Jiří Kotek

9. 12. 2016

Cena za odvahu NFPK 2016 - 248 832 Kč

Neohrožený muž z "divokého západu"

Za dobu existence České republiky patrně neexistuje vytrvalejší a odhodlanější bytostný „kverulant“, který neohroženě narušuje zavedené pořádky či spíše kolosální nepořádky. V reportážích České televize o jeho neutuchajícím boji proti korupci a klientelismu v Karlových Varech jej kamery zachytily v koženém klobouku, jaký nosili hrdinové amerických westernů. Ten klobouk jej plně vystihuje. Karlovy Vary jsou totiž takových českým „divokým západem“, ovšem silně „vylepšeným“ o východní mentalitu. Ani sedm statečných ze slavného filmu by na takovou kombinaci nestačilo. I proto je Jiří Kotek již po mnoho let v boji proti tamější politicko-podnikatelské klice v bílých límečcích prakticky osamocen.

Již během studií na vysoké škole na přelomu sedmdesátých a osmdesátých zažil na vlastní kůži sílu nepřítele, proti kterému vystoupil. V roce 1979 byl ze studií podmínečně vyloučen za „hanobení“ prezidenta republiky, k samotnému vyloučení pak došlo tři týdny před státnicemi v roce 1983 za účast na „protistátní demonstraci“. Studium mu bylo umožněno dokončit později v roce 1984. Na konci osmdesátých let se pravidelně účastnil tehdy protirežimních demonstrací na Václavském náměstí v Praze. Pracoval jako dělník, řidič, referent, lázeňský sekáč apod.

Změnu přinesla až listopadová revoluce. Jiří Kotek byl aktivitami v Občanském fóru vírem událostí vynesen do veřejného života, stal se zastupitelem města Karlovy Vary. Probíhala privatizace státního a obecního majetku – a v Karlových Varech bylo co privatizovat. V devadesátých letech byl Jiří Kotek mj. ředitelem státního statku, následně působil rovněž v orgánech soukromých společností. Souběžně s tím v zastupitelstvu města vystupoval proti tehdejším „divokým“ privatizačním zájmům o tamější lukrativní nemovitosti. Jeho „buřičské“ aktivity vyústily v reakci protistrany. V průběhu let 1996 až 1998 bylo Jiřímu Kotkovi sděleno šest obvinění z údajných majetkových či hospodářských trestných činů a jedno obvinění z ublížení na zdraví. Všechna byla v roce 1997 z pokynu krajského státního zástupce v Plzni zrušena, jako nezákonná. Přesto byla kauza shnilé senáže o rok později znovu otevřena. Až v roce 2001 Krajský soud v Plzni potvrdil zprošťující rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech i u tohoto nezákonného stíhání.

Po tomto „lovu na štvanou zvěř“ se Jiří Kotek na čas stáhl do ústraní. V roce 2006 se však opět stal zastupitelem města Karlovy Vary a v roce 2008 zastupitelem Karlovarského kraje. A začal nový výbušný příběh. Byl to právě Jiří Kotek, kdo vynesl na světlo světa „slavný“ záznam „karlovarské losovačky“. Na něm pověřená osoba dvakrát za sebou po dobu přes třicet sekund usilovně po hmatu hledala jakýsi lísteček se jmény uchazečů o miliardovou veřejnou zakázku na výstavbu multifunkční arény. Přítomnou notářku první nekonečné losování rozesmálo, skoro stejně trvající druhé nekonečné losování – z něhož následně vzešli vítězové zakázky – ji donutilo se zadívat do svých dokumentů. Fraška dosáhla svého vrcholu…

Skutečné zděšení politiků a některých podnikatelů však nastalo, když se v roce 2010 Jiří Kotek stal náměstkem primátora Karlových Varů. Prvně si zajistil zmocnění rady i zastupitelstva k protikorupční práci. Svým rázným a solitérním způsobem pak začal za město podávat žaloby v souvislosti se starými kauzami, ve kterých město podle žalob tratilo sta miliony korun. Byla tak podána žaloba i v souvislosti s již zmíněnou výstavbou KV Arény, za kterou město zaplatilo přes 1,16 miliardy korun včetně DPH. Město po zhotovitelích mj. požadovalo vrátit zpět částku přes 565 milionů korun s příslušenstvím (Antimonopolní úřad zrušil platnost uzavřené smlouvy o dílo, vlekoucí se spor vrátil soudu prvního stupně na jaře 2016 Nejvyšší soud, čímž také vrátil městu naději na získání požadovaných stovek milionů korun).

Žaloba byla podána i v souvislosti s kupní smlouvou, kterou někdejší primátor uzavřel se společností Lázně III – Veso ohledně prodeje historické budovy Lázní III za příliš nízkou kupní cenu 95 milionů korun. Soudy následně platnost smlouvy zrušily, město se posléze – navzdory Jiřímu Kotkovi a dalším zastupitelům – se společností dohodlo na narovnání a ve finále utržilo za lázně – podle některých opět pouze – 180 milionů korun (skoro dvojnásobek původní ceny). Jiří Kotek se zkrátka hodlal skrze žaloby rázně vyrovnat s minulostí a získat tím zpět peníze pro budoucnost. Nelze se divit, že po osmi měsících ve funkci náměstka primátora byl z funkce odvolán.

Za své nekompromisní a rázné postoje si vysloužil na dvě desítky trestních oznámení na svoji osobu, vinícího jej z nejrůznějších trestných činů – ohrožuje-li někdo stamilionové obchody mocné klientelistické sítě, je třeba takového „škůdce“ zničit. V současnosti je Jiří Kotek také opozičním zastupitelem města Karlovy Vary. Ze záznamů z jednání zastupitelstva, která jsou dostupná na internetu, se může každý přesvědčit o jeho stále trvajícím a odhodlaném postoji vůči vedení města i svým kolegům. Názor na jeho osobu může být různý, ale i jeho oponenti museli přiznat, že právě díky působení Jiřího Kotka a jeho rázné snaze o otevření kauz z minulosti město získalo zpět značné prostředky. Primátor Karlových Varů Petr Kulhánek v té souvislosti nedávno přiznal: „Od roku 2010 jsme jednoznačně v plusu 110 milionů korun.“ (KOZOHORSKÝ, Petr. Soud o KV Arenu se po pěti letech vrací na samý počátek. 3. 5. 2016. Mladá fronta Dnes.)

Jiřímu Kotkovi mohou i nepřátelé připisovat nejrůznější přídavná i jiná jména. Nepochybně mu ještě další připíšou. Dvě vlastnosti mu ale musejí přiznat bez rozdílu všichni: nezdolnou vůli a výjimečnou odvahu. Dvě vlastnosti, které budou na českém „divokém západě“ – a nejen na něm – ještě dlouho třeba.

Nadační fond proti korupci uděluje Ceny za odvahu pravidelně již od svého založení v roce 2011. Podrobnosti k jednotlivým oceněným naleznete na webu http://www.nfpk.cz/oznamovatele.