Neefektivní zákon zákon o oznamovatelích

Až pod tlakem pokuty od Evropské unie schválila minulý týden česká vláda konečně zákon o oznamovatelích. Měli bychom jásat, to by však nesmělo vše dopadnout opět, tak nějak po česku. Stát se sice po dlouhých letech proklamativně rozhodl chránit lidi, kteří upozorňují na korupci a další nešvary na svém pracovišti, ovšem jen v případě, že se rozhodnout sami čelit možné šikaně a dalším ústrkům.

Nebyl totiž schválen pozměňovací návrh Pirátů, STANu a TOP 09, aby vznikla pro úřady, státní firmy a dopravní podniky povinnost, umožnit podání oznámení i anonymně přes aplikaci, kde dostane oznamovatel odpověď. Někteří poslanci a poslankyně proto neskrývali zklamání. „Naším cílem není udělat jen fajfku, že jsme zapracovali evropskou směrnici,“ řekla Hana Naiclerová (STAN). Ze strany poslanců největší vládní strany naopak zazněl opět narativ, kterým se přijetí ochrany oznamovatelů bránili po celou dobu. Podle webu IRozhlas například ve vystoupeních poslance Rudolfa Savetra (ODS) zazněla slova jako „udavač“ a „bonzák“. 

Zablokoval to Benda

Podle protikorupčních aktivistů byl proti zavedení ochrany anonymním oznamovatelům také předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. "Benda naše snahy opět zablokoval. V oblasti protikorupčních pravidel, transparentnější politiky a férovějšího státu má dlouhodobě zdrženlivé až odmítavé postoje," sdělil serveru Aktualne.cz právník Věnek Bonuš z organizace Rekonstrukce státu.

Je třeba si jasně říct, že přístup poslanců ODS (a samozřejmě i ANO) tím nejen škodí českému společenskému klimatu a politické kultuře, ale také utrácí peníze všech občanů České republiky. A nejde jen o drobné. Podle odhadů Evropské komise by správně fungující ochrana oznamovatelů/whistleblowerů ušetřila Česku až 10 miliard korun ročně.

Vláda a poslanci tak bohužel ukazují, že řadu svých slibů ohledně zkvalitňování demokracie asi nemysleli vážně, nebo svým voličům přímo lhali. Ukázalo se to například při schvalování novely stavebního zákona, kdy vláda i Poslanecká sněmovna hodila přes palubu účast veřejnosti při stavebních řízeních (které mimo jiné funguje také protikorupčně) a ukázalo se to také při projednání zákona o whistleblowingu, kdy se prostě ukázalo, že boj proti korupci pro ně není dostatečně silnou prioritou.

Horší než Babiš

Je to dokonce jednodušší. Tou podobou zákona, který byl minulý týden schválen, prostě Sněmovna snížila možnosti, jak efektivně korupci potlačovat. Zkušenosti z jiných zemí shrnul v tiskové zprávě předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek „V praxi to funguje tak, že oznamovatel použije raději anonymní oznamovací kanál, kde od úřadu dostane odpověď ohledně prošetření věci, a pokud vidí dobrou vůli a je to potřeba, typicky se rozhodne svou identitu odhalit. Pokud anonymní cesta nebude, klesne účinnost rozkrývání korupce asi na polovinu.“

Pro ODS, která patřila k největším odpůrcům schválení pozměňovacího návrhu, zavádějícímu možnost anonymního oznámení aspoň pro veřejné instituce, je tu ještě smutné srovnání s minulým volebním obdobím. Tehdy totiž Babišova vláda předložila ještě přísnější zákon o oznamovatelích. Podle něj by musely anonymní oznámení přijímat nejen veřejné instituce, ale i soukromé firmy. Smutné, ale po roce a půl vlády Petra Fialy si začínáme zvykat.