Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Přijdou horší exekuce

9. 4. 2019 , Ondřej Závodský
Před několika dny jsem se odhodlal k poněkud neobvyklému kroku, k podání návrhu na nařízení exekuce na majetek státu. Kromě toho, že už mě nebavilo čekat, kdy se Ministerstvo financí konečně uráčí uhradit peníze, které mi dluží, jsem chtěl demonstrovat, v jakém stavu v současnosti státní aparát je. Při personálních čistkách k 1. lednu letošního i minulého roku, kdy se vládnoucí garnitura zbavila desítek největších odborníků na určitou problematiku, jsem varoval, že to bude stát bezprecedentně mrzet. Ono jsme si tak nějak už zvykli na to, že ty stovky kilometrů dálnic jsou jen ve velkohubých slibech pana premiéra. Že pro technologický rozvoj naší země tato vláda prakticky nehla prstem a že tedy čím dál víc směřujeme k modelu země, která je montovnou Evropy a exportérem primárních surovin. Můžeme se utěšit vizí, že Babiš, jak přišel, zase odejde a pak se to nějak zase pohne. Skutečný problém, podle mého názoru, tkví v tom, že realizace reforem chce odborníky.

Kde brát naději

1. 4. 2019 , Libor Winkler
V jedné ze svých minulých glos jsem psal o podnikatelích, kteří vkládali veliké naděje do Andreje Babiše a jeho politického projektu strany ANO. Ti úplně naivní si mysleli, že Babiš a jeho strana pozitivně změní českou politiku, ti trochu střízlivější věřili, že rozbije staré korupční vazby a tím pomůže vytvořit příznivější politické prostředí. Jeho skeptičtější podporovatelé doufali alespoň v to, že jako podnikatel bude hájit zájmy podnikatelského stavu proti různým experimentům levicových stran. Na všechny čekalo zklamání. Včetně desítek firem, na které Babišovi lidé „zaklekli“, a stovek nebo spíše tisíců drobných živnostníků, které nesmyslná zátěž nových předpisů poslala do důchodu. Přestože jinak jsou důchodci snad jedinou skupinou voličů, která může být s dnešním vládnutím spokojena.

Registr smluv jako praktický lakmusový papírek

25. 3. 2019 , Dan Urbánek
Na začátku letošního března došlo k tomu, na co se mnoho lidí už dlouho těšilo. V Poslanecké sněmovně byla schválena novela zákona o registru smluv. Ta by po schválení Senátem a podpisu prezidenta měla konečně přinést možnost nahlížet alespoň částečně do útrob státních podniků, které se dosud nahlížení zvenku bránily. Díky návrhu Pirátů (se zmírňovací úpravou ze strany ANO) by tak mělo jít v brzké době vidět do toho, s kým ČEZ, ČEPS či České dráhy podepisují smlouvy na právní či reklamní služby, sponzorské smlouvy, nebo komu prodávají některý svůj majetek. Tedy věci, ve kterých se historicky ukrývaly různé nehospodárnosti nebo se díky nim občas dostaly ven poučné kontextové informace o zákulisních vazbách propojujících soukromý byznys a politiku. Současně by měly být vyslyšeny i argumenty odpůrců registru smluv, kteří argumentovali bezpečnostní a zachováním obchodních tajemství, protože mnoho smluv zůstane stále utajeno. Co to bude znamenat v praxi se teprve uvidí, ale i tak se v tuto chvíli jedná o pokrok.

Papaláš

18. 3. 2019 , Karel Randák
Do minulého týdne jsem se domníval, že překonat bohorovné chování hradního kancléře Mynáře může jen on sám nějakým svým dalším faux pas. Jak to tak bývá, mýlil jsem se. Pan Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO má za to, že si ze své pozice poslance (byť předsedy poslaneckého klubu) může dovolit na sebe atrahovat právo rozhodovat o věcech absolutně nespadajících do jeho kompetence. Jeho vyjádření „Nikdy jsem neřekl, že jsem měl mandát od koaliční rady nebo dopravní koaliční rady. Já jsem si ho sám vzal,“ by se mělo tesat do kamene. Bez ohledu na to, zda se policii podaří prokázat jeho zapojení do případné korupce v kauze mýtného, Bůh nás před tímto panem Důležitým chraň. Kdyby takto postupoval každý občan ČR a například bral spravedlnost do vlastních rukou, postřílíme se tady všichni navzájem. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vždy byla místem humorných situací a vystoupení. Je poučné sledovat, jak se z relativně normálních lidí, do tohoto orgánu zvolených, postupně stávají figury neschopné racionálního myšlení a vystupování.

Naděje na férový registr smluv

11. 3. 2019 , Lukáš Kraus
Před více než třemi lety byla schválena jedna z nejdůležitějších protikorupčních norem, zákon o registru smluv. Díky němu může veřejnost kontrolovat, jak veřejné instituce nakládají s veřejnými prostředky. A není snad týdne, aby v médiích nevyšel alespoň jeden článek, který čerpá informace z internetového registru smluv. Registr smluv si však za svou krátkou existenci prošel několika kritickými momenty. Dne 22. února 2017 poslanci schválili novelu, která představovala vynětí státních a městských firem, což z hlediska hodnoty smluv znamenalo čtvrtinu očekávané roční hodnoty smluv v registru. I díky velkému zájmu veřejnosti a úsilí Rekonstrukce státu však nakonec politici opravili novelu v Senátu a nakonec schválili kompromisní, zcela nový návrh novely obsahující pouze omezené množství výjimek, které neznamenaly zásadní zásah do zákona a na kterých byla široká shoda.

Pokoru, ku*va!

4. 3. 2019 , Linda Majerová
Už dlouhou dobu můžeme sledovat, jak zejména politikům a státním úředníkům chybí respekt vůči občanům a pokora. Nelze samozřejmě všechny házet do jednoho pytle a díky bohu za výjimky. Bývá však již klasikou, že volební kampaň je jen mlácení prázdné slámy, že se naslibují hory doly, vše se dá zadarmo, případně za hubičku. Po volbách se pak, ne samozřejmě hned, od slibů upustí a logicky „vysvětlí“, že oni přeci měli jen ty nejlepší úmysly a chtěli nám nabídnou vylepšený model sociálního státu, kdy by se současně podařilo snížit i daňovou zátěž. To, že to je naprosto nereálné už v době slibování, si spousta voličů nechce připustit. Vždyť je to takové líbivé. A nechat si mazat med kolem pusy je tak pohodlné.

Hashtag

25. 2. 2019 , Martin Šorm
Je dávným zvykem, že rodiče mnohdy nerozumí výrazům svých dítek. Souvisí to vždy nejen s moderní dobou mladých, ale i s jejich snahou odlišit se. Styl oblékání a mluvené slovo je tím prvním znakem odlišnosti. Nejvíc je ten rozdíl znát mezi prarodiči a jejich vnoučaty. I ten nejosvícenější senior si občas neodpustí poznámku „… to za nás nikdy nebylo!“ nebo „kam ten svět spěje?“ s opovržením ve svém hlase, neboť už zapomněl na svoji pubertu a připadá mu, že mladá generace, tzv. mileniálové je zkažená. Je to trochu úsměvné, neboť i můj děda, když ve svých jalových letech tropil výtržnosti, byl označován za ztracenou generaci. A nakonec se ani on, ani jeho vrstevníci ve světě neztratili. Ale proč o tom vlastně píšu?

Korupce – téma stále živé

18. 2. 2019 , Lenka Deverová
Již zítra se bude konat v DOXu diskusní fórum Oznamovatel – hrdina nebo práskač? pořádané Nadačním fondem proti korupci. Komentáře pod oznámením o konání této akce svědčí o tom, že téma korupce je velmi živé a je schopné budit vášně. Česko ve vnímání korupce stále pokulhává za světovou i evropskou špičkou, byť si v celosvětovém žebříčku každoročně o nějaký ten bod polepší. Stále ale jsou nám severské evropské státy a Švýcarsko hodně vzdáleny. Obecně je korupce odmítána jako škodlivá, do moderní demokratické společnosti nepatřící. Veřejně je korupce většinově deklarována jako něco, čeho „bych se já osobně nezúčastnil“. Ale realita je jiná. Nejrůznější průzkumy např. ukazují, že zejména u řady firem není postoj vůči korupci tak skálopevný, jak by naznačovaly firemní kodexy chování; při potřebě získat zakázku, dosáhnout rychlého rozhodnutí je cesta poskytnutím úplatku tolerována.

Hrozí nám rakety, sbírejme usně na štíty

4. 2. 2019 , Ondřej Závodský
Každá doba má své problémy, které se dají řešit adekvátními nástroji. Pokud jde o zbraně, armády vyzbrojovaly své vojáky příslušnými obrannými prostředky. Dříve se na kostěné, případně dřevěné zbraně hodily štíty z hovězích kůží. Za středověku se rytíři odívali do důkladného kovového oděvu, aby vzdorovali šipkám z kuší. Nyní přichází doba kybernetických hybridních nástrah či řízených raket. Situaci, kdy proti elektronicky naváděným střelám s vlastním mozkem chystáme zmíněné štíty z hovězích usní, lze přirovnat k chystanému Akčnímu plánu boje s korupcí na rok 2019. Stejně jako u zbraní a obranných nástrojů v historii lidstva existují, i v boji proti hydře jménem korupce, protizbraně. Jenže to bychom si museli problémy přiznat a nebát se je pojmenovat. Jen tak lze najít adekvátní prostředky k boji proti nim. Musíme ovšem podotknout, že k úspěšnému výsledku boje proti této hydře musí patřit to, že protikorupčním vojevůdcem, který vybírá zbraně, nesmí být právě hydra sama.

Nenechme se opít jablkem

28. 1. 2019 , Martin Huňady
Pár příspěvků na sociálních sítích stačilo Andrejovi k tomu, aby odvedl pozornost většiny obyvatel a novinářů od závažných problémů k nakousnutému ovoci. Ihned po zveřejnění jablečného statusu se spustila lavina různých memů, článků a diskusí o tom, zdali je dobrý nebo špatný nápad otevřít v České republice ikonický obchod s jablkem. Je velká škoda, že takovou lavinu reakcí nespustila i zpráva o stěhování Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí pod Ministerstvo spravedlnosti nebo zpráva o nově připravovaném vládním zákonu o ochraně oznamovatelů. Přesunem Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí dává Andrej jasně najevo, že boj s korupcí pro něj už není priorita a připravovaný zákon o ochraně oznamovatelů to pouze potvrzuje. Nový návrh zákona nemá s ochranou oznamovatelů nic společného.