SÚKL

Celkové výdaje na zdravotní péči v České republice činily v roce 2010 přibližně 284 miliard korun, z toho cca 214 miliard (tři čtvrtiny) vynaložily zdravotní pojišťovny, cca 42 miliard (15 procent) vynaložily domácnosti, cca 25 miliard (9 procent) bylo hrazeno z veřejných rozpočtů a zbylé 3 miliardy (1 procento) bylo hrazeno z vedlejších zdrojů (neziskové organizace, soukromé pojištění a zaměstnavatelé, kteří hradí zaměstnancům preventivní prohlídky). Vládní výdaje (tj. výdaje státního rozpočtu, místních rozpočtů a výdaje zdravotních pojišťoven) na zdravotnictví činily v roce 2010 přibližně 239 miliard korun. Pětina až čtvrtina celkových výdajů se týká léčiv a zdravotních prostředků. A právě do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv patří mj. rozhodování o maximálních cenách léčivých přípravků, výši a podmínkách jejich úhrad, registraci a o klinickém hodnocení léčiv. Úřad tak ve svých rukou drží značnou moc. Sám přitom disponuje značnými finančními prostředky na svůj provoz, které se mohly stát lákadlem pro vyvádění mimo úřad a státní rozpočet. A právě o tom pojednává popisovaná kauza.  

O čem kauza je?

Za doby, kdy byl ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martin Beneš, došlo podle Zprávy z forenzního šetření ze dne  22. ledna 2013 v tomto ústavu k závažným pochybením ohledně řádného hospodaření s finančními prostředky a ohledně průběhu výběrových řízení. Zpráva obsahuje detailní popis desítek případů dokládajících, jak bylo nakládáno s prostředky ústavu a jak byl pravděpodobně obcházen či porušován zákon o veřejných zakázkách.

Pro představu popišme „pikantní“ skutečnosti k veřejné zakázce na dodávku hardware z roku 2011. Předpokládaná hodnota zakázky činila 1 990 000 Kč bez DPH a vítězný uchazeč ICT Energo, s.r.o., ji v elektronické aukci získal za cenu 1 977 162 Kč bez DPH (necelých 13 tisíc korun pod předpokládanou hodnotou). Soutěže se zúčastnili tři uchazeči (NETPROSYS, AVENET a ICT Energo), z nichž dva měli stejného jednatele (Pavla Kocoura) a jednatel třetího uchazeče v minulosti pracoval u jednoho z obou „konkurentů“. Nabídky všech tří uchazečů obsahovaly stejnou pravopisnou chybu („Kapacita baterie bude je 97Wh“). Ceny v nabídkách všech tří uchazečů byly v rozmezí 99,35 % až 99,93 % předpokládané maximální ceny zakázky dle zadávací dokumentace. Mimořádně zajímavý byl i průběh elektronické aukce: společnost ICT Energo snížila svoji cenovou nabídku na cenu o 1 korunu nižší, než byla cenová nabídka společnosti AVENET, která však již na toto snížení nereagovala a vítězem se tak stala společnost ICT Energo!

Vyskytla se i zakázka na stavební práce (rekonstrukce objektu), jejíž součástí byla i dodávka hardware a software včetně servisních služeb (vítězem se stala společnost VÍTKOVICE IT SOLUTIONS). Stručný souhrnný popis, který je ve Zprávě doložen na jednotlivých případech, nabízí následující citace ze Zprávy:  

Při výběrových řízeních na dodavatele veřejných zakázek zřejmě nedocházelo v mnoha případech k soutěži mezi uchazeči. V mnoha případech nabídky uchazečů do výběrového řízení nesly známky dohod mezi uchazeči (např. stejné chyby nebo text v nabídkách uchazečů, minimální odchylka nabídnutých cen uchazečů) nebo byla nabídka předložena pouze jedním z oslovených uchazečů. V těchto případech vesměs docházelo pouze k minimálním úsporám oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky. V průběhu relevantního období takto získaly veřejné zakázky např. společnosti: ICT Energo, VÍTKOVICE IT SOLUTIONS, AVENET, TRONEVIA, AQUASOFT.“

V relevantním období společnosti NETPROSYS, AVENET, VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a VISITECH měly nebo stále mají stejného jednatele, Pavla Kocoura. Tyto společnosti soutěžily v několika výběrových řízeních proti sobě, případně byly mezi uchazeči oslovenými k podání nabídky. Těmto společnostem byla v průběhu relevantního období za dodávky a služby v oblasti IT vyplacena celková částka 150 mil. Kč bez DPH.“

Neméně alarmující je ve Zprávě i popis výdajů ze strany SÚKLu na služby PR, marketing, lobbing a dokonce i na zařízení proti odposlechu. SÚKL přitom patří mezi organizační složku státu a lze jen stěží obhájit důvody, proč organizační složka státu vynakládá prostředky na uvedené služby – dokonce i na zařízení proti odposlechu!

 

Osoby a obsazení    

  • PharmDr. Martin Beneš – ředitel SÚKLu od ledna 2007 do února 2012
  • Ing. Karel Kettner – člen některých hodnotících komisí
  • a mnoho dalších, mezi nimi další členové hodnotících komisí, jednatelé a zástupci uchazečů o zakázky (např. Pavel Kocour).

Stručně o Státním ústavu pro kontrolu léčiv

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je správním úřadem, do jehož kompetence mj. patří rozhodování o maximálních cenách léčivých přípravků, výši a podmínkách jejich úhrad, registraci a o klinickém hodnocení léčiv. Do jeho kompetence také patří dozor nad výrobou léčiv v České republice. SÚKL je podřízen Ministerstvu zdravotnictví.

Rozhodování ústavu se dotýká pětiny až čtvrtiny všech výdajů v českém zdravotnictví (ty od roku 2009 činí každoročně přibližně 290 miliard korun), které se týkají léčiv a zdravotních prostředků. Pro konkrétní představu uveďme, že například za rok 2012 činily tržby lékáren za léky na recept, léky na žádanky do zdravotnických zařízení a za léky bez receptu přibližně 66 miliard korun (z této částky tvořil volný prodej léčiv včetně doplatků přibližně 17 miliard korun). Je tedy možné konstatovat, že moc, kterou SÚKL drží „v rukou“, je enormní. Enormní budou také tlaky na rozhodování SÚKLu ze strany politicko-lobbistických skupin.

Celkové náklady na provoz SÚKLu jsou pouze z části hrazeny ze státního rozpočtu, z větší části je SÚKL samofinancován díky své odborné činnosti, resp. díky náhradám výdajů za odborné úkony, které ústavu ukládá zákon. Například v roce 2012 tvořily mimorozpočtové příjmy SÚKLu přibližně 621 milionů korun, zatímco finance přidělené ze státního rozpočtu na provoz SÚKLu tvořily přibližně 40 milionů korun. Odvod financí ze strany SÚKLu do státního rozpočtu tvořil v roce 2012 přibližně 47 milionů korun.

Po nástupu Tomáše Julínka na post ministra zdravotnictví se v lednu 2007 stal ředitelem SÚKLu Martin Beneš. V únoru 2012 jej nový ministr zdravotnictví Leoš Heger odvolal a v květnu 2012 se novým ředitelem ústavu stal Pavel Březovský. A právě Pavel Březovský nechal prošetřit hospodaření ústavu za většinu doby ředitelování svého předchůdce Martina Beneše. Vznikla tak Zpráva z forenzního šetření (dále jen „šetření“) ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, která nese datum 22. 1. 2013 a jejímž autorem je auditorská společnost Ernst & Young.  Relevantní období pro šetření bylo vymezeno daty 1. 1. 2009 a 30. 9. 2012. Právě kopii této zprávy má Fond k dispozici.  

Poznamenejme, že samotný Pavel Březovský byl po dvou letech v únoru 2014 odvolán novým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, přičemž dočasným řízením ústavu byl pověřen „krizový manažer“ Zdeněk Blahuta. Ten bezprostředně poté zadal vypracovat forenzní audit na hospodaření SÚKLu v období svého předchůdce (od února 2012 do února 2014).

Co jsme v kauze udělali?

Podali trestní oznámení a zveřejnili tiskovou zprávu.

O jakou částku veřejných prostředků v kauze jde?

O desítky milionů korun.

Jaké dokumenty si můžete ke kauze stáhnout?