Tiskové zprávy

Kdopak by se Šlachty bál

2. 6. 2016
Nadační fond proti korupci získal informace o plánovaném sloučení dvou policejních útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Tato organizační změna, plánovaného na počátek července, může být využita k odstranění nepohodlných lidí, např. ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty.

František Mráček vyhrál

1. 6. 2016
Městský soud v Praze dnes pravomocně rozhodl, že František Mráček, jemuž Nadační fond proti korupci udělil v roce 2014 Cenu za odvahu, byl z práce propuštěn nezákonně a přiznal mu náhradu soudního řízení a právo nastoupit zpět do práce.

O co jde ministru Brabcovi kolem elektroodpadů?

31. 5. 2016
Ministerstvo životního prostředí utužuje výsadní postavení několika soukromých firem pro nakládání s elektroodpady. Od roku 2005 plynou do jejich „kapes“ miliardy z recyklačních poplatků. Stát nad nimi nemá kontrolu, byť stanovil zákonnou povinnost jejich hrazení. Recyklací elektroodpadů lze získat další prostředky. Ministr životního prostředí ještě nedávno sliboval nápravu. Co stojí za tímto obratem?

Bude kontrola nad bilionem Kč možná?

27. 5. 2016
Pouhé čtyři senátní hlasy chyběly k tomu, aby byla schválena ústavní novela umožňující Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) kontrolovat státní či městské firmy, státní fondy, samosprávy a další důležité instituce. Senát bohužel dne 26. května 2016 odmítl návrh na rozšíření pravomoci NKÚ, a to i přesto, že tyto kompetence se u zahraničních NKÚ prokazatelně osvědčily a ČR je téměř jedinou zemí v EU, kde NKÚ nemůže kontrolovat klíčovou část veřejných prostředků. Veškeré nejasnosti byly navíc během četných diskusí vysvětleny. Naděje ovšem neumírá – senátoři jsou stále pod tlakem, aby toto důležité opatření schválili, a proto přijali usnesení, že se k návrhu na rozšíření pravomoci NKÚ vrátí, jen co Poslanecká sněmovna navrhne zjednodušení kontrolního systému. Odpůrci kontroly veřejných prostředků z řad senátorů nejspíš doufají, že k takové situaci nedojde a nesmyslně navázali jedno opatření na druhé. Zjednodušení systému je samozřejmě rovněž velice prospěšné, a proto apelujeme na vládu, aby příslušný zákon byl promptně projednán.

Chybějící údržba Libeňského mostu způsobila rozsáhlé škody

19. 5. 2016
Hlavnímu městu Praze vznikly rozsáhlé škody v řádech stovek milionů Kč z důvodu žalostně prováděné správy a údržby Libeňského mostu. Během posledních 25 let lze zaznamenat řadu závazných doporučení, diagnostik a posudků týkajících se potřeby urychleného odstranění příčiny degradace Libeňského mostu. Tato doporučení a závěry, zejména týkající se zabránění vnikání vody do mostu vozovkou, byly ovšem ignorovány. Lze mít oprávněné pochybnosti, zda se jednalo pouze o nedbalost. Protože vzniklá škoda je na první pohled i laikům zřejmá, podrobná analýza všech podkladů a informací vyústila v podání hromadného trestního oznámení, na kterém spolupracovali Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci, Matěj Stropnický ze Strany zelených, Ondřej Profant z České pirátské strany a Adam Scheinherr z iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat. K trestnímu oznámení bude navíc orgánům činným v trestní řízení k dispozici znalecký posudek soudní znalkyně v oboru stavebnictví – Miloslavy Pošvářové.

Třicet případů napříč Českem

5. 5. 2016
Nadační fond proti korupci sestavil z otevřených zdrojů neúplný přehled případů, které čtenáři umožňují vytvořit si představu o náležitostech vládnutí v některých krajích a obcích České republiky. Převážně dokládají úzké vztahy mezi politiky a podnikateli. Také jejich časté společné zájmy nebo nečistý konkurenční boj. Některé případy se přímo nebo nepřímo týkají korupce a klientelismu. Přehledem Fond – aspoň částečně – vychází vstříc řadě kritických hlasů, které volají po zvýšení důrazu na popis lokálních kauz a případů.

Změny v NFPK

2. 5. 2016
Petr Soukenka, stávající ředitel Nadačního fondu proti korupci, požádal správní radu NFPK o ukončení svého angažmá z důvodů dlouhodobých zdravotních problémů. Na jeho pozici byla s platností od 1. května 2016 správní radou jmenována dosavadní projektová manažerka fondu Linda Majerová.

Kontrola faktur z Kamencového jezera: Město dotovalo soukromý byznys a samo skončilo v červených číslech

20. 4. 2016
Centrum nezávislé investigace (CNI) získalo exkluzivně výsledky kontroly smluvních vztahů, kterou na pozvání chomutovské radnice provedly nevládní organizace Naši Politici a Transparency International. Výsledky kontroly ukazují, že město prodělává na Kamencovém jezeře více, než se doposud tušilo.

Vláda rezignuje na skutečnou ochranu oznamovatelů

19. 4. 2016
Aktuální ochrana oznamovatelů je relativně vysoká. Proto vylučujeme řešení, které by představovalo intenzivnější a složitější zásah do stávajícího právního řádu (např. možnost samostatné ,,komplexní právní úpravy”). To překvapivě praví aktuální vládní návrh řešení ochrany oznamovatelů nekalých jednání z pera úředníků Úřadu vlády, který právě putuje do připomínkového řízení. Pokud tedy vůbec tato vláda stihne do voleb některý z návrhů schválit, nezmění se pro oznamovatele téměř nic.

Rozkrývání vlastníků firem: netransparentně a chaoticky

12. 4. 2016
Společným jmenovatelem většiny závažných kauz (např. IZIP, Amun.Re, Opencard či Čapí hnízdo) je dlouhodobě neřešená anonymita příjemců veřejných prostředků. Zdálo by se, že česká vláda konečně přijde s řešením po tom, co ji k tomu donutila evropská směrnice. Bohužel 21. března 2016 schválila znění novely zákona proti praní špinavých peněz, která nejenom tento problém neřeší, ale je pravděpodobně dokonce v rozporu s touto evropskou směrnicí. Na Slovensku přitom první zveřejňování skutečných příjemců veřejných peněz bylo zahájeno (ačkoliv s různými nedostatky) a nová slovenská koalice sdělila, že její prioritou bude prosazení účinného zákona umožňující rozkrytí vlastnických struktur společností. Když je to možné na Slovensku, proč ne i v Česku?