Kreativní přístup prostějovských úředníků

Pokračujeme v seriálu, který odhaluje propojení polokriminálního světa se spřátelenými úředníky. Venkovskou idylu na Prostějovsku, kde každý kámen má svůj příběh, narušuje zdánlivě jednoduchá maličkost, která má dopomoci legalizovat množství černých staveb v areálu firmy Kentaur saddlery s.r.o. ve vlastnictví podnikatele Ing. Petra Kuby. Za vším stojí „kreativní postup úředníků“, kteří mají v rukách razítko a mohou udělovat rozličná potvrzení – v tomto konkrétním případě se jedná o razítko vedoucího odboru územního plánování prostějovského magistrátu, Ing. arch. Jana Mlčocha, který svým kladným stanoviskem pro údajný nový „rodinný dům“ podnikatele Kuby tento záměr posvětil.

 Ing. arch. Jan Mlčoch

Proč by si zrovna někdo uprostřed areálu firmy Kentaur saddlery udělal rodinný dům z rozpadlé budovy, která nemá ani více jak 40m2 užitné plochy? Protože pokud by tento účelový záměr náhodou přes úřady prošel celkovým schvalovacím procesem, tak podnikatel Kuba se následně bude domáhat toho, že veškeré černé stavby v areálu bude vydávat za tzv. doplňkové stavby k tomuto rodinnému domu. Vše by se samozřejmě v ideálním případě mělo odehrát bez zájmu médií a přes nesouhlas sousedů. Chystané kroky předznamenávají flagrantní porušování požadavků územního plánu pro dané území a rozpor s jeho typickým charakterem, což již řešila předchozí závazná stanoviska nadřízených úřadů, která se zabývala celistvě areálem této firmy podnikající u historické návsi v Domamyslicích.

1. Rodinné bydlení přilepené ke stájím, či rovnou na kupce hnoje?
   Celá akce má 2 roviny. První je, že se tímto záměrem rodinného bydlení Ing. Kuba snaží okatě zlegalizovat své ostatní černé stavby. A ta druhá je, že se tak zároveň snaží  legalizovat i původní stavbu, ve které má nový rodinný dům tohoto podnikatele být - u olomouckého magistrátu totiž již bylo vydáno rozhodnutí o jejím odstranění. Takže ukázkový případ, jak se zabíjí dvě mouchy jednou ranou: černá stavba by měla být legalizována pouze tím, že o ní její vlastník bude tvrdit, že bude sloužit k rodinnému bydlení. Právě tuto cestu zvolil podnikatel Kuba, který požádal o vydání závazného stanoviska pro údajný rodinný dům, který má navíc být ze dvou stran doslova přilepen ke stájím pro koně. A to přesto, že má nedaleko od „místa činu“ luxusní dům. Že tento krok nedává logiku? Že se jedná o pokus obejít zákony a úředník Mlčoch v tom podnikateli z nějakých důvodů asistuje? Že jde o neakceptovatelné porušení stavebních předpisů a požadavků územního plánu? Zjevně to některým úředníkům nevadí. Může být příště místem (rodinného) bydlení jiné nekonvenční místo, například KOPA hnoje?
2. Odměna za nelegální jednání?
   Legalizace černých staveb, kterou se snaží docílit podnikatel Kuba, vytváří nebezpečný precedens. Jsou dodržovány předpisy? Je zachován princip rovného zacházení se všemi obyvateli? Navíc je tu podezření, že se nejedná jen o jakési úřednické opomenutí. Jaká odměna či benefit je asi nabídnuta úředníkovi, když “zavře obě oči” a vydá kladné závazné stanovisko ke stavbě, která byla již jiným úřadem prohlášena za černou a došlo k vydání rozhodnutí o odstranění stavby?

Zdá se, že na Prostějovsku vedle sebe paralelně existují dva světy. Jeden pro vyvolené, které v našem případě reprezentuje podnikatel Kuba. V něm úředníci zavírají obě oči a šmahem udělují razítka. Obcházejí předpisy, žonglují s paragrafy a stávají se přímými účastníky podivných machinací. A pak je tu druhý svět, ve kterém úředníci na vše berou úplně jiný metr. Na prostý lid je prostě potřeba přísnost a bič. Jak je to na Prostějovsku s dodržováním zákonů? Kam se vytratila transparentnost, která by respektovala veřejný zájem a ochranu obyvatel? Trpí spravedlnost na Prostějovsku astigmatismem, nebo tady už navždy oslepla?