S korupcí v Česku bojujeme od roku 2011. Podporujeme občany, kteří se odmítají s korupcí smířit a nebojí se krádež nazvat krádeží. Analyzujeme podněty, publikujeme, tvoříme legislativu a školíme v rámci Protikorupční akademie.
21. května 2021 | Cena za odvahu

Eva Vorlíčková

Na začátku roku 2020 obdržel Nadační fond proti korupci informace o manipulaci s protokoly v kauze Opencard II. V ní byli obžalovaní bývalí pražští politici, kteří podle obžaloby porušili předpisy o hospodářské soutěži a povinnost při správě cizího majetku. Jednou z obžalovaných byla bývalá radní pro IT Eva Vorlíčková, které obžaloba a následná sedmiletá soudní anabáze doslova převrátila život naruby. Svůj životní boj nakonec vyhrála díky vlastní iniciativě, kdy strávila desítky hodin srovnáváním nahrávek od soudu a písemného odůvodnění rozsudku. 

 

 

Kauza ve které byli obžalovaní lidé, kteří upozornili na nedostatky ve smlouvách

 

I když měla zkušenost s politikou ve straně ODA, na magistrát vstupovala jako bezpartijní. “Když jsem byla oslovena týmem pana Schwarzenberga tak to pro mě znamenalo výzvu i naději, že se dá v politice něco změnit,” řekla Eva Vorlíčková v pozdějším rozhovoru pro NFPK. K problematice IT měla blízko proto, že byla majitelkou malé firmy s výpočetní technikou. Tento odbor byl na pražské radnici problematický od dob primátora Pavla Béma, kdy se neprůhledně utrácely velké částky za různé systémy, které v podstatě nikdy nedošly do fáze realizace, nebo prostě nefungovaly. Dostala za úkol udržovat například metropolitní síť MapNet, kterou využívá policie a záchranáři, sítě na kterých probíhala ekonomika městských částí a také dlouho neřešený systém multifunkční čipové karty pro obyvatele i návštěvníky Prahy Opencard.

 

Opencard byla už od počátku mediálně sledovanou kauzou. Jako jedna z forem předplacených jízdenek fungovala od srpna 2008 a prakticky hned bylo poukázáno na to, že její další funkčnost i správa je problematická. Několik auditů, které probíhaly od roku 2009 totiž prokázaly, že její správce, firma Haguess a.s. s vazbami na jednoho ze známých pražských kmotrů Romana Janouška spravuje Opencard velmi neefektivně. Opencard totiž nevydělávala peníze městu Praha, ale pouze jejímu správci - firmě Haguess a.s.. Provozní správa začala proto s příchodem nového osazenstva magistrátu přecházet na Magistrát hlavního města Prahy, čímž se provoz výrazně zlevnil. V prvním roce působení Evy Vorlíčkové došlo k úsporám v hodnotě přibližně šesti set milionů korun. I když Eva Vorlíčková v souvislosti s provozem Opencard podala trestní oznámení (které bylo odloženo), nakonec byla v kauze Opencard, spolu s dalšími politiky, vyšetřována a obviněna.

 

Pozměňování výpovědí v neprospěch obžalovaných

 

Soudní jednání nakonec probíhalo sedm let. Nejdřív dostal kauzu přidělenou podle automatického systému předseda senátu Petr Novák. Ten však obžalobu vrátil státnímu zastupitelství k došetření a byl proto vrchním soudem vyloučen z rozhodování pro možnou podjatost. Nahradil ho soudce Alexandr Sotolář. Podle Evy Vorlíčkové bylo od první chvíle jasné, že je má Sotolář odsoudit za každou cenu. Důkazy předkládané obhajobou nebyly brány v úvahu. Později v rozhovoru pro NFPK Eva Vorlíčková popsala soudní jednání jako velmi náročná na psychiku a připomínající absurdní divadlo. Vorlíčková spolu se čtyřmi dalšími politiky byla nakonec odsouzena k podmíněnému trestu, pokutě a úhradě škody v hodnotě sedmnácti milionů korun. 

 

Po doručení písemného vyhotovení rozsudku a jeho prostudování však Vorlíčková přišla na to, že jsou v něm do úst obžalovaných kladeny slova, která nikdo z nich neřekl. Písemná verze rozsudku byla totiž soudcem Sotolářem upravována tak, aby seděla do předem připravené konstrukce. Pokračovala proto ve srovnávání nahrávek a písemného vyhotovení a našla desítky rozdílů, vždy v neprospěch obžalovaných. 

 

Po odvolání však Sotolář obžalované podruhé odsoudil a v písemném vyhotovení rozsudku našla Vorlíčková opět pozměněné výpovědi, o čemž informovala mimo jiné i Nadační fond proti korupci. 

 

Kárné řízení s Alexandrem Sotolářem

 

Podněty Evy Vorlíčkové Nadační fond proti korupci rozpracoval a podal trestní oznámení. Věc skončila u Národní centrály organizovaného zločinu a po medializaci podala ministryně Marie Benešová kárnou žalobu na soudce Sotoláře za pozměňování výpovědí. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jej nakonec odvolal z funkce předsedy senátu soudcovský talár mu však ponechal. Podle předsedy kárného senátu Aleše Roztočila se totiž nepodařilo prokázat, že výpovědi měnil s úmyslem poškodit obžalované. Senát podle něj také  přihlédl k jeho dobré reputaci. Nadační fond proti korupci považuje toto rozhodnutí za chybu a soudce Sotolář podle nás nemá v české justici co dělat. 

 

Osvobozujícího rozsudku se spolu s ostatními obžalovanými dočkala až poté, co byla kauza předána nové soudkyni Denise Durdíkové. Ta je osvobodila s podobnými argumenty, s jakými vrátil případ k došetření už první soudce kauzy Petr Novák. Eva Vorlíčková strávila soudy 7 let života. Díky její tvrdohlavosti a víře ve spravedlnost ale nakonec svoji životní kauzu vyhrála a Cena za odvahu Nadačního fondu proti korupci jí snad bude aspoň malou útěchou.