Proč potřebujeme společnost, kde se lidé nebojí volat hoří
Když se řekne oznamovatel, řada z nás si vybaví praktiky donášení z předlistopadového režimu. Tehdy se nejen mohlo zdát, že i stěny mají uši a „informování odpovědných osob“ bylo často spíš nástrojem pomsty, než snahou o nápravu. Dnešní oznamovatelé však spíš než modelu „drbna Kelišová“ odpovídají jinému popkulturnímu odkazu - Krakonošově sojce, které neujde žádná neplecha v revíru.
Důvodů, proč trestný čin oznámit je hned několik.
- Nechci, aby se to opakovalo - podání trestního oznámení je prvním krokem, který umožní zabránit pachateli páchat další trestnou činnost.
- Chci, aby byl viník potrestán - je přirozené, že si člověk, kterému někdo ublížil, přeje spravedlivou odplatu a potrestání pachatele,
- Chci, aby to někdo napravil - podání oznámení je také prvním krokem k nápravě (např. získání ukradených předmětů)
- nebo náhradě škody ze strany pachatele.
Nejde však jen o potrestání, ale také o prevenci. Zastupitelé, ředitelé, náměstci a úředníci, zkrátka potřebují vidět, co volič a daňový poplatník nebude tolerovat. A že pokud chtějí brát úplatky, bude je to stát přinejmenším kariéru.
Oznamovatelé však potřebují ochranu. Proto bude letos vstupovat v platnost nový zákon, který nejen zvětšuje skupinu činů, které je povinné překazit nebo oznámit, ale především umožňuje řešit tyto kauzy tak, aby oznamovatelům nehrozilo za jejich odhalení výpověď či penalizace. Oznamovatel totiž není práskač, který chce někomu ublížit, ale člověk jako vy, kterému není jeho okolí lhostejné!
