Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



O korupci nejvyšší

21. 1. 2019 , Karel Škácha
Na Fondu se snažíme zabývat tou velkou, systémovou korupcí, ale to, co se provalilo v posledních dnech ukazuje, že je tu ještě vyšší level, který je nebezpečnější než ty největší rozkrádačky eráru, jak je známe z dob prezidenta předchozího. Jde o justiční korupci, která ohrožuje demokracii na bazální úrovni, která odstavuje veškeré ochranné systémy, která eliminuje výhody otevřené společnosti a v konečném důsledku vede k celkovému rozkradení všeho, jak to známe z komunismu, fašismu nebo z Ruska. S pověřením prezidenta zcela prokazatelně obchází dvě nedůvěryhodné osoby soudní elitu, dožadující se stanovisek, navrhují řešení a nabízejí pozice jako odměny za poslušnost. Když se z toho nemůžou vylhat, řeknou, že je to normální a všichni jsou zticha, protože šéf je neodpovědný. K čemu ale takováto císařpánovská instituce je? Nestačil Klaus? Musíme pořád jen hledat hlubší dno?

Bez Vás by to nešlo

14. 1. 2019 , Linda Majerová
Nadační fond proti korupci již brzy vstoupí do devátého roku své existence. V době svého vzniku – r. 2011 - byl první čistě protikorupční iniciativou financovanou pouze ze soukromých zdrojů. Z počátku na Fond bylo nahlíženo jak na bandu naivních bláznů. Hned v prvním roce existence Fondu, kdy se podařilo rozkrýt obří a mediálně atraktivní kauzu pražského Dopravního podniku, se však tento pohled změnil. Ukázalo se, že nejsme jen tlachalové…Stejně tak jsme se odlišovali i oceňováním a finančním odměňováním oznamovatelů korupce. To bylo v té době něco zcela nepředstavitelného. Mysleli jsme, že se situace v této oblasti bude narovnávat, ale zdá se, že odměňování oznamovatelů, tedy osobností, které se navzdory osobnímu nepohodlí (a to je hodně slabé slovo) nebály oznámit korupci, je nepředstavitelné i v současné době. Během těch několika let se objevilo několik návrhů zákona na ochranu oznamovatelů, které však měly k ideální podobě hodně daleko. Projevila se samozřejmě i politická řevnivost, kdy se navrhovatelé z jednotlivých stran nebyli schopni a ani ochotni domluvit na spolupráci. Upřednostnili snahu o vlastní „plusové“ body před zlepšením situace oznamovatelů. I v těchto týdnech probíhající debaty nad návrhem nové podoby zákona. Opět však v něm není zakotvena náhrada újmy pro oznamovatele. Stále se evidentně nedokážeme oprostit od minulosti a pojem „oznamovatel“ je zaměňujeme s pojmem „udavač“. Přitom důvody jednání těchto „pojmů“ jsou úplně opačné. Je to ale nejspíš pohodlnější a jednodušší. Zase upřednostníme kvantitu před kvalitou…

Hodnoty pro každého

7. 1. 2019 , Karel Janeček
Přeji nám všem krásný a úspěšný nový rok 2019. Dovolte mi zdůraznit několik kritických bodů pro naší společnost a pro svět. Lidská civilizace se blíží víc jak exponenciální rychlostí konci naší kapitoly dějin a začátku nové éry. Stojíme na klíčové křižovatce této cesty a svým myšlením a jednáním můžeme mít zásadní dopad na to, kam tato změna povede. Proč? Dříve neotřesitelná víra v liberální demokracii, volný trh a bez-konečný ekonomický růst se dnes otřásá v základech, tváří v tvář globálním hrozbám 21. století, jakými jsou například globální oteplování, rozdělení společnosti a střet civilizací. Jsme přímými účastníky globálního nárůstu populismu a nacionalismu, které vždy v historii znamenaly přicházející krize a katarze ve formě revolucí nebo válek. Dnes je situace jiná -- všichni si dovedeme představit, co by znamenala světova válka v době nukleárních zbraní. Naštěstí dnešní situace je zároveň historicky jedinečná díky existenci globálních komunikačních i jiných technologií, které nám nabízí možnost globálního pokroku a prosperity, jakmile se je naučíme používat pro obecné dobro.

S mileniály proti kreaturám

17. 12. 2018 , Ondřej Závodský
Skandály, korupce, podvody. Každý den se při sledování televizního zpravodajství či četbě novinových článků setkáváme s více či méně úspěšnými politiky, kteří nás svou politickou existencí iritují už mnoho let. Původ jejich majetku, geneze politické moci i další temné stránky jejich minulosti jasně poukazují na páchnoucí souvislosti. Někteří již (snad) odešli do politického důchodu či se stáhli z očí veřejnosti, noví se objevují. Je to beznadějné, napadne leckoho. Je vůbec možné, že tato země není schopna vygenerovat elity, kterých bychom si mohli alespoň trochu vážit? Otázku bychom si ale měli položit poněkud jinak - jak je možné, že tato společnost dopustila, že se někdejší drobní přikrádači z regionálních radnic, následně autoři zjevně korupcí a klientelismem prodchnutých zakázek na krajích a nyní vrcholoví politici tak vysoko vypracovali, lépe řečeno prodrali.

Babiš Agency s.p.

10. 12. 2018 , Karel Škácha
Na pracovní komisi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu jsme se dozvěděli, že Andrej Babiš předložil k připomínkového řízení vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowerů. Celý zákon je o zřízení státní Agentury pro ochranu oznamovatelů, spadající pod náměstka ministra vnitra. Stovky lidí budou školeny, jak vyhodnotit oznámení a pak ho do třiceti dnů poslat výš, ideálně i se jménem oznamovatele. Bude to úplný nesmysl, jehož jediným efektem bude zachycení problémů a splnění slibu o uvedení zákona do praxe. Zákon se má týkat pouze státních institucí s více jak 50 zaměstnanci, odhadem tak půjde o tisíce subjektů. Každý pověří a vyškolí příslušnou „nezávislou“ osobu pro příjem oznámení. Ta bude pod tlakem z povinnosti bezodkladně podat při zjištění trestní oznámení. Pokud totiž věc paralelně řeší již Policie, mohla by mít vážný problém.

Na kafi s lobbistou

3. 12. 2018 , Martin Huňady
Server iDNES přišel v pátek minutu po půlnoci s exkluzivními fotkami ze setkání senátora z ODS a primátora Mladé Boleslavi Radana Nwelatiho s lobbistou Ivem Rittigem. Díky tomuto článku se znovu rozproudila diskuse o vlivu lobbistů na politiky, a proto jsem se rozhodl dnešní glosu věnovat právě tomuto tématu. Diskuse se vedly o tom, zda je toto jednání správné či nikoliv. Někteří lidé na sociálních sítích argumentovali tím, že samotné setkání nic není a pan senátor Nwelati se vůbec ničeho nedopustil. Jiní ihned za tímto setkání viděli spolčení a stálé napojení kmotrů na ODS. Já se nepřikláním ani k jednomu názoru, jelikož setkávání politiků s lobbisty nelze zabránit a ani na tom není nic špatného. Všechny lobbisty nelze ihned spojovat s kmotry.

Vyplatí se oznamovat korupci?

26. 11. 2018 , Vladimír Sitta ml.
Povinnost oznámit přípravu nebo páchání trestného činu nebo skutečnost, že trestný čin byl spáchán, je zakotvena v § 367 a § 368 trestního zákoníku. Tato povinnost se týká konkrétních trestných činů vč. závažných majetkových a hospodářských trestných činů. Pokud tak v uvedených případech neučiníte, dopustíte se sami trestného činu nepřekažení trestného činu nebo neoznámení trestného činu. Není to tedy otázka ani chtění, ani vyplacení se. Je to povinnost. Je zřejmé, že touto povinností si člověk příliš nových přátel nenadělá. Jakou má takový oznamovatel ochranu v případě plnění svých povinností, už policejní server bohužel mnoho neuvádí. Korupce, zneužívání postavení nebo třeba rozkrádání veřejných prostředků se neoznamuje každý den a je přirozené, že mnozí buď nevědí jak, nebo mají (často oprávněné) obavy. Neoznámit je špatně (hrozba odnětí svobody až na 3 léta) a oznámit nemusí být vůbec dobře (odveta). Co tedy v takovém případě dělat?

S úsměvem jde všechno líp

19. 11. 2018 , Martin Šorm
Pro Nadační fond proti korupci pracuji již několik let. Práce je to zajímavá, podnětná a všestranná, ale přiznám se, trochu smutná. Čím to je? Je to dáno zaměřením této nadace, která se snaží pomáhat oznamovatelům korupce v jejich nerovném boji s mnohdy větrnými mlýny. Až velmi často se potkávám s lidmi, kteří mi vyprávějí svůj životní příběh, ale happyendu se nedočkám. Není to chyba vypravěče, on prostě ten příběh většinou nemá šťastný konec. Odvážlivci, kteří se stali svědky velké hospodářské korupce a nebáli se o tom mluvit, zažijí různé praktiky mocných a bohatých, jež nemají problém si zaplatit nejlepší právní služby ke své obhajobě či zařídit oponentovi nesmyslné kontroly některé ze státních organizací.

Případ Hornof

12. 11. 2018 , Karel Škácha
Minulý týden probleskla českými médii informace o mladém českém námořníkovi Jaroslavu Hornofovi, který možná dostane dvacet miliónů korun za ohlášku, že jeho šéf vypouští toxický odpad do oceánu. Typický whistleblower - svým činem poukázal na škody způsobené celé společnosti, nešlo mu o vlastní prospěch a měl a má z toho problémy. I když z našeho rozhovoru s ním vím, že pravda s odměnou je trochu jinde, nemůže mě nenapadnout paralela s celou řadou našich oznamovatelů. Říkám si, proč se neozval Václav Klaus menší a jemu podobní, kteří například Jakuba Čecha nazvali udavačem, Pavlíkem Morozovem, prostě práskačem. Kdyby ještě Jakub měl dostat nějaké peníze, asi by se musel bát vyjít na českou ulici.

Co to znamená whistleblower?

5. 11. 2018 , Jaroslav Hornof
V českém jazyce neexistuje jedno slovo pro překlad tohoto pojmu. A už vůbec ne překlad, který by byl vnímán pozitivně. (Pokud tedy nevezmeme v úvahu doslovný překlad tj. pískající větrák.) Když se podíváme na vývoj české moderní historie, není se čemu divit. Náš národ byl svírán nadvládou cizích velmocí nebo diktaturních režimů. Ten, kdo spolupracoval se státem či s jeho vedením, byl zbytkem národa považován za zrádce. Avšak v demokratickém uzpůsobení státu si musíme uvědomit, že stát jsme my všichni. A my bychom měli utvářet vládu a udávat směr naší společnosti. K tomu patří i schopnost postavit se proti věcem, se kterými nesouhlasíme.