28. ledna 2020 | Aktuality

KAUZA: Rudá záře nad českým jádrem

Třicet let po sametové revoluci v listopadu 1989 sídlí následkyně tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa, Komunistická strana Čech a Moravy na té nejneuvěřitelnější adrese, jakou si kdo dokáže představit. Strana vlastní budovu na adrese Politických vězňů 9, kde sídlí jak sekretariát KSČM, tak jejich tiskový orgán Haló noviny. Nejsou to však jediné instituce, které tuto budovu obývají. Kromě nich tam sídlí mmjn také produkční společnost, která v Česku produkuje vystoupení ruského armádního sboru Alexandrovci Alexandrovce, nebo také Mezinárodní dětský kříž, podivná organizace vedená záhadnou doktorkou Taťjanou Horákovou, která podpořila Andreje Babiše v jeho sporu s lidoveckou europoslankyní Šojdrovou o poskytnutí azylu syrským sirotkům. V květnu 2019 podal Finanční analytický úřad (FAÚ) trestní oznámení kvůli podezření, že tato organizace nelegálně nakládala s přijatými finančními dary a v listopadu 2019 rozhodl soud o zrušení celé organizace.

 Strategický úřad

Ve stejném domě najdeme ale dnes také dvě jiné firmy, u kterých je velký otazník, proč si jejich majitelé vybrali pro svou společnost zápis právě v sídle českých komunistů. Obě totiž zajišťují IT služby pro Státní ústav jaderné, chemické ochrany a biologické ochrany. S nadsázkou by se totiž dalo říct, že zatímco před třiceti lety komunisté ovládali celou českou a slovenskou společnost, dnes mají firmy navázané na jejich pokračovatele velmi dobrý přehled o instituci , která má na starost chránit české občany před útoky chemickými zbraněmi – ať už by šlo o teroristický útok, či válečný akt. Počínaje sarinem, antraxem a konče třeba novičokem, ke kterému se v nedávno kauze ruského útoku na bývalého agenta Skripala ústav v médiích rovněž vyjadřoval. Ústavu má klíčovou roli pro ochranu obyvatel před smrtícími látkami – zkoumá například podezřelé dopisní zásilky, které běžní lidé či vysocí politici dostali poštou.

 

Firma dodávající bezpečnostní zakázky pronajímá luxusní vilu v Thajsku

Firma Unique bussines, má podle registru smluv s českými institucemi podepsanou jen jednu smlouvu – a to právě se Státním ústavem jaderné, chemické ochrany a biologické ochrany. Smlouva se přitom týká strategické záležitosti: dodávky komponentů k datovým a komunikačním systémům. Není přitom jasné, proč si takto důležitý státní úřad vybral pro IT zakázku právě tuto neznámou pražskou společnost, která nemá žádné webové stránky, žádnou historii a podobné služby zdá se vůbec neposkytuje. Při jejím zkoumání jsme objevili pouze to, že Unique Bussines nabízí pronájem luxusních vil v Thajsku.  Ani o jediné majitelce a jednatelce firmy, paní Herýkové žijící v Plzeňském kraji se toho nedá příliš zjistit. Snad jen, že její otec byl poslední komunistickým předsedou místního Národního výboru.

Stejně zajímavá  je pak i druhá firma sídlící v objektu vlastněném KSČM – I.T.Metatron. Pojmenovaná je po biblickém archandělovi, jehož doménou bylo vědění. U této firmy najdeme v registru smluv dokonce tři smlouvy – a všechny jsou opět uzavřeny se Státní ústav jaderné, chemické ochrany a biologické ochrany. Všechny tři se také týkají citlivých věcí: komunikačních systémů a dodávek či outsourcingu důležité počítačové insfrastruktury. Webové stránky má I.T.Metatron pouze v angličtině a nejsou na ni uvedené žádné reference, které by odkazovaly na zkušenost v podobných zakázkách. Opět je tedy otázkou, kam se tato pražská firma dostala k zakázce na IT systém pro státní ústav poblíž Příbrami a proč nemá jiné referenční zakázky.

Vytunelovaná Česká banka

Při pohledu do obchodního rejstříku zjistíme, že jednatelem je devětatřiceteletý Tomáš Kotalík z Příbrami – jinak také příbuzný místního předrevolučního komunisty a porevolučního šéfe vytunelované České banky inženýra Jaroslava Kotalíka. Pro připomenutí: šlo tehdy o druhou českou banku, která v divokých devadesátých letech za záhadných okolností zkrachovala, a kterou měly monitorovat české tajné služby. Těsně před krachem se přitom banku pokusilo ovládnout několik ruských občanů z Moskvy, kteří do vedení banky obsadili právě Jaroslava Kotalíka. Za bankou zůstaly jen ztracené peníze občanů a nálepka jedné z první českých bank, které skončily kvůli tunelování svými majiteli.

Rodina Kotalíků je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Další její člen, Jaroslav Kotalík, vlastní firmu SHS&S s.r.o., tentokrát se sídlem v jejich rodné Příbrami, která má v registru hned pět smluv, všechny uzavřené opět se Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany. Všechny se opět týkají nákupů počítačových komponentů a budování důležitých sítí. Firma navíc také zajišťuje kamerový systém v celém areálu ústavu.

Proč by měla být navázanost firem, starajících se o datové komponenty či kamerový systém ve Státním ústavu pro jadernou, chemickoua biologickou ochranu na současnou KSČM problém?  Afinita dnešních českých komunistů k Rusku, které má zájem na destabilizaci Evropské unie je poměrně zjevná. Nejde jen o časté návštěvy českých komunistů na ruské ambasádě, ale také třeba o výroky jejího místopředsedy Stanislava Grospiče, který invazi pěti armád pod vedením Sovětského svazu do Československa v roce 1968 nepovažuje okupaci a mrtvé z té doby navíc označuje za vesměs oběti dopravních nehod. Přesně v duchu narativu, který se snaží zavést novináři v dnešním Putinově Rusku.

Ruský zájem o vliv na  Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany přitom není chimérou.

Ruský zájem

Už v roce 2006 došlo ke skandálu, kdy se ruský vojenský atašé, plukovník Alexandr Sketin, pokoušel vymámit informace o profesní minulosti z tehdejšího ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádky. Vojenští přidělenci, jakým tehdy Sketin byl, mají diplomatický statut, jsou však zároveň řízeni zpravodajskými službami a jsou v diplomatických řadách považováni za "oficiální špiony". Sketin v restauraci v Příbrami, kam pozval Brádka na večeři asi nebyl s mírou informací, které mu byl ředitel o sobě ochoten poskytnout spokojen. Opil se a na Brádka začal křičet, že Češi zradili jeho vlast. Když na hlasitého hosta obsluha přivolala policii, Sketin napadl a zranil policisty, kteří ho chtěli legitimovat.

Sketin byl na základě tohoto skandálu v roce 2006 předčasně odvolán ze svého působení a z Česka zmizel. Jistě však nezmizela snaha co nejvíc se dozvědět o činnosti a zaměstnancích Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany. Jen je otázka, jakým způsobem se dnes tyto informace snaží Rusko získat. Trojice firem s navázáním na KSČM, obecně v české politice považovánou za ruskou “pátou kolonu”, která pro Státního ústav jaderné, chemické a biologické ochrany zajišťuje citlivé IT služby a kamerový systém tak vzbuzuje mnoho otázek. Nebo to přijde divné jen nám?

 

Kauzu zpracovanou ve videu najdete na stránkách Zpravodajství Nadačního fondu proti korupci.