Diskuse o aktivním občanství v knihovně v Karviné

26. 9. 2014

 

Téma: Aktivní občan

Představení:

Jmenuji se Janusz Konieczny, působím v Nadačním fondu proti korupci a zabývám se zkoumáním korupčních kauz, podvodů či tunelování veřejných prostředků. Osobně jsem přesvědčen, že je zvlášť podstatné aktivně se zajímat o veřejné dění a z pozice řadového občana využívat práva a nástroje, o kterých často není dostatečné povědomí.

Aktivismus x racionální aktivismus

Pokud někdo je pojmenován jako aktivista, často si představíme ekologického bojovníka přivázaného ke komínu nebo člověka ležícího na cestě, který záměrně blokuje silniční provoz. Možná si rovněž představíme osobu, která s vidlemi v ruce verbuje své okolí, aby se rozeběhlo směrem na ministerstvo či Pražský hrad a vyjádřilo tímto svou nespokojenost. Pojem „aktivista“ má proto (na rozdíl od slova aktivita) spíše negativní konotaci. Z tohoto důvodu je vhodné vytvořit nový termín – „racionální aktivista“, který naopak snaží se být ve svém rozhodování nezávislý, hledá argumenty pro své postoje a usiluje o dosažení opodstatněných cílů. Zároveň by mu neměla chybět patřičná kuráž, odvaha, ale i pokora.

Nástroje k omezení korupce

Dle mého názoru jsou 4 základní nástroje vedoucí k omezení korupce:

  1. Prosazení důležitých protikorupčních změn (zveřejňování smluv na internetu, dohledávání příjemců veřejných prostředků, kontrola financování politických stran atd.)
  2. Došetření velkých korupčních kauz jako výstraha pro další potenciální korupčníky
  3. Zvýšení vymahatelnosti práva – nestačí, že nějaký zákon je platný. Podstatné je, zda-li se tento zákon využívá a je dodržován.
  4. Změna žebříčku hodnot – je nezbytné potlačit především chamtivost a závist, a naopak podpořit veškeré ctnosti a smysl pro spravedlnost, slušnost a poctivost

Idealismus x naivita

Racionální aktivista neboli občan citlivý na veřejné dění se zpravidla setkává s určitým demotivačním označením idealisty či naivního člověka. Osoby, které takto demotivují své okolí, prezentují často zcela nelogické závěry, například:

  1. Význam aktivity občana je zcela minimální“ – tvrzení nepravdivé, neboť význam aktivity občana závisí od toho, o jakou aktivitu se jedná a v jaké intenzitě probíhá.
  2. Základ je do ničeho se neplést“ – tvrzení nesmyslné, neboť každý se může ocitnout v situaci, kdy si bude především přát, aby se v jeho případu zaangažovalo (zapletlo) co nejvíce osob.
  3. Všechno už je dopředu dané“ – kniha osudu, kde by byla budoucnost již zrežírovaná, neexistuje.
  4. Politici jsou zloději, my jsme slušní a poctiví“ – toto tvrzení je natolik nelogické, že není třeba ho vyvracet. Přesným opakem tohoto tvrzení je přesvědčení, že „politika je zrcadlem společnosti“.

Význam každého občana

Občan si často neuvědomí, jak podstatný má vliv na své okolí. Aby toho nebylo málo, tak toto okolí má pak vliv pro změnu na své okolí. Ve výsledku pak aktivita jediného občana může mít vliv na celý svět. Zní to nereálně? Představte si, že umístíte piáno na ulici a každý kolemjdoucí si na něm může zahrát. Následně tuto myšlenku převezmou lidé v dalších městech, až nakonec se popularita myšlenky začne šířit i za hranicemi.