Nakloněná rovina?

Mapujeme příběh černých staveb na Prostějovsku, které vyrůstají pod drobnohledem několika úředníků. Na počátku byl nesouhlas souseda s parametry jedné přístavby. Následovala zjištění o nelegálnosti dalších staveb. Rozjel se kolotoč úředních sporů, v nichž to často vypadá, že ten, kdo má peníze, má navrch. Jsme často svědky úředních verdiktů, které jsou buď nezákonné, anebo se donekonečna protahují termíny a lhůty. Jsme svědky úřední nečinnosti, která odkládá odstranění černých staveb do nekonečna. Dva případy z Prostějovska vyvolávají řadu otázek, na které chybí odpovědi. Platí právo pro všechny stejně, nebo je nakloněno vlivným?

Případ 1: Černé stavby pro chov koní

Jedná se o příběh, který se táhne již od října 2020, kdy se podnikatel Ing. Petr Kuba, který je zároveň i vlastník firmy Kentaur saddlery s.r.o. pokoušel dodatečně zlegalizovat několik černých staveb, které vyrostly bez patřičného povolení na jeho pozemku v areálu firmy. Záležitostí se poprvé začal zabývat v říjnu 2020 místní úřad v Prostějově a následně o několik měsíců později delegovaný magistrát v Olomouci. Rozhodnutí ani po více jak třech letech od původní žádosti o dodatečné povolení do dnešních dnů nepadlo, a to zejména díky obstrukčnímu jednání samotného podnikatele a jeho manželky, ale také díky očividné a nejspíš i záměrně nečinnosti delegovaného úřadu v Olomouci, kterému řízení o odstranění nelegálních staveb pro chov koní přistálo na stole již před více jak dvěma lety, přičemž na danou nečinnost tohoto úřadu upozorňuje i Kancelář veřejného ochránce práv. Co vede úředníky k tomu, aby nejednali rychleji? Proč celý případ trvá již více než dva roky, když zákon stanovuje maximální lhůtu na 60 dní? Proč úřady nepostupují rychleji a proč dochází k takovému zdržování? A proč této nečinnosti prvoinstančního úřadu v Olomouci již dávno neučinil přítrž nadřízený Krajský úřad Olomouckého kraje?

Případ 2: Krytá soukromá jízdárna

Druhý případ je snad ještě záhadnější. Jde o stejného Ing. Kubu a další podivné nepatřičnosti, které úředníci tolerují a dovolují. Jedná se o krytou soukromou jízdárnu, která se na pozemku manželů Kubových zvětšila. Bez povolení. Zvláště pikantní je změna, která minimálně z části černou stavbu doprovází. Stavba se, i přestože se původně mělo jednat jen o dočasnou stavbu na deset let, změnila při vynechání původně dotčených osob na stavbu trvalou. Jak je možné, že si prostějovský stavební úřad, který v roce 2009 parafoval výkresovou dokumentaci ze stavby dočasné na trvalou, vůbec nevšiml, že došlo k nepovolenému rozšíření o více jak 200m2? Kam se poděla kontrola? Proč úředníci, kteří si museli všimnout nelegálního rozšíření stavby,  žádnou změnu nezaregistrovali? Proč nepodnikli za více jak 10let patřičné kroky, které by vedly k nápravě nelegálního stavu?

Tragické zjištění

Oba případy odstraňování černých staveb ukazují na závažné problémy se systémem povolování staveb nejen na Prostějovsku, ale obecně v Olomouckém kraji. Místní úřady selhaly v poskytnutí rychlých a zákonných rozhodnutí a nezaručily ani základní kontrolu a dohled nad stavebními projekty. Dvě popsané kauzy nejsou bohužel izolovaným případem. Zdá se, že jde o špičku ledovce v komplexním systému, kde úřady přehlížejí nelegální stavební aktivity. Při bližším pohledu na oba případy je těžké uvěřit, že úředník jedná v rámci práva a v zájmu veřejnosti. Zdá se, že zcela zmizela transparentnost a spravedlnost. Úřady na Prostějovsku (a nejspíše nejen tam) potřebují hlubokou a zásadní změnu, která zajistí, že úřady budou postupovat rychle a zákonně i v situacích, kdy to je v neprospěch někoho bohatého a vlivného.