Glosy

Za text glosy cele odpovídá autor, nikoli Nadační fond proti korupci. Uvedené názory nemusí vyjadřovat stanovisko Nadačního fondu proti korupci.



Hashtag

25. 2. 2019 , Martin Šorm
Je dávným zvykem, že rodiče mnohdy nerozumí výrazům svých dítek. Souvisí to vždy nejen s moderní dobou mladých, ale i s jejich snahou odlišit se. Styl oblékání a mluvené slovo je tím prvním znakem odlišnosti. Nejvíc je ten rozdíl znát mezi prarodiči a jejich vnoučaty. I ten nejosvícenější senior si občas neodpustí poznámku „… to za nás nikdy nebylo!“ nebo „kam ten svět spěje?“ s opovržením ve svém hlase, neboť už zapomněl na svoji pubertu a připadá mu, že mladá generace, tzv. mileniálové je zkažená. Je to trochu úsměvné, neboť i můj děda, když ve svých jalových letech tropil výtržnosti, byl označován za ztracenou generaci. A nakonec se ani on, ani jeho vrstevníci ve světě neztratili. Ale proč o tom vlastně píšu?

Korupce – téma stále živé

18. 2. 2019 , Lenka Deverová
Již zítra se bude konat v DOXu diskusní fórum Oznamovatel – hrdina nebo práskač? pořádané Nadačním fondem proti korupci. Komentáře pod oznámením o konání této akce svědčí o tom, že téma korupce je velmi živé a je schopné budit vášně. Česko ve vnímání korupce stále pokulhává za světovou i evropskou špičkou, byť si v celosvětovém žebříčku každoročně o nějaký ten bod polepší. Stále ale jsou nám severské evropské státy a Švýcarsko hodně vzdáleny. Obecně je korupce odmítána jako škodlivá, do moderní demokratické společnosti nepatřící. Veřejně je korupce většinově deklarována jako něco, čeho „bych se já osobně nezúčastnil“. Ale realita je jiná. Nejrůznější průzkumy např. ukazují, že zejména u řady firem není postoj vůči korupci tak skálopevný, jak by naznačovaly firemní kodexy chování; při potřebě získat zakázku, dosáhnout rychlého rozhodnutí je cesta poskytnutím úplatku tolerována.

Hrozí nám rakety, sbírejme usně na štíty

4. 2. 2019 , Ondřej Závodský
Každá doba má své problémy, které se dají řešit adekvátními nástroji. Pokud jde o zbraně, armády vyzbrojovaly své vojáky příslušnými obrannými prostředky. Dříve se na kostěné, případně dřevěné zbraně hodily štíty z hovězích kůží. Za středověku se rytíři odívali do důkladného kovového oděvu, aby vzdorovali šipkám z kuší. Nyní přichází doba kybernetických hybridních nástrah či řízených raket. Situaci, kdy proti elektronicky naváděným střelám s vlastním mozkem chystáme zmíněné štíty z hovězích usní, lze přirovnat k chystanému Akčnímu plánu boje s korupcí na rok 2019. Stejně jako u zbraní a obranných nástrojů v historii lidstva existují, i v boji proti hydře jménem korupce, protizbraně. Jenže to bychom si museli problémy přiznat a nebát se je pojmenovat. Jen tak lze najít adekvátní prostředky k boji proti nim. Musíme ovšem podotknout, že k úspěšnému výsledku boje proti této hydře musí patřit to, že protikorupčním vojevůdcem, který vybírá zbraně, nesmí být právě hydra sama.

Nenechme se opít jablkem

28. 1. 2019 , Martin Huňady
Pár příspěvků na sociálních sítích stačilo Andrejovi k tomu, aby odvedl pozornost většiny obyvatel a novinářů od závažných problémů k nakousnutému ovoci. Ihned po zveřejnění jablečného statusu se spustila lavina různých memů, článků a diskusí o tom, zdali je dobrý nebo špatný nápad otevřít v České republice ikonický obchod s jablkem. Je velká škoda, že takovou lavinu reakcí nespustila i zpráva o stěhování Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí pod Ministerstvo spravedlnosti nebo zpráva o nově připravovaném vládním zákonu o ochraně oznamovatelů. Přesunem Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí dává Andrej jasně najevo, že boj s korupcí pro něj už není priorita a připravovaný zákon o ochraně oznamovatelů to pouze potvrzuje. Nový návrh zákona nemá s ochranou oznamovatelů nic společného.

O korupci nejvyšší

21. 1. 2019 , Karel Škácha
Na Fondu se snažíme zabývat tou velkou, systémovou korupcí, ale to, co se provalilo v posledních dnech ukazuje, že je tu ještě vyšší level, který je nebezpečnější než ty největší rozkrádačky eráru, jak je známe z dob prezidenta předchozího. Jde o justiční korupci, která ohrožuje demokracii na bazální úrovni, která odstavuje veškeré ochranné systémy, která eliminuje výhody otevřené společnosti a v konečném důsledku vede k celkovému rozkradení všeho, jak to známe z komunismu, fašismu nebo z Ruska. S pověřením prezidenta zcela prokazatelně obchází dvě nedůvěryhodné osoby soudní elitu, dožadující se stanovisek, navrhují řešení a nabízejí pozice jako odměny za poslušnost. Když se z toho nemůžou vylhat, řeknou, že je to normální a všichni jsou zticha, protože šéf je neodpovědný. K čemu ale takováto císařpánovská instituce je? Nestačil Klaus? Musíme pořád jen hledat hlubší dno?

Bez Vás by to nešlo

14. 1. 2019 , Linda Majerová
Nadační fond proti korupci již brzy vstoupí do devátého roku své existence. V době svého vzniku – r. 2011 - byl první čistě protikorupční iniciativou financovanou pouze ze soukromých zdrojů. Z počátku na Fond bylo nahlíženo jak na bandu naivních bláznů. Hned v prvním roce existence Fondu, kdy se podařilo rozkrýt obří a mediálně atraktivní kauzu pražského Dopravního podniku, se však tento pohled změnil. Ukázalo se, že nejsme jen tlachalové…Stejně tak jsme se odlišovali i oceňováním a finančním odměňováním oznamovatelů korupce. To bylo v té době něco zcela nepředstavitelného. Mysleli jsme, že se situace v této oblasti bude narovnávat, ale zdá se, že odměňování oznamovatelů, tedy osobností, které se navzdory osobnímu nepohodlí (a to je hodně slabé slovo) nebály oznámit korupci, je nepředstavitelné i v současné době. Během těch několika let se objevilo několik návrhů zákona na ochranu oznamovatelů, které však měly k ideální podobě hodně daleko. Projevila se samozřejmě i politická řevnivost, kdy se navrhovatelé z jednotlivých stran nebyli schopni a ani ochotni domluvit na spolupráci. Upřednostnili snahu o vlastní „plusové“ body před zlepšením situace oznamovatelů. I v těchto týdnech probíhající debaty nad návrhem nové podoby zákona. Opět však v něm není zakotvena náhrada újmy pro oznamovatele. Stále se evidentně nedokážeme oprostit od minulosti a pojem „oznamovatel“ je zaměňujeme s pojmem „udavač“. Přitom důvody jednání těchto „pojmů“ jsou úplně opačné. Je to ale nejspíš pohodlnější a jednodušší. Zase upřednostníme kvantitu před kvalitou…

Hodnoty pro každého

7. 1. 2019 , Karel Janeček
Přeji nám všem krásný a úspěšný nový rok 2019. Dovolte mi zdůraznit několik kritických bodů pro naší společnost a pro svět. Lidská civilizace se blíží víc jak exponenciální rychlostí konci naší kapitoly dějin a začátku nové éry. Stojíme na klíčové křižovatce této cesty a svým myšlením a jednáním můžeme mít zásadní dopad na to, kam tato změna povede. Proč? Dříve neotřesitelná víra v liberální demokracii, volný trh a bez-konečný ekonomický růst se dnes otřásá v základech, tváří v tvář globálním hrozbám 21. století, jakými jsou například globální oteplování, rozdělení společnosti a střet civilizací. Jsme přímými účastníky globálního nárůstu populismu a nacionalismu, které vždy v historii znamenaly přicházející krize a katarze ve formě revolucí nebo válek. Dnes je situace jiná -- všichni si dovedeme představit, co by znamenala světova válka v době nukleárních zbraní. Naštěstí dnešní situace je zároveň historicky jedinečná díky existenci globálních komunikačních i jiných technologií, které nám nabízí možnost globálního pokroku a prosperity, jakmile se je naučíme používat pro obecné dobro.

S mileniály proti kreaturám

17. 12. 2018 , Ondřej Závodský
Skandály, korupce, podvody. Každý den se při sledování televizního zpravodajství či četbě novinových článků setkáváme s více či méně úspěšnými politiky, kteří nás svou politickou existencí iritují už mnoho let. Původ jejich majetku, geneze politické moci i další temné stránky jejich minulosti jasně poukazují na páchnoucí souvislosti. Někteří již (snad) odešli do politického důchodu či se stáhli z očí veřejnosti, noví se objevují. Je to beznadějné, napadne leckoho. Je vůbec možné, že tato země není schopna vygenerovat elity, kterých bychom si mohli alespoň trochu vážit? Otázku bychom si ale měli položit poněkud jinak - jak je možné, že tato společnost dopustila, že se někdejší drobní přikrádači z regionálních radnic, následně autoři zjevně korupcí a klientelismem prodchnutých zakázek na krajích a nyní vrcholoví politici tak vysoko vypracovali, lépe řečeno prodrali.

Babiš Agency s.p.

10. 12. 2018 , Karel Škácha
Na pracovní komisi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu jsme se dozvěděli, že Andrej Babiš předložil k připomínkového řízení vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowerů. Celý zákon je o zřízení státní Agentury pro ochranu oznamovatelů, spadající pod náměstka ministra vnitra. Stovky lidí budou školeny, jak vyhodnotit oznámení a pak ho do třiceti dnů poslat výš, ideálně i se jménem oznamovatele. Bude to úplný nesmysl, jehož jediným efektem bude zachycení problémů a splnění slibu o uvedení zákona do praxe. Zákon se má týkat pouze státních institucí s více jak 50 zaměstnanci, odhadem tak půjde o tisíce subjektů. Každý pověří a vyškolí příslušnou „nezávislou“ osobu pro příjem oznámení. Ta bude pod tlakem z povinnosti bezodkladně podat při zjištění trestní oznámení. Pokud totiž věc paralelně řeší již Policie, mohla by mít vážný problém.

Na kafi s lobbistou

3. 12. 2018 , Martin Huňady
Server iDNES přišel v pátek minutu po půlnoci s exkluzivními fotkami ze setkání senátora z ODS a primátora Mladé Boleslavi Radana Nwelatiho s lobbistou Ivem Rittigem. Díky tomuto článku se znovu rozproudila diskuse o vlivu lobbistů na politiky, a proto jsem se rozhodl dnešní glosu věnovat právě tomuto tématu. Diskuse se vedly o tom, zda je toto jednání správné či nikoliv. Někteří lidé na sociálních sítích argumentovali tím, že samotné setkání nic není a pan senátor Nwelati se vůbec ničeho nedopustil. Jiní ihned za tímto setkání viděli spolčení a stálé napojení kmotrů na ODS. Já se nepřikláním ani k jednomu názoru, jelikož setkávání politiků s lobbisty nelze zabránit a ani na tom není nic špatného. Všechny lobbisty nelze ihned spojovat s kmotry.