního jednání? Může to být skutečná snaha včasného odhalování a zamezení této činnosti, jindy se může jednat o vzbuzení zcela mylného dojmu či dokonce kontroly nad osobami, které disponují informacemi o protiprávním jednání společnosti. Případně se může jednat o snahu zabránění pouze vybrané trestné činnosti, která příslušným osobám může „hrát do karet“. Aktuálně projednávaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob obsahuje pravidlo, dle kterého by společnost byla zproštěna z trestní odpovědnosti v případě, že v rámci svých pravidel vynaložila „veškeré úsilí“, aby tato trestní odpovědnost nevznikla. Takovéto výrazně změkčení pravidel oprávněně vyvolává kritiku a otázky, zdali trestání firem nebude nepřiměřeně omezeno. Koneckonců tento zákon je uplatňován v minimální míře. Proto je nezbytné buďto tento pozměňovací návrh nepřijmout anebo velice jasně a logicky vysvětlit, co znamená „vynaložení veškerého úsilí“ k zabránění protiprávního jednání.

Proč je fond skutečně nezávislý

7. 12. 2015 , Petr Soukenka
Před měsícem jsem mluvil s kolegou ze Slovenska, který se mne ptal na to, kolik peněz na svůj provoz získáme od státu, tedy z dotací a kolik se nám podaří sehnat od soukromých dárců. Odpověď na tuto otázku je zdánlivě velmi jednoduchá. Od státu nemáme ani korunu a totéž platí o dotacích z fondů EU, případně z jiných fondů. Žijeme výhradně díky soukromým darům. Kolega se Slovenska tomu nevěřil, stejně tak jako tomu nevěří někteří novináři v ČR. Přitom si stačí přečíst naše výroční zprávy. Tento „luxus“ si můžeme dovolit pouze díky mimořádné přízni soukromých dárců a to jak těch, kteří přispívají miliony korun, tak těch, kteří posílají stokorunu měsíčně. Fakt, že nejsme nikomu zavázáni, že nejsme prakticky jednou z mnoha organizací státu, je pro mě osobně mimořádně významnou přidanou hodnotou. Také ovšem závazkem.