Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



O elitách aneb komu lze věřit?

18. 1. 2016 , Martin Soukenka
Richard Feynman – hráč na bonga, malíř, bohém a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1965 v jedné osobě – popisoval příhodu z recepce po udělení Nobelovy ceny, kdy si přisedl ke stolu s dánskou princeznou, která přítomným zklamaně vysvětlila, že se o fyzice mohou těžko bavit, když u stolu o ní nikdo nic neví. Feynman kontroval: „Právě naopak. Můžeme debatovat právě o těch věcech, o kterých nikdo nic neví. Můžeme se bavit o počasí, můžeme se bavit o sociálních problémech, můžeme se bavit o psychologii, můžeme se bavit o mezinárodních financích – ale už ne o převodech zlata, protože těm se tu rozumí. Takže nejlepší námět pro všechny je ten, o němž nikdo nic neví.“ Nato se princezna otočila a začala se bavit s někým jiným…

Svět podle Mynáře

11. 1. 2016 , Libor Winkler
Kritizovat neziskové organizace je u politiků v módě. Zejména, když jde o snahu prosadit změny, které měli už dávno udělat právě oni. Změny, o jejichž podpoře politické strany jen mluví a skutek utek, protože jim současný stav vyhovuje víc. Když se ale jejich práce začne suplovat někdo jiný, to pak slyšíme o nepatřičném aktivismu s destrukčními sklony, jako třeba v případě protikorupčních aktivit. Jako člověk činný ve finanční sféře se kromě voleb nemohu aktivně politicky angažovat (tak to alespoň cítím). Podporu konkrétních projektů organizací i jednotlivců však beru jako svou občanskou povinnost. A jsem rád, když uspějí, jako například iniciativa Rekonstrukce státu. Také její zásluhou byl nakonec – po mnoha výmluvách a odkladech – koncem minulého roku konečně schválen zákon o veřejném registru smluv.

S Demokracií 2.1 proti korupci

4. 1. 2016 , Karel Janeček
Rok 2015 ukázal, jak široké a univerzální využití má hlasovací systém Demokracie 2.1 (D21). D21 aplikujeme ve firmách i ve školách. Vůbec největší počet hlasování jsme však provedli ve městech, a to v České republice i v zahraničí. Díky využití D21 při participativním hlasování občanů starostové získali data, která jsou extrémně důležitá pro kvalitní rozhodování ve prospěch obyvatel. S daty v ruce je vedení radnice mnohem odolnější proti nátlakovým skupinám a různým "vokálním menšinám", tedy jednotlivcům či organizovaným skupinám, které se snaží obhájit svůj partikulární zájem, který nemusí být zájmem většinové společnosti. Data získaná od obyvatel přinášejí nevídanou informovanost a umožňují transparentnost a objektivitu v rozhodování, sehrávají důležitou protikorupční roli a pomáhají v obraně proti různým podvodům.

99 % úřadů chybně zveřejňuje informace o veřejných zakázkách

28. 12. 2015 , Janusz Konieczny
Nedodržení zákona je v některých oblastech tvrdě postihováno. Jindy je vědomě masově porušováno nezřídka s odůvodněním, že tak činí všichni. Většina firem nesplňuje informační povinnost v obchodním rejstříku tak, jak jim ukládá zákon. Většina povinných subjektů nezveřejňuje poskytnuté informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A do třetice téměř všechny úřady chybují při zveřejňování informací o veřejných zakázkách na profilu zadavatele. Problém spočívá v nízké vymahatelnosti práva, slabé aktivní kontrole či bezzubém kontrolním systému.

Vrchní soud v Praze rozhodl: NFPK plní svůj účel

21. 12. 2015 , Petr Kočí
Již v roce 2013 jsme psali o návrhu advokátní kanceláře MSB Legal na zrušení NFPK. Argumentovala tím, že boj proti korupci nepatří mezi obecně prospěšné činnosti a že činnost NFPK směřuje proti uvedené kanceláři a jejím klientům. Následně rozhodl Městský soud v Praze a návrh na zrušení Fondu zamítl. Došel k závěru, že pokud by se MSB Legal cítila činností či výroky Nadačního fondu poškozena, má jistě možnost domáhat se nápravy v řízení o ochranu dobré pověsti právnické osoby. Ovšem nemůže mít právní zájem na tom, aby byl Fond zrušen a byla nařízena jeho likvidace.

Trestání firem nesmí být omezeno

14. 12. 2015 , Janusz Konieczny
Jaké jsou důvody toho, že společnosti zavádějí protikorupční systémy řízení, compliance systémy či další mechanismy pro odhalování protiprávního jednání? Může to být skutečná snaha včasného odhalování a zamezení této činnosti, jindy se může jednat o vzbuzení zcela mylného dojmu či dokonce kontroly nad osobami, které disponují informacemi o protiprávním jednání společnosti. Případně se může jednat o snahu zabránění pouze vybrané trestné činnosti, která příslušným osobám může „hrát do karet“. Aktuálně projednávaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob obsahuje pravidlo, dle kterého by společnost byla zproštěna z trestní odpovědnosti v případě, že v rámci svých pravidel vynaložila „veškeré úsilí“, aby tato trestní odpovědnost nevznikla. Takovéto výrazně změkčení pravidel oprávněně vyvolává kritiku a otázky, zdali trestání firem nebude nepřiměřeně omezeno. Koneckonců tento zákon je uplatňován v minimální míře. Proto je nezbytné buďto tento pozměňovací návrh nepřijmout anebo velice jasně a logicky vysvětlit, co znamená „vynaložení veškerého úsilí“ k zabránění protiprávního jednání.

Proč je fond skutečně nezávislý

7. 12. 2015 , Petr Soukenka
Před měsícem jsem mluvil s kolegou ze Slovenska, který se mne ptal na to, kolik peněz na svůj provoz získáme od státu, tedy z dotací a kolik se nám podaří sehnat od soukromých dárců. Odpověď na tuto otázku je zdánlivě velmi jednoduchá. Od státu nemáme ani korunu a totéž platí o dotacích z fondů EU, případně z jiných fondů. Žijeme výhradně díky soukromým darům. Kolega se Slovenska tomu nevěřil, stejně tak jako tomu nevěří někteří novináři v ČR. Přitom si stačí přečíst naše výroční zprávy. Tento „luxus“ si můžeme dovolit pouze díky mimořádné přízni soukromých dárců a to jak těch, kteří přispívají miliony korun, tak těch, kteří posílají stokorunu měsíčně. Fakt, že nejsme nikomu zavázáni, že nejsme prakticky jednou z mnoha organizací státu, je pro mě osobně mimořádně významnou přidanou hodnotou. Také ovšem závazkem.

Opencard revival

30. 11. 2015 , Tereza Kněžourková
Proces k Opencard stále běží. Po skupině úředníků teď k soudu chodí radní primátora Svobody. Ale ani po šesti letech řízení se neblížíme k rozlousknutí otázky: kdo je za tuto aféru odpovědný? Zajímalo to bývalou zastupitelku Ryšlinkovou. Její trestní oznámení pátralo po viníkovi ztrátového projektu. Vyšetřování však sklouzlo k hledání jednotlivých byrokratických pochybení, aniž by bralo zřetel na to hlavní: plánovaný podvod. I soudce prohlásil, že “ paradoxem dané trestní věci tak bylo to, že před soud byli postaveni úředníci Magistrátu hlavního města Prahy podřízení těm, kdo byli v dané záležitosti oprávněni rozhodnout, avšak nikdo z těch kdo v ní rozhodli”. Ani po upozornění soudu státní zástupkyně Máchová nezačala stíhat politickou odpovědnost zmíněné Rady, na které ukazovalo trestní oznámení. Proto podává J. Ryšlinková s Pražským fórem doplnění, které poukazuje na opomenutí hlavní linie vyšetřování a další pochybení, která vedla i Parlamentní vyšetřovací komisi k podání trestního oznámení na Dagmar Máchovou.

Jak vidím Prahu a její městské části rok od voleb?

23. 11. 2015 , Ondřej Prokop
Je to již více než rok, kdy jsme v komunálních volbách volili nové zastupitele. Pro mnoho měst to byly volby přelomové. Mnohde moc předávaly roky zaběhlé struktury novým uskupením, které se vyvinuly z občanských iniciativ. V říjnu 2014 jsem se sám stal zastupitelem 11. pražské městské části právě v čele jednoho z nových hnutí. Půl roku jsem zde byl v radě města a pomohl jsem očistit a narovnat městkou společnost starající se údržbu zeleně a správu městského majetku. V minulých letech společnost tvořila zisk kolem 1 milionu Kč, za rok 2015 se rýsuje zisk přes 12 milionů Kč a to při výrazném snížení mandátní odměny směrem od městské části. Tzn., že město za stejné služby platí méně peněz a společnost i přesto dokáže generovat téměř dvanáctkrát vyšší zisk než v předchozích obdobích. Je to jen jeden příklad toho co se za rok povedlo, který znám dopodrobna a mohu si na něm odškrtnout svůj malý podíl zásluhy. Toho dobrého se pochopitelně nejen na Praze 11 stalo za rok od voleb hodně.

Chtějte po politicích, ať jsou transparentní. A pokud se toho bojí, ptejte se, zda jste volili správně

16. 11. 2015 , Michaela Tejmlová
Jak je výstižně vysvětleno na stránkách Franka Bolda, v demokratickém státě by měla být možnost občanů podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí, zcela samozřejmá. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Místní samospráva je z povahy věci občanům nejblíže a má tak velký potenciál fungovat právě na základě širšího zapojování občanů do její činnosti a podpory veřejné debaty. Do správy věcí místních se přitom občan může zapojit tak, že se mu podaří uspět v komunálních volbách a je z něho zastupitel nebo se jako odborník zapojí do práce výborů, což je iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva.