Právo na právní pomoc

„Dobře si prohlédněte tuto tvář. Tak vypadá advokátka, která aktivně podporuje islamizaci,“ vyzvala své fanoušky na facebookovém profilu iniciativa Naštvané matky. U textu byla zveřejněna fotografie advokátky Radky Korbelové Dohnalové. Jmenovaná advokátka zastupuje v soudním řízení muslimskou dívku, která byla vyloučena ze studia kvůli svému oděvu. Nicméně podstatu soudního sporu ponechme nyní zcela stranou a soustřeďme se na něco jiného.

Podle Listiny základních práv a svobod patří k základním právům i právo každého na právní pomoc. Jak k věci uvedla Česká advokátní komora: „Napadat advokáta zato, že pomáhá realizovat základní právo člověka, že vykonává své poslání dané zákonem, ztotožňovat ho s jeho klientem, a dokonce ho odsuzovat, vyvolává v soudných lidech lítost nad takovými štvavými výroky jedinců i bohulibě se tvářících spolků.“

Příměr s lékařem byl sice již mnohokrát použit, přesto jej použiji nyní i já, neboť je výstižný: Nikdo nebude lékaři vyčítat, že v případě potřeby ošetřil pacienta určité rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství či politického smýšlení či pacienta. Advokáti běžně poskytují své služby i osobám obviněným z jednání, které v lidech vyvolává odpor – vraždy, znásilnění, pohlavní zneužívání. I takovýmto osobám však musí být dána možnost domoci se efektivní právní pomoci u soudu.

V případě, kdy bychom připustili, že nějaké osoby nemají mít právo na právní pomoc, či se jim má dostat právní pomoci jen symbolické, znamenalo by to bezprostřední ohrožení právního státu. Pokud se nyní nepostavíme za možnost, aby advokáti mohli poskytovat účinnou právní pomoc komukoliv, kdo o ni požádá, brzy se můžeme dočkat toho, že až budeme sami účinné právní služby potřebovat, nebude nám je mít kdo poskytnout.