S korupcí v Česku bojujeme od roku 2011. Podporujeme občany, kteří se odmítají s korupcí smířit a nebojí se krádež nazvat krádeží. Analyzujeme podněty, publikujeme, tvoříme legislativu a školíme v rámci Protikorupční akademie.
9. prosince 2015 | Cena za odvahu

Jana Průšková

Cena za odvahu NFPK 2015    

50 000 Kč

Jde o princip

V příběhu Jany Průškové jde o princip, nastavení hodnot, etiku a morálku. Je to příběh o zneužití postavení i o podivném postoji a postupu orgánů činných v trestním řízení.

Všichni bohužel víme, že ke zneužívání postavení a finančních prostředků dochází jak ve veřejných, velkých institucích, tak i v malých obcích a různých organizacích, kde se hospodaří nejen s veřejnými financemi. Na tento stav doplácíme všichni a přitom to změnit můžeme. Je potřeba na konkrétní případy kolem nás co nejvíce viditelně poukazovat. Mnohdy to vyžaduje odhodlání a odvahu. Tak tomu bylo i v případě Jany Průškové, která před časem nastoupila do Kruhu přátel Severáčku jako manažerka.

Kruh přátel Severáčku - KPS - je nezisková organizace, která zastupuje a hájí zájmy dětí známého úspěšného dětského pěveckého sboru Severáček v Liberci. KPS organizuje soustředění sboru, jeho koncerty a další aktivity. Za tímto účelem přijímá KPS finanční prostředky, mj. byl KPS i příjemcem dotací MK a města Liberec (v r. 2010 to bylo cca 400 tisíc korun). Peníze pěveckému sboru Severáček pravidelně darují i rodiče samotných dětí a sbor je též podporován sponzory. Roční rozpočet KPS je přibližně 1,2 milionů korun.

Jana Průšková pracovala v Kruhu přátel Severáčku od roku 2008. Během svého pracovního poměru v KPS Jana Průšková zjistila, že finance neziskové organizace KPS nejsou zcela v pořádku a též, že jsou velké nesrovnalosti v pokladně a účtování KPS. Na pochybné hospodaření, s cílem situaci napravit, upozornila J. Průšková vedení KPS. Ale části vedení KPS a hlavně sbormistryni Severáčku, se odhalení Jany Průškové a její nekompromisní, zásadový postoj k pochybnému financování Severáčku, nelíbil. A namísto nápravy v hospodaření a účtování KPS, se vedení KPS rozhodlo, že manažerku Janu Průškovou už nepotřebuje. J. Průšková dostala výpověď a její pracovní pozice byla zrušena a to z měsíce na měsíc.

Následoval čas, kdy byla zastrašována velmi nepříjemnými výhrůžkami.

O co konkrétně šlo v pochybném hospodaření KPS?

Jana Průšková zjistila z dostupných dokumentů, že nezisková organizace KPS má zaveden ´zvláštní´ systém hospodaření, který umožňoval některým lidem z KPS odklánět finance. Například peníze, které organizace KPS vybírala za vstupné na koncertech dětského sboru Severáček, byly do oficiálního účetnictví přiznávány a zavedeny pouze v poloviční částce z vybraných peněz a druhá polovina peněz se ukládala do tzv. ´Černého fondu´. Černý fond sloužil jako pokladna pro soukromé, neoficiální interní potřeby a náklady a celkové přilepšení vedení KPS. Tímto způsobem tak byly v KPS některým lidem propláceny náklady za taxíky, předplatné MHD, různé večeře i neoficiální mzdy. Tyto neoficiální soukromé výdaje a neoficiální příjmy byly písemně zaneseny do tzv. ´Černého deníku´. Právě na tento nezvyklý, pokřivený, ´černý´ způsob hospodaření s penězi, které byly určeny dětem za jejich vystoupení, upozornila J. Průšková ve snaze nevhodné hospodaření napravit. Ze strany vedení KPS ale narazila nejen na nepochopení, ale i na zastrašování, výhrůžky a výpověď z KPS.

Když se Jana Průšková nápravy v hospodaření Severáčku od vedení KPS nedomohla, tak později, i přes výhrůžky, předala písemné materiály dokládající pochybné hospodaření a odklánění peněz policii. Souběžně podala žalobu na postup a zrušení svého pracovního poměru v KPS. A tím se její příběh posunul do dalšího dějství, bohužel ne do místa, kde vládne právo a spravedlnost, ale do zvláštního prostředí a podivného přístupu některých orgánů trestně právně činných. Postoj soudů byl v tomto případě z pohledu práva stejně zarážející a pokřivený jako byl postoj vedení KPS. Přesto, že se soud vyjádřil, že v průběhu řízení tzv. ´neoficiálního´ účetnictví KPS nebylo vše v pořádku, nakonec policie trestní oznámení Jany Průškové odložila. Hospodaření osob spojených s černým fondem KPS pěveckého sboru Severáček tak soudy dosud tiše přehlížejí, ve snaze příběh Černého fondu KPS zamést, pokud možno co nejrychleji, pod koberec, mimo oči veřejnosti.

V příběhu Jany Průškové a Černého fondu KPS nešlo o odhalení milionových škod. Ale stejně, jako v podobných případech, na které NFPK upozorňuje, šlo o princip. Šlo o odhalení pokřiveného jednání a zmanipulovaného, pochybného hospodaření, v tomto případě neziskové organizace, která má jako hlavní náplň zajišťovat rozvoj dětí pěveckého sboru. To, že jednání a odklánění peněz v KPS bylo cílené, ve prospěch jedinců z vedení organizace, na úkor dětí pěveckého sboru, je více než smutné a odsouzeníhodné. A že patřičné orgány na upozornění na toto protiprávní jednání KPS nereagovaly, je varováním a zároveň příkladem, kam až může sahat korupce a pokřivené instituce a orgány.

Korupce je slovo odvozené z latinského slova corrumpere a má i další významy jako je kazit, pokazit, pokřivit...

Jana Průšková se snažila ukázat a napravit pokřivený způsob hospodaření s penězi, které byly určeny dětem z pěveckého sboru. Narazila při tom na křivé jednání vedení sboru i na pokřivené trestněprávní orgány. Policie mimo jiné při vyšetřování tohoto případu zcela opominula, že podobným způsobem hospodaření jako v KPS, to je odkláněním peněz, dochází minimálně k daňovým deliktům. 

Jana Průšková neztratila odvahu a odhodlání a podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Toto dovolání jí bylo dne 18. 11. 2015 z formálních důvodů zamítnuto.

Příběh Jany Průškové podrobněji