Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Náhrada újmy od státu

14. 5. 2018 , Petr Kočí
V případě, že jste neoprávněně stíhán v trestním řízení, máte následně právo žádat stát o náhradu újmy, která Vám v důsledku takového stíhání vznikla. Sám proces je poměrně náročný, ministerstvo spravedlnosti, u kterého musíte nárok nejprve uplatnit, zákonnou šestiměsíční lhůtu pro projednání žádosti většinou nedodrží a Vy musíte podat žalobu k soudu. Soud má stejně jako ministerstvo, bohužel, zvyk dívat se na žalobce spíše optikou „ať je rád, že ho zprostili, přece bývalému obžalovanému nebude stát ještě něco platit“. Přiznané nároky nebývají vysoké, mnohé úkony obhajoby jsou prohlášeny za neúčelné (a tedy zůstanou neproplaceny), několikaletá stíhání jsou považována za přiměřená a za nemajetkovou újmy je přiznávána maximálně tak omluva.

Komplex vícecennosti

7. 5. 2018 , Karel Škácha
Politika je magnet na mindráky. Viděli jsme to u Vůdce, nyní to vidíme například u nejmenšího vládce největší země. Dalších mamánků a frustrantů bychom napočítali stovky. Touha zapsat se jakkoli do historie se začne ukazovat u mladých stranických pionýrů, s ochutnanou mocí se méněcennost přeměňuje v pocit nadřazenosti. Ti nejstarší bardi, co už okolo sebe všechny utloukli čepicemi, si o sobě myslí, že si můžou dovolovat cokoli. A to třeba i zaúkolovat vlastní tajné služby, aby Rusku zjistili, jakými obrannými systémy disponujeme a kde jsou. Proč by to nedělal třeba i sám prezident, když se mu zase nic nestane. Stejně jako se nic nestalo po zlojedské amnestii jeho kolegy z bývalé práce, tehdy řízené přímo šéfem Kamiťétu Gasudárstvěnoj Bězapásnosti. Uvidíme, jak Dlouho bude trvat, než bude posovětsku instalován poslední zbývající prognostik do nejvyšší funkce. Pak už z této skvadry totiž žije jen Karel Köcher, nejznámější odhalený český agent KGB, vyměněný na slavném berlínském mostě v roce 1986.

Ochrana whistleblowerů

30. 4. 2018 , Marek Dolejš
Minulé pondělí (23.4.2018) informovala Evropská komise o novém návrhu právní normy, která by měla zajistit vysokou úroveň ochrany tzv. whistleblowerů, kteří oznámili porušení práva EU. Dle zveřejněných informací byly důvodem pro návrh nové normy mimo jiné i kauzy Dieselgate, Panama Papers, Luxembourg Leaks a další, neboť v obdobných případech hrají whistlebloweři často významnou roli při odhalování a vyšetřování nelegální činnosti. Nový návrh by měl zajistit ochranu oznamovatelů v oblasti porušování právu EU u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, financování terorismu, bezpečnosti výrobků, bezpečnosti dopravy, ochrany životního prostředí, jaderné bezpečnosti, bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví, ochrany zákazníka, ochrany soukromí, ochrany dat a zabezpečení sítí a informačních systémů, porušování pravidel hospodářské soutěže EU, porušování pravidel daně z příjmu právnických osob a poškození finančních zájmů EU.

Krátká paměť

23. 4. 2018 , Karel Randák
Pro Nadační fond proti korupci a lidi, kteří v něm pracují, je velkou satisfakcí sledovat, jak se mnohé kauzy, na které jsme v minulosti upozornili, postupně posunují z fáze policejního vyšetřování do stadia soudního procesu. Namátkou mohu zmínit případy spojené s Dopravním podnikem hl. města Prahy, s bývalým vedením MPSV z doby panování ministra Drábka a jeho náměstka Šišky nebo kauzu Nemocnice Na Homolce a jejího bývalého ředitele Dbalého. Ten Nadačnímu fondu dokonce hrozil žalobou. Jeho ochránce Jiří Paroubek, který jej tehdy lákal do politiky na kandidátní listinu strany LEV21, označil argumenty Fondu za laciné a vyčpělé. Tato vzpomínka v nás dodnes budí nemálo veselí na účet obou pánů. Bohužel jsou to také jediné pocity uspokojení, které na Fondu zažíváme.

O depresi a jarní naději

16. 4. 2018 , Lenka Deverová
Obvykle přichází jarní deprese po dlouhé zimě z nedostatku vitamínů. Avšak v současném jaru mohou vyvolat depresi spíše neustávající špatné zprávy. Jen za posledních 7 dnů … Zemřel Juraj Herz – kultovní film Spalovač mrtvol jsem viděla snad 5x, Petrolejové lampy a Habermannův mlýn jsou vždy silný zážitek, zemřel Miloš Forman – poděkování patří televizi za nasazení jeho filmů. A v politice? Pan prezident by zcela evidentně uvítal vládu, na níž bude mít podíl SPD a komunisté. Babiš mu to napřed odkývá, ale nakonec se prý vrátí k jednání s ČSSD – ale nikdo neví, na jak dlouho. „Čau lidi“ sice maká, ale nějak ani jemu ani panu prezidentovi nedochází, že v České republice máme formu vlády parlamentní a ústava předpokládá, že vláda je vládou, která získala důvěru. A jak to vypadá, světýlko na konci tunelu se neukazuje. V Maďarsku drtivě zvítězil ve volbách Viktor Orbán – idea občanské společnosti dostala na frak, neziskové organizace a svobodná media to budou mít hodně těžké. Válka v Sýrii vyvolává strach. Je dobře, že se většina našich politiků postavila na stranu spojenců. Odmítavá reakce Hradu prezentovaná panem Ovčáčkem není překvapivá, ale ostudná je.

Korupce versus laskavost

9. 4. 2018 , Linda Majerová
V počátcích existence Nadačního fondu proti korupci jsme byli téměř bombardováni desítkami korupčních podnětů týdně. Stále jich není málo, ale celkový počet přece jen poklesl. Bylo by moc fajn si myslet, že je za tímto trendem reálný pokles korupce. Bohužel tomu tak není, korupce stále bují víc než dost a mediální zprávy posledních dnů ukazují, že objem finančních prostředků, které figurovaly, figurují či měly figurovat v podivných veřejných zakázkách je opravdu závratný. Stále jsou zakázky, které neodpovídají zadání, nejsou dodržovány lhůty realizace a o rozpočtech ani nemluvě. V žebříčku vnímání korupce, který se zaměřuje na vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky, jsme poskočili o několik míst výše. Není to nikterak závratný skok, stále nedosahujeme, a hned tak nejspíš ani nedosáhneme, na pozice skandinávských zemí nebo Nové Zélandu, ale je to krok malý krok dopředu. A pokud takovýchto malých kroků bude více, začneme snad stoupat stále výš a výš.

Hra čísel

26. 3. 2018 , Martin Šorm
Čísla nás vyprovázejí od dob, co jsme slezli z korun stromů a vzpřímení začali objevovat náš svět. Na základní počty stačilo deset prstů, případně čárky vytvořené uhlem na skalní stěně.Čísla jsou spojená s historickými událostmi a svoji mystiku si udržují i v dnešním moderním elektronickém světě. Například posvátná trojka je spojena nejen s Kristem, ale například s pořadím Země od Slunce, a v pohádkách se to trojicemi jen hemží. Magická sedmička vychází z počtu ve středověku známých planet, a i když jsme své astronomické poznání rozšířili, sedmička stále zůstává tou tajemnou a šťastnou. A tak bych mohl pokračovat s nulou, desítkou, dvanáctkou, třináctkou… atd. Jednotlivá čísla jsou často využívána k označení lidských vlastností a společenských postojů. Je zcela jasné, co chcete vyjádřit, když někomu řeknete, že je jednička.

Káva s sebou

19. 3. 2018 , Karel Škácha
Dnešní společnost je rozdělená na pivaře a kafaře. Ukazují to všechny volby, zjednodušeně řečeno pivaři jsou nacionalisté s levicí a kafaři liberálové a pravice. Ti první můžou pít až po práci, ti druzí bohužel někdy stráví na kafi celý den. Ti první se ale vnitřně považují spíše za neúspěšné, protože ti druzí minimálně vypadají, že mají více peněz. Rozděluje je proto možnost být svobodný v dennodenním rozhodování. Ta ale většinou stojí na dlouhodobé odpovědnosti. Frustrace roste. I když máme stejně genů, každý dostal jiné karty, uvědomuje si ale hlavně ty špatné. Málokdo si přizná, že spíše nechce přijmout odpovědnost něco měnit. Může se to pak i zvrtnout, začne se vymlouvat, lže jak prezident a nakonec to třeba i oprávněně shodí na rodiče, že mu nebyli schopní zajistit potřebné vzdělání.

Vyčkávání změnu nepřinese

12. 3. 2018 , Libor Winkler
Ještě nikdy od sametové revoluce jsem kolem sebe nevnímal tak silnou poraženeckou náladu jako v poslední době. Musel jsem také odpovídat na pár ironických dotazů. Lidé, kteří vědí, že jsem ve dvou předchozích prezidentských volbách podporoval nejprve Karla Schwarzenberga a poté Jiřího Drahoše, chtěli vědět, jestli jsem někdy finančně přispěl i někomu, kdo vyhrál. Chtěli mne přimět k zamyšlení, jestli zbytečně nevyhazuji peníze chozením do předem prohraných bitev. Když se tedy zamyslím, situace v posledních měsících samozřejmě nevypadá nijak vesele. Na jedné straně je vidět pevná jednota Babiše, Okamury, komunistů a pohrobků z řad sociální demokracie, plus vzájemná podpora Zemana a Klause. Na druhé straně mne zase rmoutí roztříštěnost jejich oponentů.

Vraždou Jána Kuciaka se nesmíme ponořit do strachu

5. 3. 2018 , Janusz Konieczny
Ján Kuciak byl nezávislým mladým investigativním novinářem, který svou práci vnímal jako poslání. Uvědomoval si, že mafiánským skupinám je nutné se postavit a zkoumal jejich aktivity. V jisté kauze bylo dokonce obnoveno trestní stíhání především na základě analýzy Jána Kuciaka. Byl zkrátka velkou novinářskou naději. Toto neštěstí se může zdát jako zvlášť nespravedlivé. Proč zrovna zemřel Jan Kuciák? Celý život měl před sebou a hlavně takových osob na Slovensku či v Česku je třeba jako soli. Dobře věděl, že nelze se tupě hrbit před rozkrádáním veřejných peněz. Zkrátka délku života neurčuje nějaká tajemná rovnice podle toho, jak kdo je čestný a hodnotově uvědomělý. Občas krátce žijí lidé, ačkoliv jsou velkým přínosem pro společnost. Co si tedy z této nešťastné události odnést? Rozhodně ne strach!