Jana Moravcová

11. 12. 2018

Cena za odvahu NFPK 2018   63 504 Kč

 Ochrana přírody bez předsudků

Jana Moravcová patří mezi energické ženy, které jdou za svým cílem a stojí si za svým názorem. To se projevilo již při jejím studiu, kdy se rozhodla profesionálně věnovat ochraně životního prostředí. Po ukončení studia aplikované ekologie na ČZU v Praze proto přijala nabídku stát se inspektorkou na Oblastním inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Postupně se vypracovala na pozici ředitelky, ze které se snažila věcně a pravdivě posuzovat všechny posudky, žádosti a případy, které její gesce zpracovávala. Proto v některých případech narazila na klientelistické vazby, které doprovázely některé případy. Nenechala se však odradit a prosazovala zájem ochrany životního prostředí, i když bylo zřejmé, že investor si půjde tvrdě za svým cílem a k jeho dosažení použije všechny prostředky. Mezi známé kauzy, na kterých se Jana Moravcová osobně podílela, patří například problematické uvádění do provozu Lihovaru v Trmicích u Ústí nad Labem, kdy byla ČIŽP svého času jediným úřadem, který se byl schopen politickému a agrárnímu tlaku otevřeně postavit na stranu občanů, stěžujících si na výrazný zápach. Dohru měl tento případ ještě těsně před odchodem Jany Moravcové z inspekce. V té době se jednalo o přestavbě a znovuuvedení lihovaru do provozu a inspekce opět požadovala taková technická a provozní řešení, aby občany okolních měst před zápachem ochránila. Tehdy vedl zákulisní vyjednávání za investora bývalý hejtman ústeckého kraje za ODS Šulc. Tlak na Janu Moravcovou a její inspektorát byl silný, přesto se na základě stanovisek odborníků vyjádřil negativně.

Velmi vypjatou kauzou byla výstavba fotovoltaické elektrárny na Krušných horách v blízkosti obce Moldava. Tady investor – společnost více než z poloviny vlastněná Alexandrem Novákem, později za korupci odsouzeným kmotrem ODS - bez potřebného posouzení a povolení, v rozporu s několika zákony, postavil solární elektrárnu. Inspekce pod vedením Jany Moravcové stavbu zakázala, uložila pokuty a podala trestní oznámení na zneužití pravomoci úřední osoby pracovnicemi Městského úřadu Duchcov. Ty byly později pravomocně odsouzeny. Při soudním jednání o odstranění stavby označila ombudsmanka i ústecký Krajský soud ústecký inspektorát ČIŽP, opět jako jediný orgán státní správy, který při řešení této kauzy postupoval v souladu se zákonem.

Tento a další případy, kdy oblastní inspekce životního prostředí pod vedením Ing. Jany Moravcové tvrdě vystoupila proti výstavbě ekologicky nepřijatelných projektů v lokalitách chráněných právě pro svoji přírodní jedinečnost, byl pravděpodobně v pozadí jejího odvolání.

Všem těmto a mnoha jiným tlakům se Janě Moravcové a jejím lidem dařilo čelit v průběhu vlád ODS i ČSSD. Moravcová byla uznávanou ředitelkou uvnitř inspekce.  Z pochopitelných důvodů ale byla velmi nepohodlnou osobou pro některé politické představitele jak Ústeckého kraje, tak i některých vlád. Posledním hřebíčkem do její úřednické rakve bylo pravděpodobně „šťourání“ do problému a otevření kauzy znečišťování podzemních i povrchových vod průsaky z odkaliště Vysočany, které vlastní společnost ČEZ. Tady ústecká inspekce tvrdila, že by mohlo jít o závažnou ekologickou újmu a chystala se případ řešit. Nicméně v té době se již Brabcovo Ministerstvo životního prostředí s ČEZem potichu dohodlo a problém, už po vyhození Moravcové, z inspekce zametlo pod koberec.

Ještě na konci února 2015 dostala Jana Moravcová výpověď a v dubnu téhož roku pro jistotu ještě jednu. Proti oběma výpovědím podala žalobu. V květnu 2018 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9, že obě výpovědi jsou neplatné a Moravcová je i nadále zaměstnancem inspekce. ČIŽP se proti rozsudku odvolala a odvolací soud v listopadu 2018 překvapivě rozhodl o pravosti výpovědi.

A tak příběh paní Jany Moravcové zdaleka nekončí. Ona sama nadále zůstává tou zásadovou profesionálkou, která bojuje za kvalitnější životní prostředí i bez pravomocí státního úředníka.